Časté chyby při užívání léků: Pozor na dávkování, zapíjení špatnými tekutinami i rozdělování

Jestli se vám tisíc korun ročně nezdá moc, zkuste si to vynásobit počtem obyvatel naší země, což bylo k letošnímu třicátému červnu 10 525 739. Ale ono úplně stačí, abyste násobili počtem členů vaší rodiny. To už dá pěknou sumičku, jež stojí za zamyšlení, zda některé přípravky neberme zbytečně či neužíváme špatně. Protože čím lépe porozumíme užívání léků, tím rychleji nám pomohou - a tím méně jich budeme potřebovat.

Velmi časté je například nadužívání léků. Když nás bolí hlava nebo v krku, zobneme si raději rovnou dvě pilulky najednou v dobré víře, že to rychleji přejde. Ale jak v nové epizodě podcastu MUDr.ování říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs, tím, že zvýšíme dávku, nedosáhneme vyššího účinku, spíš můžeme posílit negativní účinky léku. V některých případech si dokonce koledujeme o pořádný malér. Pokud to přeženeme například s dávkováním paracetamolu, můžeme se v tom nejhorším scénáři podle Aleše Krebse dostat do stadia, kdy dojde k jaternímu selhání. Paracetamol obsahují i některé léky na snížení teploty, takže teď, v době viróz, je na toto riziko dobré myslet. „Paracetamol je bezpečný lék, ale musí se bezpečně užívat, “ říká v podcastu prezident lékárníků.

Co to ale znamená, když se mluví o bezpečném užívání léků? Nejlepší je samozřejmě prostudovat příbalový leták. Ale v tom případě se většina lidí nad čtyřicet let musí vybavit lupou, aby přečetli titěrná písmenka. Krom toho se vyplatí i velká dávka soustředění, kterou vyžaduje prokousat se veškerým sdělením. Jenže když je člověku zle, nemá leckdy na farmaceutické romány pomyšlení. „Příbalové letáky jsou tak obsáhlé, až jsou nesrozumitelné,“ souhlasí Aleš Krebs a dodává, že nejlepší je informovat se přímo u toho, kdo vám léky vydává či prodává: „Ptejte se na své léky, popište lékárníkovi svůj zdravotní stav, aby vám dokázal co nejlépe poradit.“

Možná by se hodilo v tuto chvíli dodat – a buďte trpěliví, když se někdo ve frontě před vámi sáhodlouze vyptává na užívání. Ono je to opravdu třeba. Protože existuje mnoho léčivých přípravků, které se nesnesou s konkrétní potravinou nebo třeba bylinkou. Ne, že by vám snad bylo ještě hůř, spíš se vám vůbec neuleví. Tenhle lék za nic nestojí, řeknete si a koupíte si jiný. A přitom jste třeba jen nevěděli, že nesmíte jíst nebo pít určité potraviny. V některých jsou totiž látky, na které se účinné látky z léku mohou navázat, a tím pádem se nevstřebají do organismu. „Typický příklad jsou mléčné výrobky a některá antibiotika. Ty, když se potkají v trávicím traktu, tak to nebude pořádně fungovat,“ uvádí příklad magistr Krebs.

Také doporučení, zda určitý lék užívat ráno nebo večer, má svoje opodstatnění. Může to být třeba spojeno s hormonálními cykly v těle - lék by neměl posouvat to, co se má dít v těle ráno, na večer. A naopak. Užívání všech léčebných přípravků je vždy doporučováno s ohledem na to, co se v určité denní době v našem organismu děje. Takže když vám někdo řekne, že toto je třeba užívat na lačno, pak vězte, že tím myslí ne dvacet minut, ale aspoň dvě hodiny po jídle. A že když lékárník radí zapít, tak pořádně. Nejde totiž jen o to, že lék projde lépe jícnem, ale i tekutina může mít vliv na jeho další vstřebávání.

Proč není dobré léky zapíjet čajem a co se může stát, když si pilulku rozdrtíme, aby se nám lépe polykala? Proč bychom neměli dětem dávat léky určené dospělým a může se lék zkazit tak, že nám uškodí? A co nejvíc frčí na černém trhu s léky? Celý rozhovor s odborníkem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Mgr. Aleš Krebs vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Je vedoucím lékárny na Olomoucku. Prezidentem České lékárnické komory se stal v roce 2019.