Jak vypadá postcovidový syndrom? Unaví vás i krátká procházka a nejste schopní pracovat

Na testu se objeví dvě čárky, člověk má horečku, bolí ho celé tělo, cítí celkovou únavu, možná mu teče z nosu. Nic, co by se nedalo týden v posteli vyležet. Jenže co když některé z příznaků přetrvávají i dlouhé týdny po vyléčení?

Může covid urychlit neurodegenerativní onemocnění? Po jak dlouhé době lze mluvit o postcovidovém syndromu a kdy by měl člověk navštívit lékaře? Poslechněte si poslední díl podcastu MUDr.ování, kde byl hostem Michal Kopecký.

Za long covid lze považovat příznaky, které neodezněly ani tři měsíce po onemocnění. Nelze s jistotou říct, proč u někoho propukne a u jiného nikoli. Podle doktora Michala Kopeckého, vedoucího Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové, je to souhra několika věcí, hlavní je však imunitní systém. Vliv má také očkování – pokud člověk podstoupil alespoň dvě dávky, riziko se snižuje, ovšem zcela nezmizí.

Syndrom navíc postihuje i lidi, kteří měli mírný průběh – ba dokonce častěji. „Těžké případy většinou nekončí postcovidovými syndromy. Lidé se v takových případech ocitli v nemocnici, kde podstupovali léčbu ovlivňující imunitní systém a tělo se s tím lépe popralo,“ vysvětluje lékař.

Podle průzkumu, který realizoval spolek PostCovid/Long Covid Česká republika, postihují potíže častěji ženy než muže a hlavní část respondentů tvořily osoby ve věku 30 až 60 let. Průzkum byl ale prováděn na platformě Facebook, kde se obecně pohybují spíše mladší lidé. Alarmující je, že většina dotázaných trpí zdravotními potížemi přes dva roky.

Více než 20 % lidí není schopno pracovat a zhruba 16 % muselo změnit obor či omezit pracovní úvazek. „Pacienti jsou mnohdy oslabení a unavení, nejsou schopni vstát, mají poruchy soustředění a paměti, při stresu nejsou schopní se správně koncentrovat jako dříve, unaví je i běžná procházka,“ vyjmenovává nejčastější příznaky Michal Kopecký.

Podle něj až přes padesát procent pacientů, se kterými se setkává, také trpí kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou neadekvátní bušení srdce, nejsou schopni stát delší dobu ve frontě, mají nižší krevní tlak.

Michal Kopecký, vedoucí lékař postcovidového centra Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na Plicní klinice FN HK je zároveň zástupcem přednosty pro výuku a vedoucí spánkové laboratoře Plicní kliniky FN HK. Má specializaci z vnitřního lékařství a pneumologie a ftizeologie, je diplomovaným somnologem, zabývá se plicní rehabilitací.