Letní nemoci. Pozor na úžeh, salmonelózu, angínu i zánět spojivek. Pravidla prevence a první pomoc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Léto je roční období, které většina lidí tráví převážně venku, v přírodě nebo u vody. S nadšením grilujeme, cestujeme, sportujeme. S tím vším se ale, bohužel, kromě zábavy a odpočinku pojí někdy i nepříjemné zdravotní problémy. Jde především o potíže spojené se sluncem a horkem, nevhodným jídlem a také se zraněními a úrazy. Společně s lékařem se podíváme na nejčastější z nich.

Úpal způsobuje horko, případně i nedostatek čerstvého vzduchu a nedostatečný pitný režim. Dochází k přehřátí organismu. „Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, někdy i horečkou nebo zvracením. Úžeh vždy způsobuje sluneční záření, dochází k přehřátí mozku. Příznaky jsou podobné jako u úpalu, jen se přidává ještě spálená kůže, případně ztuhnutí šíje,“ vysvětluje Martin Fabišovský, vedoucí revizní lékař zdravotní pojišťovny RBP. Základem je podle něj ochrana před sluncem – používejte krémy s dostatečným ochranným faktorem, pokrývku hlavy a sluneční brýle, v poledních hodinách se slunci vyhýbejte úplně.

Pacienta je třeba přemístit do stínu a chladu, zajistit dostatečný příjem tekutin (pokud zvrací, tak po lžičkách) a ochladit ho formou obkladů, zábalů nebo chladné koupele. Pokud se objeví horečka, podejte antipyretikum. Jestliže se příznaky nelepší, horečka během 12 hodin neklesne a pacient si stále stěžuje na bolest hlavy nebo celkovou ochablost, případně ztrácí vědomí, je namístě neprodleně vyhledat lékaře.

Ať už se jedná o nákazu viry nebo bakteriální průjem způsobený nevhodným stravováním, akutní průjmová onemocnění patří mezi ta nejčastější, která dokáží hodně znepříjemnit dovolenou. Infekci mnohdy doprovází zvýšená teplota nebo horečka, nevolnost, nechutenství, zvracení a celková malátnost. Jak průjmu předcházet? Být obezřetní, pokud jde o hygienu, vyhýbat se konzumaci rizikových potravin, které rychle podléhají zkáze, majonézovým, tepelně neupraveným jídlům či polotovarům. Pozor také na smetanové zmrzliny nebo led v nápojích (nevíte, zda je vyroben z nezávadné vody), stejně tak na nemyté ovoce.

„Při akutním onemocnění dodržujte pitný režim, vhodná je převařená voda. Omezte jídlo, jezte jen trochu suchého bílého pečiva nebo piškoty. Pokud se průjem po dvou dnech nezlepší nebo se přidá teplota nad 38 stupňů, případně pokud máte ve stolici krev, vyhledejte lékařskou pomoc,“ uvádí lékař Martin Fabišovský. Součástí léčby by měla být probiotika, která upraví střevní mikroflóru, a dieta s jídly, jež stolici zahustí: rýže, brambory, mrkev, strouhaná jablka. Na cesty si vždy berte léky proti průjmu.

Zarudlé, oteklé, slzící oči, které řežou a pálí, to je typický příznak nepříjemného zánětu spojivek. Oční víčka bývají slepena žlutavým výtokem, oči mnohdy bolí. Jde o vysoce infekční onemocnění způsobené viry nebo bakteriemi.

Na cesty si vždy berte zklidňující, případně i protizánětlivé oční kapky. Oči může podráždit mořská voda či chlor z bazénu, UV záření nebo nečistoty v ovzduší. „Kapky kapejte pětkrát denně a noste sluneční brýle. Pokud se během několika dní příznaky nezlepší nebo se v očích objeví hnis (ráno po probuzení jsou slepené), budete potřebovat antibiotické kapky, které vám předepíše lékař,“ říká doktor Fabišovský.

Mírná dehydratace organismu se projevuje žízní, suchými rty, tmavší barvou moči, únavou a bolestí hlavy. Silnější dehydratace pak potížemi s polykáním, svalovou křečí, absencí potu a močení, bledou pokožkou, případně dokonce kolapsem oběhového systému.

První pomoc:

Léčba mírnější dehydratace spočívá v intenzivnějším pitném režimu, ideálně po menších dávkách a častěji. Můžete si v lékárně koupit i speciální rehydratační roztok. Při těžší formě dehydratace je již třeba hospitalizace v nemocnici.

Bolestivá angína vás může překvapit i uprostřed horkého léta. Způsobují ji především teplotní šoky způsobené přechodem z horka do klimatizovaných prostor, na vině bývá i pití ledových nápojů. Oslabená sliznice je pak náchylnější ke vzniku infekce.

„Jako první pomoc můžete použít Priessnitzův obklad, tedy krk obalte nejprve mokrým studeným šátkem a přes něj uvažte suchý šátek. Nechte působit zhruba půl hodiny. Zkusit můžete i antiseptické spreje či pastilky proti bolesti v krku z lékárny, pokud se ale obtíže zhoršují nebo se během několika dní nelepší, je namístě vyhledat lékaře, aby zahájil léčbu antibiotiky,“ zdůrazňuje Martin Fabišovský.

Jde o infekční průjmové onemocnění, jehož původcem je bakterie salmonela. Do těla se dostává ústy při konzumaci infikovaných potravin, také ale z neumytých rukou nebo nádobí. Typickými příznaky salmonelózy jsou četné vodnaté průjmy, bolesti, až křeče břicha, zvracení a horečka. Stolice mění barvu na zelenou a může být s příměsí hlenu nebo krve.

Základem je zvýšený pitný režim, kterým doplňujete organismu tekutiny ztracené při průjmu či zvracení. Vhodné jsou minerální vody (neperlivé), převařená pitná voda, sladký černý čaj nebo speciální rehydratační roztoky z lékárny. Podávat lze živočišné uhlí, probiotika nebo léky proti zvracení, nevhodné jsou léky, které zpomalují činnost střev.

Přečtěte si, co všechno škodí v létě vašim očím a čeho se vyvarovat