Jeden pšouk je lepší než 10 doktorů, potvrzuje gastroenterolog. Co sledovat u vyprazdňování?

Na to, jak přesně by měla vypadat zdravá stolice, neexistuje jednoznačná odpověď. „Zásadní a hlavní je pravidelnost, přičemž nevadí, když se vyprazdňujete třeba jen třikrát nebo čtyřikrát týdně, nemáte-li žádné potíže. Velikost a frekvence je individuální,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování gastroenterolog profesor Milan Lukáš. „Obvyklá barva je hnědá, což je dáno žlučovým barvivem. Mohou tam ale být i vlivy potravy, všichni víme, jak barví třeba borůvky,“ pokračuje odborník s tím, že na pořekadle našich předků o jednom pšouku a deseti doktorech je hodně pravdy, protože „to vede k úlevě od bolesti“.

Že ve střevě sídlí imunita, slyšel asi každý. Ale proč zrovna tady a jak vlastně vypadá? „Trávicí trubice je místo s nejvyšším obsahem lymfatické tkáně v těle. V tenkém střevě je jí asi nejvíce, říká se jeden kilogram. A právě lymfatická tkáň obsahuje buňky, které zprostředkovávají imunitu,“ vysvětluje profesor Milan Lukáš a v podcastu dále popisuje celý fascinující imunitní proces, jenž se ve střevech odehrává. Přišla řeč i na probiotika, která nejsou překvapivě vůbec nový objev.

„Téma probiotik je stará vesta. Už v roce 1908 dostal Ilja Mečnikov Nobelovou cenu za teorii probiotik jako mikroorganismů, které při dlouhodobém užívání mohou vést ke zlepšení zdraví a dlouhověkosti.“ První probiotikum bylo patentováno v roce 1919 v Německu, jenže pak byla objevena antibiotika a do tohoto zázraku se lidé zamilovali natolik, že „to celé skončilo vědomím, že dobrá bakterie rovná se mrtvá bakterie,“ dodává profesor Lukáš s tím, že ke konceptu probiotik se medicína vrátila až téměř po sto letech. V současné době jsme se podle odborníka dostali do opačného extrému, kdy se úloha probiotik přeceňuje.

Ve střevech sídlí nejen imunita, ale s nadsázkou by se dalo říci, že i nervozita. Hodně lidí zažilo, co se střevy dělá třeba stres před zkouškou. „Celá funkce trávicí trubice od jícnu přes žaludek a konečník je ovládána tak zvanými vegetativními nervy. Velký stres může způsobit stimulaci vegetativních nervových pletení, které tonizují činnost trávicí trubice,“ vysvětluje odborník. Kvůli napětí, které vegetativní nervy vyvolají, se leckdy ani nedokážeme najíst, protože žaludek jakoby ztvrdne a nepovolí. Na dolní část trávicí trubice nervozita zase způsobí překotnou vegetativní činnost – zvětší se obsah v tlustém střevě a také jeho aktivita. Málo platné, v těle vše souvisí se vším, ale pokud jde o nervozitu, není co řešit. Prostě strávíte pár chvil na toaletě a jede se dál. Horší je, když problémy s vylučováním způsobuje nemoc.

Jaké choroby mohou střevo postihnout? A čím se může pochlubit české zdravotnictví? Která probiotika jsou účinná a kdo by je měl používat? A nezleniví nám střeva, kdy budeme nadužívat projímadla? Celý rozhovor s lékařem si poslechněte v podcastu MUDr.ování v úvodu článku.

Prof. MUDr. Milan Lukáš Csc., je přednosta Klinického centra Iscare a.s. a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty, které založil v roce 2007. Publikuje v mnoha odborných časopisech domácích i zahraničních, neúnavně se věnuje osvětě v oboru gastroenterologie.