Proč pijeme alkohol, i když nám nechutná, a proč v Itálii uklízejí ze stolu nedopité láhve

Možná si ještě pamatujete letní dovolenou a oběd v hotelu. Na stole stojí lahev vína, výborně, pošetříme si ho na večer! Ale jakmile číšník sklidí poslední talíř, odnese i nedopitou lahev. Ne, opravdu na vás nechce ušetřit. Ale jak říká antropoložka, historička a pedagožka Eva Ferrarová, v Itálii se alkohol pije jen k jídlu. „U nás se socializujeme skrz alkohol, v Itálii na to jdou přes jídlo.“ Proč se v některých zemích pije víc pivo a jinde víno? Jak se alkoholem léčilo? A proč se dávalo dětem pivo? Celý rozhovor s antropoložkou jídla si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování:

Proč je u nás alkohol oblíbený doplněk oslav všeho druhu? „Alkohol dovolí člověku, aby byl tím, kým v té chvíli být chce, může vás symbolicky integrovat do vybrané sociální skupiny,“ míní Eva Ferrarová s tím, že sklenka pomáhá překonat zábrany. Ne snad, že by se člověk toužil nezřízeně odvázat, spíš jde o to, že kapka alkoholu pomůže uvolnit a být součástí skupiny, do které coby sociální tvorové toužíme patřit. Samozřejmě se bavíme o sklence, ne lahvi.

To, co někteří provozují v prosinci, má svůj odborný název. Říká se tomu binge drinking neboli nárazové pití, stav, kdy člověk konzumuje alkohol, byť se mu normálně vyhýbá. Ne že by se z nárazového náruživce během čtyř týdnů stal alkoholik, ale riziko přece jen hrozí. Organismus není zvyklý, proto se alkohol déle a hůř vstřebává, což mimo jiné oslabuje imunitní systém, o vůli ani nemluvě.

I to je důvod, proč v mnoha zemích neuvidíte opilou ženu. Pokud to není turistka. „V tomhle si ženy a muži nejsou rovni, byť se o to ve všech odvětvích života snažíme. Ale pořád přetrvávají vzorce, že žena by pít neměla. Ze zdravotních i sociálních důvodů,“ vysvětluje antropoložka. To ovšem neznamená, že by ženy nepily. Jen to nedávají tak na odiv jako muži.

Mužům je pití ze sociologického hlediska dovoleno, ale naštěstí už to není tak jako v minulosti, kdy králem mohl být jen ten největší piják a otesánek. „Proto téměř všichni panovníci trpěli na nemoci vzniklé z přemíry jídla a alkoholu,“ říká Eva Ferrarová. Mít nejlepšího koně a nejlepší žaludek byla otázka prestiže, kdo toho nejvíc sní a vypije, je nejsilnější, a tudíž neporazitelný. Pozůstatky těchto zvyklostí vidíme v chování mužů dodnes. Největší frajeři jsou ti, kdo nejvíc vydrží. Takzvané pití pro vzrušení praktikují především mladí muži, kteří se díky alkoholu cítí akčně a nabuzeně, zkrátka jako vůdci skupiny.

PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D., vyučuje antropologii jídla v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK v Praze. Kromě vztahu člověka k jídlu z antropologické perspektivy, kterému se věnuje především v odborné literatuře, se zabývá tématy, jako je rovnost žen a mužů, ochrana životního prostředí a stárnutí populace. V roce 2022 jí vyšla kniha Jídlo pro radost s podtitulem Proč jíme to, co jíme a proč nejíme to, co nejíme.