Prokletí milionu Čechů: Migréna je nemoc, která velmi vzdoruje léčbě. Jak se dnes léčí a co je aura

Hlava občas bolí každého. Nebo skoro každého. Lékaři udávají, že tenzní bolest hlavy, což je taková ta tupá bolest, kdy máte spánky či temeno jako ve svěráku, zažije aspoň jednou v životě sedmdesát procent lidí. Většinou pomůže odpočinek, procházka na čerstvém vzduchu, doplnění tekutin, spánek. Možná proto bolest hlavy bagatelizujeme. A když se nám s ní někdo svěří, mávneme rukou: „Však ono to brzy přejde, uvidíš.“ Jenže migréna nepřejde.

Postiženému je často na zvracení, vadí mu světlo i zvuky, sebemenší fyzická námaha. Ale zatne zuby a jde do práce, jen aby nemusel někomu vysvětlovat, jak bídně se cítí. Nemoc, která není vidět, je vždycky trochu podezřelá. A tak postižený polyká analgetika ve velkém a nějak se snaží přežít. Jenže se dostává do začarovaného kruhu. „Bolest hlavy může být způsobena právě nadužíváním léčiv, přičemž nejde ani tak o to, kolik prášků, ale kolik dní je užíváme. Čím déle, tím méně analgetika zabírají,“ varuje v dalším dílu podcastu MUDr.ování neurolog Pavel Řehulka z Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

„Migréna není jen problém medicínský, ale i společenský. Je to totiž nejčastější příčina pracovní neschopnosti u lidí do padesáti let. A narušuje i partnerský život,“ zamýšlí se neurolog. Jak ale poznáme, že nás netrápí jen „obyčejná“ bolest hlavy, ale jde skutečně o migrénu? Některé příznaky jsme už vyjmenovali. Vedle nich je také indicií čas, migréna neodezní v řádu hodin, spíš dní. „Existuje mezinárodní stupnice bolestí hlavy, což je tabulka, která obsahuje na dvě stě položek,“ vysvětluje Pavel Řehulka s tím, že porovnání obtíží pacienta s různými typy bolestí hlavy obsaženým v tabulce může dát lékaři vodítko, o jakou nemoc jde.

Někteří lidé si myslí, že pro migrénu je typická aura. Tu ale zažívá jen čtvrtina pacientů. Nicméně dotazy na ni patří mezi nejčastější. Je přece jen záhadná a jakoby z jiného světa. Je dokonce možné, že právě průběh aury pomohl spisovatel Lewisi Carrolovi stvořit v románu Alenka v říši divů onen fantaskní svět. Carrol totiž léta trpěl migrénou a ve svých denících velmi přesně popsal průběh hýbajících se hradů, což je příznak vizuální aury. Má se rovněž za to, že gotické oblouky mohly mít podobný předobraz. Nikde v přírodě se totiž lomený oblouk nevyskytuje.

Ač se aura jeví záhadně, je vědci docela dobře prozkoumaná, na rozdíl od dalších jevů s migrénou souvisejících. To je možná důvod, proč nemoc velmi vzdoruje léčbě. Naději však nemocní mají. Kromě akutní léčby, například na bázi triptanů, je tu jedna velmi slibná cesta. Jde o tak zvanou preventivní léčbu, která se nespoléhá na uměle vytvořené chemické látky, ale vzala si příklad z dějů v našem vlastním těle. O jakou léčbu jde, jak probíhá a kdo na ni má nárok? A kdo by měl kvůli bolesti hlavy navštívit lékaře a proč? Celý rozhovor s  lékařem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Neurolog Pavel Řehulka absolvoval obor všeobecné lékařství na LF MU v Brně, kde rovněž získal specializovanou způsobilost v oboru neurologie. V roce 2018 stážoval v Headache Science Center (Fondazione Mondino, Pavia) a účastnil se Migraine preceptorshipu v Danish Headache Center (Rigshospitalet, Kodaň). V roce 2019 vystudoval program Master in headache medicine (Università La Sapienza, Řím). V současné době pracuje v Centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při první Neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.