Článek
Cítíte únavu, častou žízeň nebo náhlý úbytek hmotnosti? Raději vyrazte k lékaři. Jak vypadá léčba cukrovky a jak by se mohla do budoucna ještě proměnit? Proč je důležitá důvěra mezi pacientem a lékařem a v čem je její největší zrádnost? Dozvíte se v novém dílu podcastu MUDr.ování.
Z cukrovky neboli diabetu se stala novodobá zdravotní hrozba číslo jedna. Největší část pacientů trpí cukrovkou druhého typu a léčebná centra nyní pod jejich náporem praskají ve švech. Jak ale zároveň vyplývá ze zdravotnických dat, až 30 % nemocných se vůbec neléčí. Řada lidí také nemá zájem o prevenci a k lékaři se vypraví, až když už mají nepřehlédnutelné problémy.
„Vyšší glykemie nezpůsobuje žádné příznaky, kterých bychom si všimli. Dokud nepřesáhne určitou mez, kdy je provázená únavou s hubnutím a žízní. Člověk třeba často běhá v noci na záchod a to je věc, která ho přivede k lékaři. Ale když tohle pociťujeme, už je trochu pozdě. Určitě by se s tím dalo dělat něco mnohem dřív,“ říká v podcastu MUDR.ování diabetoložka a vedoucí lékařka centra DIAvize Marta Klementová.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Marta Klementová je vedoucí lékařka pražského centra DIAvize. Medicínu vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze a po studiích pracovala ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Později pracovala také v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Atestaci získala v oboru diabetologie a endokrinologie a v této oblasti se zabývala všemi typy péče od léčby komplikací diabetu až po nutriční poradenství a péči o hospitalizované pacienty.
Slepota a diabetická noha
Pokud se člověk s cukrovkou neléčí nebo léčbu zanedbává, je to takřka cesta do pekel. Nemoc totiž může ovlivnit celé tělo. Jednou z nejčastějších komplikací je například diabetická retinopatie - tedy postižení oční sítnice.
„Může dojít ke krvácení dovnitř do oka, které ohrožuje zrak. Takže diabetes je i velmi významnou příčinou slepoty. Vzpomínám i na těhotné maminky s diabetem prvního typu, které byly slepé,“ popisuje lékařka. Kromě očí ale pod vysokou hladinou krevního cukru trpí třeba i ledviny - v nejzazších stadiích může dojít i k jejich selhání, kdy je potřeba náhrada buď dialyzačním přístrojem, nebo transplantací.
Závažným problémem je i syndrom diabetické nohy, kdy se ucpávají cévy na končetině. A to včetně těch, které vyživují nervy. „Není vůbec vzácné, že přijde člověk s teplotou do ordinace, říká, že má nějaký červený nárt a horečku. My se podíváme zespoda na nohu a tam je hřebík. Člověk o tom vůbec neví, protože citlivost při cukrovce je natolik snížená, že si vůbec neuvědomil, že na něj šlápl,“ líčí Marta Klementová.
Změna, ale ne drastická
Po vyslechnutí diagnózy se pacient musí připravit na řadu změn ve svém životním stylu - zamyslet se musí nad stravou, aktivitami i svým spánkem. Podle lékařky je vše o vzájemné důvěře mezi pacientem a lékařem a o komunikaci. Drastické změny jídelníčku nebo aktivit, které nebudou přizpůsobené životu daného diabetika, totiž pravděpodobně nevydrží.
„Je to hodně o vůli vydržet a zkoušet, co bude to pravé. Jako lékaři se snažíme navést pacienta na správnou cestu, aby si vybral ten způsob, který je pro něj schůdný,“ míní lékařka. Důležitou roli podle ní hraje i podpora rodiny a blízkých, které je vhodné poučit, aby pacienta nesváděli k různým dietním prohřeškům. „Chceme, aby to pochopili i oni, protože pak to jde snáz. Když to rodina nepochopí a nepodpoří, tak potom diabetik nebojuje jenom sám se sebou, ale i s ní,“ dodává Marta Klementová.