Článek
Kde je vzduch nejvíce znečištěný? Jak může naše zdraví ovlivnit, když žijeme vedle rušné silnice nebo uprostřed velkoměsta? Můžeme si sami kvalitu vzduchu ve svém okolí hlídat? A jak přizpůsobit své aktivity? To a mnohem více se dozvíte v aktuálním dílu podcastu MUDr.ování.
Nechte město za zády a vyrazte na dovolenou do lesa nebo hor. Může jít o ozdravný pobyt, za který vám poděkuje nejen vaše mysl, ale také plíce. Data totiž hovoří jasně - většina z nás žije v nevyhovujícím ovzduší s vyšší koncentrací polétavého prachu, než kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace.
Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimíra Koblížka může mít i takový obyčejný týdenní či 14denní pobyt na čistém vzduchu skutečně pozitivní účinek.
„Absence znečištění povede k tomu, že se obranné mechanismy - funkce řasinek a různých pohárkových buněk a toho, co v dýchacích cestách chrání vstup do periferních částí plic - může trošku zregenerovat. A potom budeme lépe odolávat znečištění ve městě,“ popisuje plicní lékař v podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali?
Vladimír Koblížek je předsedou Pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostou plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK). Ve stejném městě také absolvoval lékařskou fakultu. Nejdříve pracoval na interním oddělení opočenské nemocnice. Později nastoupil na kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí FNHK.
V roce 2002 se stal asistentem Katedry interních oborů. Ve stejném roce atestoval z oboru pneumoftizeologie. V letech 2005, 2008 a 2009 postupně získal primářskou licenci v oboru pneumologie, licenci pro spánkovou medicínu a licenci pro intervenční bronchoskopii. Má zkušenosti také z několika zahraničních stáží ve Velké Británii, Německu a USA.
Hostem MUDr.ování byl pneumolog Vladimír KoblížekFoto: Daniela Přádová, Proženy.cz
Neviditelný nepřítel
Proč je vlastně třeba se zajímat o kvalitu vzduchu? Podle odborníka naše zdraví zásadně ovlivňuje. „Kromě kyslíku se do nás dýcháním může dostat i obrovské množství škodlivin,“ upřesňuje. Obranné mechanismy zdravého člověka si s nimi obvykle poradí - u oslabených lidí nebo nenarozených dětí ale už hůře.
Koncentrace polétavého prachu se u nás za poslední desítky let snížila, přesto jsme nad aktuálně doporučenými limity. „Polétavý prach zahrnuje celou řadu chemických látek, které tvoří částečky schopné dostat se až do dolních dýchacích cest i přímo do krve,“ vysvětluje Vladimír Koblížek, proč je polétavý prach problematický.
Kvalitu vzduchu mohou lidé sledovat například na portálu Českého hydrometeorologického ústavu, který vytváří speciální mapy. Zpravidla většímu znečištění bývají vystaveni lidé ve velkých městech. Neznamená to ale, že byste si třeba v Praze nemohli jít bez obav například zaběhat. Jen je třeba přemýšlet nad tím, kdy a kam přesně jdeme - volit spíše zalesněné parky a vyhýbat se dopravě.
Předchozí epizody MUDr.ování
„Když to je daleko od dopravy, daleko od průmyslu a fouká vítr, není nějaká smogová situace, tak běhání někde v parku je naprosto bezpečné. Pokud by někdo skutečně chtěl běhat každý den a je třeba smogová situace nebo musí běžet 2 km podél nějaké výpadovky, tak to není úplně zdravé. Dokonce jsou i hypotézy, že je lepší se trošku flákat ve špinavém vzduchu, než být v něm hodně aktivní,“ dodává.
Rakovina i nemoci srdce
Dýchání znečištěného vzduchu je rizikové zejména pro chronicky nemocné, malé děti nebo například těhotné ženy. U nich rizika potvrdilo hned několik studií prováděných na velkém počtu žen. U těch, které žily blízko velké silnice nebo obecně ve znečištěném ovzduší, byla například větší tendence k předčasnému porodu či nižší porodní váze novorozenců.
Zároveň vědci mluví o spojení s výskytem kardiovaskulárních nemocí či rakoviny. „Konstatování ze tří nebo čtyř velkých studií, které jsem četl, ukazují větší riziko výskytu karcinomu plic, karcinomu prsu a pak některých karcinomů, jako je třeba leukémie nebo karcinom ledvin,“ dodává lékař.
