Kojenecké koliky a zmatky okolo kojení. Jak na péči o nejmenší s dětskou lékařkou, která je sama maminka 

Zvlášť novopečené rodiče může při péči o zdraví jejich potomka zarazit spousta věcí. Otázek je mnoho, relevantní odpovědi se ale někdy hledají jen těžko. Co říká věda o nepříjemných kojeneckých kolikách? A proč malé děti raději neseznamovat s obrazovkami mobilů? To vše v tomto dílu podcastu MUDr.ování vysvětluje pediatrička Dominika Machová.

Každá fáze vývoje dítěte může přinášet novou výzvu. Jednou z prvních bývají kojenecké koliky. Neutišitelný pláč, který může trvat i hodiny, a rodiče si marně lámou hlavu nad možnou příčinou. „Jsou to vlastně bolesti bříška. Většinou vznikají ve dvou týdnech věku. Podkladem je, že dítě nemá úplně zralý nervový a trávicí systém. Plus jsou tam nějaké další mechanismy, které ještě úplně neznáme,“ míní dětská lékařka Dominika Machová. Hlavní je podle ní zachovat chladnou hlavu. Pomáhají masáže bříška i různé bylinné kapičky a probiotika.

Na internetu se maminky mohou dozvědět, že bolesti bříška u kojených dětí mohou zhoršovat tím, co samy jedí. Často proto během kojení drží nejrůznější diety a z jídelníčku vyřazují i zdraví prospěšné potraviny. Podle lékařky jde ale v podstatě o mýty bez jakýchkoliv vědeckých důkazů.

„Mýty, že strava matky ovlivňuje plynatost dítěte, jsou vyvrácené. Fazole, čočka, hrách - to vše kojící matky normálně můžou jíst. Určitě jsou ale děti, které víc reagují na matčinu stravu, může to být třeba na hodně kořeněné jídlo. Ta mohou trochu změnit chuť mléka,“ dodává odbornice.

Ožehavých témat je celá řada – třeba postoj ke spánku dětí. Patří miminko do postýlky, nebo může spát s rodiči ve velké posteli? Podle Dominiky Machové tato otázka někdy rozděluje i odborníky. „Určitě jsou na to různé názory i odborných společností. Společný spánek je možný, ale za zachování určitých bezpečnostních pravidel. Ta ale platí i pro spaní v postýlce,“ míní. Miminko by mělo spát na zádech a z jeho blízkosti by měly zmizet všechny předměty, které mu mohou nedopatřením znesnadnit dýchání, a to včetně peřinek, polštářků a plyšáků.

Na čem se odborníci naopak shodnou, to je negativní vliv obrazovek na rozvíjející se mozek dětí. Přibývá totiž důkazů, že jim zejména modré světlo zářící z monitorů a displejů nesvědčí. Podle světových odborných společností by třeba batolata do dvou let neměla před obrazovkami trávit žádný čas.

A i později by měli rodiče čas výrazně regulovat: kromě negativního vlivu na spánek totiž může časté vystavování rychle se měnícím obrazům způsobit třeba problémy se soustředěním. Důkazy se vrší také ohledně zpomaleného vývoje řeči. „Proběhly výzkumy a víme, že vývoj řeči to rozhodně ovlivňuje. Zvlášť pokud je trávena velká část dne před obrazovkami – což ale u dvouletých dětí může znamenat i 1,5 hodiny denně. Obrazovky interakci s rodičem nikdy nenahradí,“ dodává lékařka.