Článek
Zapojili byste se do klinického testování nového léku? Přestože si pod pojmem „testování na lidech“ možná představíte něco děsivého, ve skutečnosti se jedná o přísně kontrolovaný a důležitý proces. V dalším podcastu MUDrování s Danielou ho přiblížila epidemioložka a odbornice na klinické studie Beata Čečetková.
Od nadějné molekuly ke schválenému léku
Na začátku bývá obrovské množství nadějných molekul a látek. Přes testy v laboratořích a na zvířecích modelech jich ale projde jen malá část. „Může se stát, že i když na zvířecích modelech nebo tkáňových kulturách vyjdou výborné výsledky, konkrétní ovlivnění lidského organismu může být odlišné. Proto musíme začínat velmi opatrně,“ popisuje Beata Čečetková.
Látka, která se do budoucna může stát třeba novým přelomovým lékem v onkologii nebo kardiologii, ujde dlouhou cestu. Ta je plná sběru dat a ověřování nejen účinku, ale také bezpečnosti. Nejdřív se pak testuje na zdravých dobrovolnících a teprve poté se přechází na testy na pacientech. „Přechod z úvah a zvířecích modelů na lidské subjekty je z mé zkušenosti takový wow efekt, signál, že jsme na dobré cestě,“ říká lékařka. Vývoj léku může trvat i řadu let a průměrně stojí okolo 30 miliard.
S kým jsme si povídali
MUDr. Beata Čečetková, Ph.D., je epidemioložka s dlouholetou praxí v oblasti klinických studií. Pracuje jako předsedkyně platformy pro klinické studie v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Kromě toho je ředitelkou pro klinický výzkum ve společnosti TWMA.
Nové nadějné léky? Jak vznikají a jak se testování provádí, vysvětlila odbornice na klinické studie Beata Čečetková (vpravo)Foto: Proženy.cz
Ostře sledované vakcíny
O klinickém testování léků a vakcín se mezi laickou veřejností začalo víc mluvit v souvislosti s vývojem očkovacích látek na covid během pandemie. Okolo nich se vyrojila i řada dezinformací právě v souvislosti s rychlostí, s níž byly látky vyvinuty. Podle Beaty Čečetkové ale k žádnému obcházení bezpečnosti nedošlo, naopak se podařilo zkrátit administrativní kroky.
„Sama jsem epidemiolog a studie jsem sledovala velmi úzce. Nešlo o to, vynechat nějaký proces, ale najít cesty, jak některé kroky zefektivnit. Také se nezačínalo od absolutní nuly, ale třeba z konceptu, u kterého už nějaká data o bezpečnosti a potenciální účinnosti byla,“ vyjmenovává.
Obecně ale mýty okolo očkování sama vnímá. Jedinou obranou je stále se opírat o fakta a podložená robustní data ze studií. Na vše v jednotlivých státech dohlížejí nejrůznější úřady: u nás je to především Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Naděje na dosah
Jen u nás podle posledních dat probíhá skoro 500 klinických studií, do kterých se zapojuje okolo 16 tisíc lidí. Pomáhají tak s vývojem řady léků, nejčastěji na onkologická, neurologická nebo kardiovaskulární onemocnění.
A co nemocné motivuje takové testování absolvovat? Může to být třeba snaha dostat se k nadějnému léčivu co nejdříve. Pacientům musejí lékaři všechno předem řádně vysvětlit a základem je podepsání informovaného souhlasu. Vše se řídí přísným protokolem a pacient může test kdykoliv ukončit.
- Podle odbornice u nás každopádně zájem o zapojení do testování je. Lidé se s dotazy na probíhající studie často obracejí třeba na pacientské organizace nebo online poradnu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Podívat se mohou i na interaktivní mapu klinických testů, které probíhají v celé EU.
Podcast MUDrování s Danielou
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Podcast MUDrování s Danielou o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na Proženy.cz. Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDrování s Danielou i odebírat.
