Článek
Jak jsme úspěšní v boji proti rakovině prsu a jak lékařům pomáhají nové technologie? Kdy zpozornět a jaké faktory ovlivňují rozvoj rakoviny? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s mamodiagnostikem Janem Danešem.
Profesor Jan Daneš radiologii a diagnostice rakoviny prsu zasvětil celou svou profesní dráhu, a v 90. letech dokonce spoluzakládal republikový screeningový program. Ačkoliv by to jen málokdo očekával, v oboru prý lékař nachází stále více optimismu. „Úmrtnost za 20 let klesla až o 30 procent. To je vynikající a je to dáno tím, že převažují nádory v prvním stadiu. Ty jsou dobře vyléčitelné. Potkal jsem paní a ta říkala: Pane profesore, jste to vy? Vy jste mi před 30 lety zjistil malý nádor, nikdo tomu nevěřil. A já jsem díky vám naživu!“ říká v podcastu MUDr.ování Jan Daneš.
S kým jsme si povídali?
Profesor MUDr. Jan Daneš, CSc., je přední odborník v oblasti radiologie a mamodiagnostiky. V roce 2003 stál u zavedení programu pro screening nádorů prsu v ČR. Působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vede Mamocentrum Beroun a Mamocentrum Waltrovka v Praze. Je také expertem Evropské komise v oblasti diagnostiky a screeningu nádorů prsu.
Umělá inteligence pomáhá
Umělá inteligence pronikla i do medicíny – a také do mamografie. Pomáhá lékařům v rámci určitého „třetího čtení“. Poté, co snímky vyhodnotí zkušení lékaři, doplní hodnocení také speciální software a na základě zpracovaných dat upozorní třeba na podezřelou změnu, kterou lidské oko mohlo přehlédnout.
„Jsme z toho nadšení. Software upozorní, že by v prsu něco mohlo být. Dva lékaři, kteří snímky povinně hodnotí, se na to zaměří a zjistí tam třeba malý nádor. Fantastické je, že když je umělá inteligence negativní, tak je extrémně nízká pravděpodobnost, že je v prsu nádor,“ doplňuje odborník.
Zásadní je umět komunikovat
I přes velký technologický pokrok nicméně podle Jana Daneše zůstává v diagnostice klíčová jedna věc – komunikace s pacienty. Sám se ji prý snaží vštípit i studentům medicíny. „Lékař může být sebevětší odborník, ale pokud neumí komunikovat, neumí se představit, neumí poděkovat a nemá určitou pokoru k oboru a medicíně, tak je to velmi špatné,“ domnívá se profesor Jan Daneš.
Samovyšetření má stále velký význam
Zároveň má podle něj stále smysl i provádění samovyšetření prsou. To by ženy měly dělat pravidelně a vždy až poté, co jim odezní menstruace. Sledovat je třeba různé změny, které se v prsní tkáni dějí. V případě pochybností by žena měla zavolat do libovolného mamocentra a objednat se na vyšetření.
Pokud jde o rakovinu prsu, podílí se na jejím rozvoji vícero faktorů, které se vzájemně prolínají. Jedním z nich je genetika. Podle lékaře ale může svou roli sehrát i odkládání rodičovství, bezdětnost, délka kojení, nedostatek pohybu, obezita či holdování alkoholu. „K tomu se ještě přidává takový rizikový faktor, jako je chronický stres,“ dodává.
Podcast MUDr.ování
Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. MUDr.ování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.
Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.