Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Černý kašel, záškrt či spalničky, tedy nemoci, které u nás na celá desetiletí téměř vymizely, se bohužel vracejí – a občas s poměrně velkou razancí. Některé mohou dokonce ohrozit na životě nebo zanechat trvalé zdravotní následky. Kdy hrozí nákaza a jak se proti nim můžete bránit?
Kolektivní imunita klesá
Proti těmto závažným a mnohdy život ohrožujícím nemocem bylo u nás zavedeno povinné plošné očkování (konkrétně v 50. a 60. letech 20. století), díky kterému se je podařilo na dlouho zcela vymýtit. Ovšem současní lidé, kteří tyto infekce neznají a nesetkali se s nimi, z nich postupně přestali mít obavy, a vakcíny proto často podceňují. Zároveň nemálo rodičů striktně odmítá očkovat potomky kvůli možným vedlejším účinkům, přitom právě neočkované děti pak často onemocní.
„Návrat výskytu onemocnění, jako jsou spalničky, záškrt, černý kašel či zarděnky, a jejich následné šíření je zapříčiněné nedostatečnou hladinou protilátek v populaci neboli nižší kolektivní imunitou. Její pokles přitom ovlivnilo více faktorů. Kromě toho, že dnes určitá část populace očkování odmítá, mnoho dospělých lidí zapomíná, že protilátky z těla postupně vyprchávají, a tedy že ochrana po vakcinaci není celoživotní,“ připomíná Jarmila Bečvářová, lékařská ředitelka společnosti Synlab.
Černý kašel
- Příznaky – Může se projevovat jen jako běžné respirační onemocnění, obvykle je ale přítomen neproduktivní záchvatovitý kašel s typickým zajíkáním a „kokrháním“ v nádechu. Mohou se objevit křeče, dušnost nebo i kratší zástavy dechu. Nekomplikovaný průběh je typický tím, že mezi záchvaty bývá nemocný prakticky bez obtíží.
- Inkubační doba – Jeden až tři týdny.
- Léčba – Pomocí antibiotik. Na běžné léky či sirupy na tlumení kašle (antitusika) černý kašel příliš nereaguje.
- Prevence – Zásadní formou prevence je očkování. I očkovaní jedinci mohou sice onemocnět mírnou formou nemoci, nedochází však k závažnému průběhu.
- Očkování – Očkování proti černému kašli je u nás povinné, což významně přispělo ke snížení jeho výskytu. Vakcína je podávána dětem od 9. týdne ve formě šestivalentní vakcíny (hexavakcína). Základní očkování je podáno ve třech dávkách v prvním půlroce života, přeočkování následuje po prvním roce, v 6 letech a mezi 10. a 11. rokem. Doporučuje se nepovinné přeočkování i u dospělých (obvykle s přeočkováním proti tetanu a záškrtu). Na přeočkování přispívají zdravotní pojišťovny.
Největší riziko? Malé děti a chronici
Přestože jde léčba a možnosti moderní medicíny neustále dopředu, následky infekce mohou být i dnes fatální. „Černým kašlem jsou nejvíce ohrožené nejmenší děti, i proto se doporučuje očkování těhotných. Největší nebezpečí nákazy pro ně přitom představují dospělí, případně i adolescenti s nedostatečnou hladinou protilátek. Spalničkami jsou ohrožení primárně dospělí jedinci, kteří je nikdy neměli, nebyli v minulosti očkovaní nebo neprošli přeočkováním,“ upozorňuje Jarmila Bečvářová. Obecně vzato je nákaza těmito nemocemi vždy velmi nebezpečná pro chronicky nemocné jedince.
Hrozí trvalé následky
Všechny zmíněné infekce dokážou být velice nebezpečné a mohou po sobě zanechat trvalé následky. Záškrt patřil dříve mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 15 let. Nemoc napadá i srdce, ledviny a nervy a komplikace mohou být smrtelné, fatálně ohrožuje miminka. A jak už bylo řečeno, především kojence ohrožuje na životě také černý kašel.
Zrovna tak spalničky mohou způsobit kožní infekce, vážné záněty středního ucha, trávicí obtíže, zápal plic i zánět mozku. Nejobávanější je vzácná smrtelná Dawsonova choroba, která se třeba až po deseti letech nečekaně objeví jako následek prodělání spalniček, kdy mozek postupně vypoví službu a závažný stav končí smrtí.
Největší riziko zarděnek zase spočívá v tom, že těžce poškozují plod v těle matky. Když se nakazí těhotná žena, virus projde placentou a často způsobí potrat či vážné celoživotní poškození dítěte.
Očkování proti černému kašli, záškrtu i dalším nebezpečným infekcím je součástí očkovacího kalendáře kojencůFoto: Matej Kastelic, Shutterstock.com
Hlídejte si protilátky
Nejúčinnější prevencí proti nákaze je udržování dostatečné hladiny protilátek v organismu očkováním. „Je však potřeba myslet na to, že takto získaná ochrana postupem času vyprchává a dospělí si musí intervaly přeočkování hlídat sami. Kdo neví, kdy vakcínu dostal naposledy, nebo si chce ověřit, jak na tom s hladinou protilátek proti určitému patogenu je, může si jejich stav nechat ověřit z krve,“ uvádí Jarmila Bečvářová. Toto vyšetření lze podstoupit za poplatek u praktického lékaře nebo například na odběrových pracovištích v akreditovaných laboratořích.
Škrábnutí o rezavý hřebík nebo plot, tak snadno se přenáší tetanus, který ohrožuje na životěFoto: Zay Nyi Nyi, Shutterstock.com
Pozor také na tetanus!
V ochraně proti tetanu nehraje roli kolektivní imunita, protože onemocnění není přenosné z člověka na člověka, a každý se tedy očkuje jen „sám za sebe“. Přesto je vhodné na tomto místě připomenout, že i zde je nutné přeočkování. Tetanus je infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani, jejíž spory se běžně vyskytují v půdě. Pak stačí i malá ranka – a může nastat velký problém. Jedná se o mimořádně závažnou chorobu, která se projevuje tuhnutím svalů a bolestivými křečemi, které většinou začínají v obličeji a postupují do celého těla. Mohou být tak silné, že si postižený zlomí obratle a křeče dýchacích svalů hrozí udušením při vědomí.
Očkování proti tetanu
Kdy se očkuje: Jako součást hexavakcíny od 9. týdne a pak po dvou měsících a mezi 11. a 13. měsícem.
Přeočkování: Posilovací dávka se podává v 5. až 6. roce, přeočkování proti těmto nemocem mezi 10. a 11. rokem a pak každých 10-15 let.
Místo vpichu: Injekční jehlou do deltového svalu ramene (u malých dětí do svalu stehenního)
Kdo by se měl nechat očkovat: Úplně všichni
Je očkování povinné: Ano
Kolik očkování stojí: Je hrazené ze zdravotního pojištění.
