Nemoci srdce a cév – největší zabijáci Čechů. Riziko přitom snížíte doslova pár kroky, říká kardiolog

Kardiovaskulární choroby vezmou ročně život asi 45 000 Čechů. Co může každý z nás dělat pro to, aby měl zdravé srdce? Co se na smutných statistikách nejvíc podílí a co podceňujeme? Poslouchejte podcast MUDr.ování s kardiologem Petrem Ošťádalem.

Jen máloco Češi podceňují tolik jako nemoci srdce a cév. Přitom jde o největší zabijáky naší populace. Nějakou formou kardiovaskulární choroby u nás teď trpí okolo tří milionů obyvatel. Co na to říká šéf České kardiologické společnosti Petr Ošťádal? Podle odborníka je na vině hned několik věcí. Češi se podle něj například o své zdraví pořád málo zajímají. Na západ od nás je to úplně jiné.

„Tam pacient hraje aktivní roli, snaží se na své léčbě podílet. Ví, že v případě, že bude nemocný, bude ho to stát často nemalé peníze. V každém případě se o své zdraví zajímá, snaží se, aby dosáhl třeba cílové hladiny cholesterolu, aby měl dobře kontrolovaný vysoký tlak, aby měl dobře kontrolovanou cukrovku,“ přibližuje profesor Petr Ošťádal v podcastu MUDr.ování.

Na postoji Čechů ke svému zdraví se podle něj mohla podepsat i naše historie a roky strávené v socialismu. Ty v lidech zakořenily určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních – že se lékař postará. Příkladem je i to, že například na pravidelné kontroly hladiny cholesterolu u nás chodí jen půlka rizikové populace. Poměrně velký nezájem mají lidé i o očkování proti chřipce - přitom i to překvapivě pomáhá snižovat riziko úmrtí na infarkt.

Hlavní viníky epidemie kardiovaskulárních onemocnění zůstávají především obezita, kouření a nedostatek pohybu. Podle Petra Ošťádala není výjimkou ani pacient po infarktu, který se i přes varování lékařů po nějaké době opět vrátí ke kouření. „Je mi to líto a považuji to částečně i za vlastní chybu nebo za chybu nás lékařů, že jsme toho pacienta nepřesvědčili o tom, že by přestat kouřit měl,“ míní profesor.

Pokud jde o pohyb, je podle odborníka důležité na něj myslet i při našem každodenním fungování. Pro řadu lidí bude znamenat velký rozdíl už jen to, když budou více chodit. Co takhle vystoupit z autobusu o zastávku či dvě dříve nebo jít po schodech místo jízdy výtahem?

„To jsou věci, které, pokud budeme dělat každý den, tak velmi pravděpodobně pomůžeme našemu kardiovaskulárnímu systému,“ dodává lékař. Samotný cíl v počtu kroků by si podle něj ale měl určit každý sám podle svých možností, důležitá je pravidelnost.