Článek
Proč je rakovina slinivky břišní tichým zabijákem? Co můžeme udělat pro prevenci a na co naráží léčba? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s gastroenterologem Tomášem Huclem.
Slinivka břišní - z hodin biologie bychom si možná vzpomněli, že jde o orgán, který produkuje trávicí enzymy a také některé hormony – včetně inzulinu a glukagonu, jež jsou nezbytné pro regulaci hladiny glukózy v krvi. Bohužel je to ale také orgán, kterého se týká jedna z nejvíce zákeřných forem rakoviny.
„Česká republika patří k zemím, kde je výskyt jeden z nejvyšších na světě. Onemocní asi 2 300 pacientů za rok. Což je velké číslo, ale ten velký problém u karcinomu pankreatu je, že skoro stejný počet pacientů také zemře,“ říká v podcastu MUDr.ování Tomáš Hucl, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a následně nastoupil do IKEM. V rámci výzkumu působil například na univerzitě v Heidelbergu nebo na Johns Hopkins University v Baltimoru. Je členem endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti.
Hostem MUDr.ování byl profesor Tomáš HuclFoto: Proženy.cz
Počet případů navíc setrvale roste a do roku 2050 lékaři předpokládají jejich zdvojnásobení. Podle Tomáše Hucla je znepokojivé i to, že se nemoc v posledních letech přesouvá směrem k mladším ročníkům.
„Tento karcinom typicky mají pacienti nad 65 let. Bývalo vzácné, aby byli pacienti mladší, a bylo úplně vzácné, aby byli mladší 50 let. Ale těchto pacientů začalo v poslední době přibývat. V té nižší věkové kategorii také přibývá více žen než mužů. Vysvětlení pro to úplně není,“ doplňuje lékař.
Jste v riziku? Hlaste se
Rakovina slinivky břišní zpočátku nepůsobí žádné potíže, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. V takové fázi už je prognóza pro pacienta velmi špatná a průměrné přežití se pohybuje okolo osmi měsíců.
Objevit problém v raném stadiu je tedy klíčové, lékaři proto loni spustili program zaměřený na lidi s vyšším rizikem vzniku karcinomu. „Ví se, že minimálně 10 % pacientů má nějakou dědičnou predispozici,“ upřesňuje Tomáš Hucl. Do programu by se proto měli hlásit ti, kteří mají alespoň dva příbuzné s touto nemocí.
Stejně tak by měli speciální vyšetření podstupovat ti, kdo mají genovou poruchu s vysokým rizikem vzniku této rakoviny a další. Vše potřebné zájemci najdou na webu České gastroenterologické společnosti nebo by jim se vším měl pomoci praktik.
Prevence? Především nekouřit
Jak nicméně upozorňuje Tomáš Hucl, většina lidí onemocní karcinomem, který geneticky podmíněný není. I proto je dobré neustále myslet na prevenci, jež podle něj i v tomto případě má smysl. A co je tedy podle odborníka výrazným rizikovým faktorem?
„Číslo jedna je kouření. To je nejvýznamnější a jednoduše definovatelný rizikový faktor. Kouření minimálně dvakrát a možná vícekrát zvyšuje riziko vzniku karcinomu pankreatu. Takže to je číslo jedna,“ připomíná lékař.
„A potom je to nesprávný životní styl ve smyslu diety - obezita je rizikovým faktorem. Roli hraje nepochybně i příjem červeného tučného masa. Dalším rizikovým faktorem je alkohol, který je asociovaný s řadou malignit, a i tady je určitá souvislost, ať už přímo nebo přes chronický zánět slinivky,“ dodává.
