Článek
K rozvoji roztroušené sklerózy může přispět genetika, roli ale hraje i životní styl nebo zvládání stresu. Co může být účinnou prevencí? Jak dnes vypadá péče o pacienty a jak nemoc ovlivňuje život? Poslechněte si další díl podcastu MUDr.ování, tentokrát s oceňovanou neuroložkou Evou Kubala Havrdovou.
Neuroložka Eva Kubala Havrdová u nás stojí za vytvořením špičkové péče o pacienty s roztroušenou sklerózou. Nemoci a její léčbě zasvětila celou svou profesní dráhu a sklízí ocenění doma i ve světě. Přitom ještě když studovala medicínu, šlo o oblast, do které se příliš odborníků nehrnulo - nebyla žádná efektivní léčba a diagnóza prakticky znamenala život v invaliditě.
Dnes je všechno jinak - léčba zaznamenala doslova raketový skok. Podle neuroložky jsou ale léky jen jednou částí péče o pacienta, ta musí být komplexní. A často vyžaduje i postavit se svým zlozvykům.
S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. pracuje jako neuroložka a vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Celou svou kariérní dráhu věnuje péči o pacienty s roztroušenou sklerózou (RS). Je mezinárodně uznávanou odbornicí na toto onemocnění a stojí za zřizováním sítě specializovaných léčebných center po celé ČR. Obdržela mimo jiné medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.
„Pacientům po diagnostice zaprvé dodáváme vitamin D, ale za druhé po nich chceme, aby pečovali o svou fyzičku, měli přiměřenou váhu a aby také pečovali o svou psychickou kondici. Aby se naučili menežovat stres,“ popisuje lékařka v podcastu MUDr.ování.
Roska - pomáhá jóga
Kouření, stres, obezita a celkově nezdravý životní styl se podle ní vedle genetiky či nedostatku vitaminu D řadí mezi faktory, které stojí za rozvojem choroby. „Víme například, že pokud bude pacient dál kouřit, bude mít více ložisek na magnetické rezonanci a bude mu rychleji ubývat mozek. Na to jsou data,“ říká lékařka.
Pokud jde o zvládání stresu a koncentraci na sebe samého, pomáhá podle ní pacientům například i cvičení jógy. Sama ji se svými pacienty cvičí. „Myslím, že to je ideální systém, aby člověk začal vnímat své tělo. Mám moc ráda citát Jamese Joyce, který říká, že pan Duffy bydlel jenom kousek od svého těla. Tak to má mnoho lidí - prostě signály těla vůbec nevnímají,“ vysvětluje.
Život pacientů s RS
Podle lékařky je vhodné využívat i pomoci psychoterapeutů, kteří pacientům pomohou se s diagnózou vyrovnat. „Je to obrovská pomoc. S psychoterapeutem může člověk řadu věcí zpracovat. Pomůže třeba nastavit nově cíle nebo hodnoty. Někdy pacienti přicházejí s tím, že mají dvě zaměstnání a ještě k tomu třeba studují nebo staví dům,“ dodává lékařka a dokládá tím, že i s touto nemocí lze žít aktivní a plnohodnotný život.
Roztroušená skleróza je nicméně stále nevyléčitelná. Diagnózu si nejčastěji vyslechnou mladí lidé mezi 20 a 30 lety. Často o sobě dá vědět atakou - ta se projeví například nevysvětlitelným brněním končetin. Eva Kubala Havrdová ale zdůrazňuje, že díky léčbě mohou lidé v podstatě vést normální život bez zásadnějších změn, většina pacientů také běžně pracuje na plný úvazek. To bylo ještě před lety výjimečné.