Trpíte dušností, nespavostí, kašlem, úzkostí, průjmy nebo závratěmi? Může to být long covid

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O long covidu hovoří lékaři v případě, pokud se různé zdravotní obtíže u člověka, který prodělal koronavirovou infekci, vyskytují po dobu delší než čtyři týdny. Když obtíže nevymizí ani po 12 a více týdnech od onemocnění, jde o tzv. postcovidový syndrom (chronický covid). Postcovidové obtíže mohou potkat každého, i jedince, kteří prodělali lehkou formu nemoci nebo u nich infekce proběhla zcela bezpříznakově.

„Mezi nejčastější potíže patří chronická únava, ponámahová nevolnost, bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel, bolest v krku či změny chuti a čichu. Projevit se mohou také v rámci psychických změn. Zejména jako deprese, úzkosti, výpadky paměti, poruchy koncentrace, výjimkou nejsou ani potíže pohybového ústrojí, jako je bolest kloubů a svalů,“ vyjmenovává Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice. Dalšími příznaky mohou být bolesti na hrudi, bušení srdce, potíže s pamětí a soustředěním, nespavost, závratě, vyrážka a mravenčení, průjem nebo změny menstruačního cyklu.

K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné zdravotní problémy. Diagnóza longcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření. „Pokud pociťujete po prodělání onemocnění covid-19 přetrvávající dlouhodobé potíže, doporučuji vždy se obrátit na odborníka, například plicního lékaře. Ke stanovení diagnózy long/postcovidového syndromu je ale důležité, aby příznaky nebyly vysvětlitelné jiným onemocněním,“ říká Petr Pšenica.

„Při diagnostice postupujeme tak, že vyloučíme ostatní známé příčiny konkrétního příznaku. Léčba je vždy zaměřena na jednotlivé příznaky. Bohužel, ty mnohdy nespecifické, jako je únava, jsou jen obtížně ovlivnitelné. U starších pacientů, kteří prodělali kritický průběh covidu, se může objevit i postcovidové plicní postižení, které však naštěstí není časté,“ uvádí lékař Milan Sova, přednosta Kliniky plicních chorob a tuberkulózy FN Brno.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ zdůrazňuje lékařka Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS.

Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6 až 12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let.

„Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po dvou až třech měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Pneumolog by podle něj měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem v klidu i po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT.

Zdravotní komplikace, které souvisejí s longcovidovým syndromem, pomáhá výrazně zmírnit i lázeňská léčba. „Stojí-li za potížemi konkrétní diagnostikované onemocnění, doporučuji oslovit svého ošetřujícího lékaře s dotazem na možnost čerpání lázeňské léčby hrazené zdravotní pojišťovnou. Ta se týká zejména indikace léčby plicních projevů. A to do čtyř měsíců v návaznosti od prodělaného covidového zápalu plic vyžadujícího hospitalizaci. Z neurologických projevů se jedná například o tzv. polyneuropatii (postižení periferních nervů). Neskrývá-li se za potížemi konkrétní diagnóza, je možné lázeňskou léčbu longcovidového syndromu absolvovat v rámci samopláteckých pobytů,“ uvádí Petr Pšenica.

Při vstupní prohlídce vám lázeňský lékař doporučí náležité léčebné procedury. Při problémech s dýchacím ústrojím jsou k léčbě využívány zejména inhalace přírodních minerálních vod. Dále je to celá škála fyzioterapeutických metod, při kterých se trénuje dechová gymnastika ke správnému dýchání a plnému bráničnímu dechu. Své místo má také fyzikální terapie.

Víte, jak poznat chronický únavový syndrom? Tahle nemoc vás může vyřadit z běžného života!