Článek
Na jaké příznaky syndromu vyhoření dávat pozor, jak se problémy projevují a kdo patří mezi ohrožené skupiny? O syndromu vyhoření, cestě za psychickou pohodou i o skrytých rizicích je nový díl podcastu MUDr.ování, tentokrát s psychiatričkou Alinou Kulakovskou.
Nezájem, podrážděnost, návaly vzteku, vyčerpání nebo celkové emoční vyčerpání. To jsou některé z projevů syndromu vyhoření. Syndromu, kvůli kterému se můžete cítit doslova jako vyhořelé svíčky. Cesta k němu může být nenápadná: ocitnete se například v nové práci nebo nové životní situaci, která vás zcela pohltí a jíž se věnujete v podstatě neustále. Na nic jiného najednou není čas a člověk se dostává do rozjetého vlaku, ze kterého se nedá vystoupit.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Alina Kulakovská absolvovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Kromě praxe v psychiatrické nemocnici se po škole začala věnovat destigmatizačním aktivitám a osvětě zaměřené na duševní zdraví. Na sociálních sítích publikuje příspěvky pod přezdívkou Nadšená psychiatrička a pořádá odborné workshopy či přednášky.
Psychiatrička Alina Kulakovská navštívila podcast MUDr.ováníFoto: Proženy.cz
Máma z role nevystoupí
„Člověk není nastavený na to, věnovat se neustále jedné věci nebo být neustále v jedné situaci. Příkladem jsou maminky na mateřské. Máma z té role prostě nevystoupí. Je to kontinuální role a velmi těžko se hledá odpočinek,“ říká v podcastu MUDr.ování psychiatrička Alina Kulakovská.
Právě mateřství je podle ní z hlediska syndromu vyhoření stejně rizikové jako manažerské funkce nebo lékařské profese. Vše často zhoršuje i vlastní perfekcionismus, nejen tlak okolí. „Je to tlak na sebe, snaha být dobrou mámou, partnerkou, sestrou, hospodyní a tak dále,“ dodává lékařka. Klíčová je podle ní například podpora blízkého okolí i nastavení vlastních hranic.
Hrozí závislosti
Člověk, který se propadá do syndromu vyhoření, může pociťovat i nejrůznější fyzické příznaky a potíže. Vše může začít například nespavostí, která ještě více prohlubuje celkové vyčerpání. Typické jsou i bolesti břicha nebo hlavy.
Lidé vystavení chronickému stresu a neustálému tlaku na výkon také často sahají po návykových látkách a povzbuzujících stimulantech. „Když už to tělo nedává samo a už nestačí kávy a nestačíme to ujíst, tak jdeme do psychostimulantů. Jenomže dříve nebo později, spíše dříve, zjistíme, jak velkou daň si to na těle vybírá. Nejsme nevyčerpatelná továrna na energii,“ dodává Alina Kulakovská.
Jak si pomoct sám?
Podle lékařky je důležité včas vyhledat pomoc a nestydět se o ni požádat. V některých případech si ale lidé mohou pomoci i sami – pokud si ovšem svou situaci uvědomí včas. Alina Kulakovská doporučuje zařadit do běžného života víc aktivit, které pomáhají relaxovat. Prospěšný je například sport či jakákoliv aerobní aktivita. Blahodárný vliv na psychiku má ale i „obyčejná“ procházka v přírodě. „Samotný pobyt v přírodě, ideálně spojený s procházkou, může signifikantně snížit stresový hormon kortizol,“ uzavírá expertka.
Podcast MUDr.ování
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. MUDr.ování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.
Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.
