Za pylové alergie může seno, alergikům je lépe ve městě a další mýty o alergiích

V Česku trpí nějakou formou alergie až milion lidí, což je zhruba každý desátý. Alergie je onemocnění, které dokáže postiženému výrazně znepříjemnit život a ovlivnit jeho celkový zdravotní stav. Kýchání, slzení, nikdy nekončící rýma, kašel, zažívací obtíže, kopřivka… To jsou jen některé z alergických projevů. Přestože zasahují do života tak velkému množství lidí, stále kolem nich panuje řada mýtů a nepřesných informací. Uvedeme na pravou míru některé z nich.

Nikoli. Ačkoli se alergie často rozvíjejí právě v dětství, mohou se poprvé objevit v jakémkoli věku, i když jste nikdy předtím žádné příznaky nepociťovali. Změny životního prostředí, stres nebo kontakt s novými alergeny mohou vyvolat alergické potíže i u dospělých. Alergie se může objevit také v souvislosti s hormonálními změnami, u žen například v těhotenství nebo během menopauzy.

Celkové množství a koncentrace pylu můžou být v městském ovzduší sice nižší, vliv na alergické obtíže má ale i typ vegetace. „Ve městech se často vysazují exotické a okrasné rostliny, které mohou způsobovat i závažnější reakce než původní rostliny typické pro venkov. Problémem měst je znečištění vzduchu, které může zvyšovat alergenicitu pylových zrn, a zesilovat tak alergické reakce,“ vysvětluje Michal Závacký, odborník na alergie z portálu ProAlergiky.cz.

Ačkoli genetická predispozice k alergiím se může dědit, konkrétní alergie na určitý alergen nikoli. Děti alergických rodičů mají vyšší šanci na vývoj nějaké formy alergie, nemusí ale nutně jít o přecitlivělost na stejný alergen. „Pokud mají alergie oba rodiče, riziko je významně vyšší, než když je alergický pouze jeden z nich. Některé výzkumy naznačují, že alergie matky zvyšuje riziko alergického onemocnění u dívek a alergie otce zase u chlapců,“ uvádí Michal Závacký.

Velký omyl. Neléčená alergie totiž může časem přerůst v průduškové astma. „A to je důvod, proč je důležité alergii léčit. Snižuje se tak riziko rozšíření obtíží, prodloužení pylové sezony i o další alergeny a rozvoje astmatu,“ zdůrazňuje Radka Šedivá, lékařka z alergologické ambulance Synlab.

Nikoli. Výraz senná rýma je poněkud zavádějící. Ještě v 19. století se lidé domnívali, že za rýmu, která se objevila při práci na louce, může intenzivní vůně čerstvého sena. Proto se ujal název „senná rýma“. Název se v lidové mluvě udržel dodnes, i když se později ukázalo, že za potíže může přecitlivělost nikoli na seno, ale na pylové částice obsažené v posečené trávě.

Velmi často lidé uvádí, že nemohou mít kočku či psa, jelikož mají alergii na jejich srst. Skutečnost je však trošku jiná. Hlavními viníky jsou v tomto případě zejména proteiny obsažené v psích slinách, kožních šupinách či třeba v moči, samotná srst pak obsahuje alergenů výrazně méně. Pořídit si rasu bez chlupů v domnění, že je vhodná pro alergiky, nemá opodstatnění. V hustotě či délce chlupu problém nespočívá.

Lidé zaměňují intoleranci laktózy s alergií na bílkovinu kravského mléka. Je v tom ale rozdíl. Zatímco alergie na mléko je imunitní reakce na proteiny v mléce, laktózová intolerance je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, potřebného k rozkladu mléčného cukru - laktózy. Lidé s laktózovou intolerancí tedy mohou konzumovat mléčné výrobky v omezeném množství, případně vyhledávat produkty bez laktózy. Ti, kteří se potýkají s alergií na bílkovinu kravského mléka, musí ze stravy její zdroje zcela vyloučit.

Jaká jsou nejdůležitější pravidla pro alergiky, díky kterým se zmírní obtíže v pylové sezoně?