Muži trpí více na barvoslepost, ženy na syndrom suchého oka. A proč oční lékařka nerada vidí čočky?

Ostrý zrak byl dříve otázkou přežití. Sběrači a později lovci potřebovali dobře vidět od metru dál, aby byli schopni najít si potravu. „Dnes jsme to převrátili, většina lidí musí zaostřovat nablízko. Celý den tak nutíme oční zaostřovací sval k činnosti, na což nebylo naše oko konstruováno. Moje kolegyně to přirovnala k námaze, jako bychom dělali celý den v práci dřepy. Tak si představte, jak musí být oční sval přetížen,“ říká oční lékařka Lucie Valešová v dalším dílu podcastu MUDr.ování.

I to je možná jeden z důvodů, proč lékaři zaznamenávají v posledních letech obrovský nárůst krátkozrakých lidí. Tedy těch, kteří vidí dobře nablízko, ale špatně na dálku. „Mladé oko zvýšenou námahu vydrží, ale později zaostřovací schopnost klesá,“ vysvětluje primářka oční kliniky a dodává, že absolutní nárůst krátkozrakých způsobuje také fakt, že dnes máme na vidění větší nároky než dřív.

Liší se nějak sklon k očním vadám podle pohlaví? Podle Lucie Valešové ano. Muži prý trpí častěji barvoslepostí, ženy po čtyřicítce a dál syndromem suchého oka. „Barvoslepost je ovlivněna genově, nedá se vyléčit ani zlepšit. Suché oko způsobují hormonální změny v pozdějším věku ženy,“ vysvětluje lékařka s tím, že syndrom suchého oka lze úspěšně řešit umělými slzami. Pro domněnku, že muži rozeznávají méně barev než ženy, žádné medicínské vysvětlení nemá: „Muži a ženy mají zcela stejní oční analyzátory.“ Takže jde spíš o to, že pánové mají jiné priority než rozlišovat několik odstínů jedné barvy, jako to mají ve zvyku jejich protějšky.

Všichni do jednoho ale ve chvíli, kdy se začnou „krátit ruce“, tedy přestaneme dobře vidět nablízko, zamíříme pro brýle nejdřív do samoobsluhy. Lucie Valešová na tom nevidí nic špatného, patří to prý k běžné praxi, než si člověk na fakt, že potřebuje brýle, zvykne. „A i později je praktické mít po bytě rozmístěny několikery takové brýle,“ uklidňuje lékařka všechny, kteří se obávají, že brýle ze samoobsluhy ničí zrak. Co ale primářka Valešová nevidí ráda, jsou kontaktní čočky. „Byl to převratný vynález, fantastická myšlenka, ale po klinických zkušenostech mohu říci, že jsem viděla opravdu hodně ošklivých rohovkových vředů u lidí, kteří o svoje čočky nepečovali dobře.“

Na téměř každou dioptrickou vadu existuje řešení, ale že jednoho dne odložíme všichni brýle, si Lucie Valešová nemyslí. „Někdo je má rád a někdo brýle dokonce používá jako psychologickou bariéru před okolním světem,“ vysvětluje lékařka, která se specializuje na laserové operace očí.

Může taková operace sloužit jako prevence šedého zákalu? A může operaci oddálit hojné pojídání mrkve nebo oční jóga? A proč nám rodiče říkali, že si zkazíme oči, když budeme číst knížky pod peřinou? Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne a poslouchat ho můžete na Proženy.cz a ve všech podcastových aplikacích, jakou jsou Podcasty.cz, Spotify či Apple Podcasts.

S kým jsme si povídali? MUDr. Lucie Valešová je primářka oční kliniky NeoVize. Pravidelně přednáší na odborných oftalmologických vzdělávacích akcích a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů v ČR i v zahraničí. Je autorkou učebnice léčby diabetických změn oka a Atlasu oftalmologie. Je členkou mnoha odborných lékařských společností.