Článek
„Řada pacientů má obavu vyslovit úplně obyčejné věci. Třeba, že by byli rádi, kdyby jim někdo přišel přečíst knížku. Nebo aby se s nimi zdravotníci nebavili jenom o nemoci. Pro řadu lidí ta možnost naplnit malý cíl - za sebe jako za člověka - je něco, co považují za jednu z nejdůležitějších věcí, která jim pomáhá zvládnout třeba náročnou hospitalizaci,“ říká v podcastu MUDr.ování docentka Kateřina Rusinová.
Sama se paliativě začala věnovat i díky zkušenostem ze zahraničí. Dnes vede Kliniku paliativní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. První takto zaměřenou kliniku v Česku.
Povědomí o paliativní medicíně se podle Kateřiny Rusinové neustále zlepšuje a přibývá i pacientů, kteří si o tuto péči v nemocnici aktivně říkají. Dlouhodobě se podle ní daří bořit představu, že se paliativa zaměřuje výhradně na závěr života pacienta a že jde o obor, který přichází na řadu, až když ostatní obory udělaly vše, co by bylo přínosné.
„Paliativní medicína prokazatelně zvyšuje kvalitu života pacientů se závažným onemocněním. A to tím, že se soustředí na naplnění jejich potřeb. Ať už jsou to potřeby fyzické, psychologické, sociální nebo spirituální. Ukazuje se, že přináší do života pacientů se závažným onemocněním zvýšení kvality právě v těch dimenzích, které jsou pro ně důležité,“ popisuje lékařka.
Člověk, nejen soubor vyšetření
Paliatr mívá na pacienta více času než jiní odborníci. Klíčovou roli ale hraje i schopnost vytvořit tzv. hodnotovou anamnézu a nezůstat jen u tělesných obtíží. Tento přístup Kateřina Rusinová vyučuje i studenty medicíny.
„Jde o to, aby se začali ptát, jak pacient své nemoci rozumí, jaké informace o své nemoci on a jeho blízcí potřebují, kdo jim s tím vším pomáhá a co je pro ně důležité. Doufáme, že vychováváme příští generaci lékařů, kteří už budou i do kteréhokoliv svého oboru vnášet soustředění na pacienta jako člověka, nejen na pacienta jako onemocnění,“ přibližuje docentka Rusinová.
Je podle ní přirozené, že má řada lidí nejdříve strach o své situaci mluvit. Právě sezení s paliatrem jim ale může přinést potřebnou úlevu. „Často to bývá bod zlomu. Když můžeme dát skutečně otevřeně na stůl svoje obavy, kvůli čemu v noci nespíme, co nás trápí, na co se bojíme zeptat,“ pokračuje lékařka.
O své práci mluví s maximálním respektem a entuziasmem. Každý den se přitom setkává s lidmi v nejtěžších životních situacích. Co jí dodává energii? „Když opravdu naslouchám pacientům a jejich životnímu příběhu, tak mám možnost zažívat pokoru, trpělivost. Příběhy, které slyším, jsou většinou příběhy velké statečnosti a odvahy. A to právě vůči těm nejtěžším životním situacím. Je to velmi inspirující,“ říká Kateřina Rusinová.
„Když odcházím z práce a pacient, o kterého se starám, nebo jeho blízcí, mi řeknou: Děkujeme. Tohle nám strašně moc pomohlo, že jsme tomu věnovali čas. Tak si nedovedu představit větší odměnu za svoji práci,“ dodává.
Jaké vlastnosti by měl paliatr mít? Jak se k oboru staví mladé studentky a studenti medicíny a jak vše vypadá v praxi? To se dozvíte v dalším dílu podcastu MUDr.ování.
S kým jsme si povídali?
Kateřina Rusinová vystudovala souběžně 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Jejím základním oborem je anesteziologie a resuscitace, této oblasti se věnovala 20 let. Absolvovala pracovní pobyty v Paříži či americkém Seattlu. Od roku 2021 je přednostkou Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze, první takto zaměřené kliniky v Česku.
Podcast MUDr.ování
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. MUDr.ování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.
Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.