Nehubnete, i když se snažíte? Nejde o slabou vůli! Příčinou může být stres, málo tekutin i spánku

Někdy nedokážeme najít tak silnou motivaci, aby nám zabránila třeba ve vzteku nebo vyčerpání sáhnout po něčem zcela nevhodném. Zjednodušeně řečeno, tučné nebo sladké jídlo má tu moc nás už od dětství uklidňovat. Už kdysi jsme se naučili nějakou podmíněnou reakci a té by bylo dobré se zbavit.

Velkým soupeřem je tu také stres, zvláště ten dlouhodobý. Pro některé lidi je právě přejídání mechanismem, díky němuž ho zvládají. Mnozí lidé mají ve stresu tendenci jíst více. Navíc dávají přednost nevhodným potravinám nebo nápojům. Tělo ve stresu produkuje více kortizolu, který už se přímo podílí na ukládání tuku v těle a vzestupu váhy. Tady je jasné, že nejdříve je třeba podívat se na to, jak zkrotit stres, a až pak případné diety.

Dalším faktorem, který nám ztěžuje hubnutí, jsou velmi časté poruchy v myšlení. Část lidí má například tendenci sklouzávat k myšlení ve stylu: všechno, nebo nic. V praxi se to pak projevuje tak, že jakmile se jim nedaří dodržovat ideální jídelníček bez nějakého výpadku, mají pocit, že to vůbec nemá smysl. Na veškerou snahu o změnu životního stylu rezignují. Přitom občasné prohřešky v jídelníčku jsou lidské a rozhodně se dá shodit i s nimi. Dokonce je díky nim vyšší pravděpodobnost, že člověk uspěje, než když bude mít tendenci si některé potraviny jednou provždy zakázat.

Problémem, který paradoxně brání hubnutí, bývá i to, jak člověk vnímá sám sebe, své tělo. Stává se, že když někdo není spokojený se svým vzhledem, odvozuje od toho i vlastní hodnotu. A pokud jeho tělo není ideální, považuje se za špatného. Má pocit, že ani nemá smysl, aby se snažil, nebo že si nezaslouží do sebe investovat, co se času nebo peněz za kvalitní jídlo týče.

Zároveň často lidé jídlo velmi přísně rozlišují na dobré a špatné a mají výčitky z toho, co jedí. Tohle všechno dohromady pak brání zavedení správných stravovacích nebo pohybových návyků. Tito lidé se navíc často kvůli nízkému sebevědomí vyhýbají společenským aktivitám, pohybu na veřejnosti a podobně. V podobných případech má velký smysl psychoterapie zaměřená na přetrvávající negativní myšlenky o vzhledu a jídle. Opakované diety bez odborného dohledu nejenže nevedou k úspěchu, ale mohou často vztah k jídlu či pohybu dále zhoršovat.

Někdy se za neschopností něco shodit skrývají vážnější psychické problémy, například deprese. Zdá se, že zatímco část lidí kvůli této nemoci jídlo zanedbává a hubne, jiná část na ni reaguje přejídáním a vzestupem hmotnosti, což dále může psychický stav zhoršovat. A naopak, pokud už někdo depresí trpí, může mu to snahu shodit kila navíc hodně zkomplikovat. Například protože psychické problémy provází nespavost nebo zvýšená únava. Navíc některá běžně popisovaná antidepresiva mohou sama o sobě způsobit menší vzestup váhy.

Odborná kontrola STOB

Jak nastartovat hubnutí, když se po čase zastaví?