Článek
Nárůst duševních poruch u dětí je ohromný. Pedopsychiatrické odborné společnosti o tom aktivně informují Ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny minimálně poslední rok a půl. „Ano, je to tak. Díky sdělovacím prostředkům se o této problematice dozvídá i veřejnost, což je velmi záslužné,“ potvrdil Tomáš Havelka, primář dětského oddělení Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě, který je zároveň předsedou Koordinačního výboru Asociace dětské a dorostové psychiatrie.
Na péči se čeká týdny i měsíce
Stejnou zkušenost má i psycholožka Markéta Jankovská. „Je znát, že se zvýšil počet klientů s depresemi a úzkostmi vážného charakteru – a to jak v soukromých praxích, tak v poradnách a institucích placených státem. Když se snažíme pro klienty najít místo na psychiatrii, i klienti v riziku sebevraždy musí na akutní péči čekat až několik týdnů, takže k přetížení systému rozhodně došlo,“ říká psycholožka a spoluautorka meditační aplikace Calmio.
Podle Tomáše Havelky ještě dlouho potrvá, než budou odborníkům známy všechny důvody, proč tolik přibylo dětí s psychickými potížemi, ale jeden je jasný už teď: velkou měrou se na tom podílela ztráta všednodenního režimu a sociální izolace coby důsledky pandemie. Mluví se také o vzestupu dalších jevů, jako je domácí násilí, které se rovněž negativně odráží na duševním zdraví. Děti také citlivě vnímají současnou situaci ve světě.
Jak poznat, že je dítě v depresi
Poznat, že na tom dítě není psychicky dobře, není vůbec snadné. „Je nemožné stručně popsat, jak odlišit projevy běžného vývoje od nemoci. Možných duševních poruch v dětství je totiž velké množství, zároveň dítě prochází mnoha obdobími duševního vývoje. Pokud se týká depresí a úzkostí, lze ve stručnosti říct, že často je nejlepším vodítkem sdělení dítěte o jeho duševní nepohodě,“ říká primář Havelka.
Jinými slovy, když dítě samo mluví o tom, že se necítí dobře, měli by rodiče zpozornět a rozhodně jeho pocity nebagatelizovat. Zároveň ale musí počítat s tím, že ne vždy se dítě svěří.
Hodně napovědět může také to, že ztrácí svoje dosavadní zájmy a zejména pak jeho neschopnost se účastnit všednodenních aktivit a povinností. Vždy je důležitá vnímavost rodiče vůči dítěti a dostatek času, který s ním tráví – poté je pro rodiče mnohem snazší poznat, že se jeho dítě necítí dobře.
Za poslední dva roky strmě stoupl počet dětí s depresíFoto: fizkes, Shutterstock.com
Když mají dětští psychiatři plno
Jak mají rodiče postupovat, když by dítě rádi vzali k odborníkovi, ale všude je plno? Mají hledat psychologa, nebo rovnou psychiatra? Je větší šance někoho najít, když budou ochotní zaplatit a nebudou ho chtít takzvaně na pojišťovnu?
Ideální je navštívit dětského psychiatra, ale čekací doba je bohužel až půl roku, což je u akutních potíží nemyslitelné. Základní pomoc by měl poskytnout i praktik, bohužel to ale moc nefunguje, protože už delší čas není průprava v psychiatrii součástí jejich vzdělávání. V úvahu připadá i hospitalizace na dětské psychiatrii, ale i tady je to poslední dva roky kapacitní problém.
Pomůže Ministerstvo zdravotnictví?
Někdy stačí pomoc psychologa, ale ti, kteří pracují takzvaně na pojišťovnu, mají plno na měsíce dopředu a částečně to bohužel platí i o těch, kde se vše platí na ruku – návštěva stojí obvykle od 500 korun výše. Informace o smluvních psychiatrech a psycholozích by měla poskytnout zdravotní pojišťovna, u níž je dítě registrováno. Podle psycholožky Jankovské mohou někdy pomoci i on-line konzultace.
„Rodič se může obrátit i na Ministerstvo zdravotnictví, odkud je jeho požadavek jednak přesměrován na příslušnou zdravotní pojišťovnu, jednak tím rodič informuje ministerstvo o nedostatečnosti péče,“ doporučuje psychiatr Tomáš Havelka.
Všeobecná zdravotní pojišťovna například zareagovala na nedostatek potřebné péče nabídkou příspěvku na placenou psychoterapii v celkové výši až 5 000 korun pro děti od sedmi let, mnozí z nabízených terapeutů už však mají také plno. Přehled terapeutů a informací na webu DusevniZdravi.
Rodiče se mohou obrátit například i na web DiteKrize, případně zavolat na linku tohoto dětského krizového centra 777 715 215. Další možností je web LinkaBezpeci, telefon 116 111. Informace o duševních potížích najdete i na webu Národního ústavu duševního zdraví Opatruj se.
