Manuál pro nemocné covidem: Kdy je třeba test, kdy se léčit sám a kdy jít k lékaři pro antivirotika

Poslední mutace covidu se projevují podobně jako jiné virózy. Odlišit ho tedy není snadné. Myslet na covid vás napadne asi ve chvíli, kdy jste se s někým nemocným prokazatelně v posledních dnech setkali a není vám dobře, nebo když vám vyšel pozitivní preventivní antigenní test, například v práci. Kdy se má vlastně člověk testovat? A co dělat potom? Projděme si to krok za krokem.

Pokud máte příznaky nachlazení, může se zdát, že nemá smysl dělat si samotest, protože léčba pravděpodobně bude velmi podobná. Není to ale pravda. Jednak je dobré se izolovat a nenakazit další lidi. Izolace obecně trvá sedm dní od pozitivního testu (podrobnosti o izolaci s covidem najdete zde).

Antigenní test se proto doporučuje udělat vždy, když máte příznaky. Jinak ne.

Onemocnění u velké části lidí – zhruba poloviny – nemá příznaky žádné. Jinak je typický suchý dráždivý kašel, bolest či škrábání v krku, rýma a další celkové příznaky, jako je horečka, únava, malátnost, bolesti svalů, bolesti hlavy, průjem, nechutenství, nevolnost a zvracení, ztráta čichu a chuti nebo obojího.

Pokud patříte mezi osoby starší 60 let či jste člověk zdravotně handicapován, kupříkladu máte diabetes, astma, chronické plicní, srdeční, ledvinové onemocnění, jste výrazně obézní či máte poruchu imunity, pak zvažte, zda si neudělat antigenní test vždy, když máte příznaky podobné covidu. Jestliže vám vyjde pozitivně, poraďte se se svým praktikem. Nechá vám udělat PCR test a případně rozhodne, zda nepotřebujete protivirové léky.

Co dělat při podezření na COVID-19 nebo v případě, že vám vyšel pozitivně antigenní test? Kontaktujte svého praktického lékaře telefonicky: proberte s ním své potíže a riziko nákazy v posledních 14 dnech. Lékař rozhodne, zda vás poslat na PCR test.

S lékařem si také, pokud je to třeba, domluvte termín a čas návštěvy v ordinaci a požádejte o vystavení neschopenky. Lékař by také měl zvážit, zda u vás nehrozí vážnější průběh.

Rizikovým pacientům může lékař předepsat speciální protivirový přípravek. Preparát je určen pro pacienty s prokázaným onemocněním COVID-19 s mírným až středně závažným průběhem, u kterých existuje vysoké riziko zhoršení vývoje do závažného mnohdy život ohrožujícího stavu.

V případech závažnějšího průběhu u pacienta v menším riziku může lékař na základě znalosti pacienta a komplexního klinického vyšetření zvážit použití jiných antivirotických preparátů, inhalačních steroidů (hormonální přípravky tlumící zánět). V případě, že dojde ke zhoršení stavu a bakteriální infekci, pak teprve přicházejí na řadu i antibiotika a jiné specifické preparáty v tabletové či injekční podobě.

Jestliže budete konzultovat potíže s lékařem, který vás nezná a nemůže se podívat do vaší dokumentace, upozorněte ho na vaše stávající potíže.

Jestliže máte potvrzené onemocnění a nemáte žádné příznaky, není třeba užívat žádné léky. Pokud příznaky onemocnění máte, je možné je tlumit. Nejčastěji budete potřebovat léky na bolest a teplotu vyšší než 38 °C. Jde o léky s účinnou látkou paracetamol (v lécích Paralen, Panadol apod.), ibuprofen (Brufen, Ibalgin apod.) nebo kyselinou acetylsalicylovou (Acylpyrin, Aspirin). Pokud jsou vaše bolesti velké, může vám lékař předepsat metamizol (lék: Novalgin).

Na rýmu a ucpaný nos užívejte kapky do nosu, podle toho, s jakými máte zkušenost, není třeba kupovat žádné speciální, jen dětem nedávejte ty pro dospělé. Nepoužívejte je déle, než doporučuje výrobce.

Závislost na kapkách do nosu? Vznikne dřív, než si myslíte

V případě kašle se při výběru správného léčiva řiďte tím, jaké máte potíže. Zatímco přes den budete pravděpodobně užívat léky podporující vykašlávání nebo ředící hlen, večer budete chtít spát, proto budete potřebovat preparát na tlumení kašle. Je dobré to probrat s lékárníkem, případně se domluvit s lékařem, který vám také může léky na kašel předepsat.

Odstraňování hlenů z dýchacích ústrojí je opravdu důležité, a to zejména pro rizikové skupiny a starší. Nesnažte se proto o samoléčbu. To platí zejména u rizikových skupin a starších lidí, kde je třeba ještě zvážit kombinaci s léky, které užívají dlouhodobě. Zatímco v léčbě teploty nemůžete udělat mnoho chyb, v případě kašle ano.

Usazování hlenů v dýchacím ústrojí a následné riziko zápalu plic zhoršuje nehybné ležení na zádech. Střídejte polohu v posteli a několikrát denně se případně s doprovodem projděte po bytě.

Jestliže se vám do týdne nedaří zlepšit zdravotní stav, je třeba zpozornět. V té době hrozí, že se přidají bakteriální infekce v podobě zánětu dýchacích cest nebo plic. Pak je třeba vyšetření krve, rentgen a případně další léčba antibiotiky. Varující je zejména neklesající teplota. Jestliže je více než tři dny nad 39 stupňů, je nutné, aby pacienta viděl lékař.

Pravidelně si měřte teplotu, pokud se hodně potíte, máte průjem či jinak nadměrně ztrácíte tekutiny, sledujte množství a barvu moče.

Močíte-li málo a moč je tmavá, pak musíte více pít. Nedostatečná výživa a zejména nedostatek tekutin je jedním z důvodů zhoršení stavu při nemoci a často se podceňuje.

Měřte si tlak a puls, zejména pokud užíváte léky proti vysokému krevnímu tlaku. Kdy potřebujete lékaře? Varovný je náhlý a setrvalý pokles krevního tlaku proti hodnotám, které jsou pro pacienta běžné, o více než 20 mg Hg, případně tlak nižší než 90/60 mm Hg. Stejně tak je třeba rychlá pomoc v případě, že nemocný má poruchy vědomí nebo třeba ztrátu hybnosti. Varováním je také subjektivně pociťovaná dušnost či jakákoli dechová tíseň.

Používejte pulzní oxymetr – jedná se o malý přístroj, který se připevní na prst a měří okysličení krve, tuto funkci mají i některé chytré hodinky a sporttestery. Důležité je správné nasazení přístroje. Varující je setrvalý pokles pod 93 procent. V takovém případě kontaktujte svého lékaře, v jeho nepřítomnosti záchrannou službu (155).

Pokud opakovaně a v klidu naměříte hodnoty 90 procent a méně, bez prodlení volejte záchranku a informujte ji o naměřené hodnotě, a to i v případě, že se cítíte relativně dobře. To platí i v případě, že si takovou hodnotu naměříte bez ohledu na nákazu covidem.

Odborná spolupráce MUDr. Ivo Procházka, praktický lékař ze Sdružení praktických lékařů (SPL).

Domácí mazlíčci a covid: Můžete je nakazit, nebo se nakazit od nich?