Kyselinu listovou potřebují nejen těhotné ženy. Její nedostatek se hlásí samými nepříjemnými projevy

Kyselina listová neboli folát je syntetickou formou ve vodě rozpustného vitaminu B9. V játrech je metabolizována na methylfolát, který může organismus využít. V lidském těle hraje nezastupitelnou roli. Bez vitaminu B9 by byla poškozena tvorba červených krvinek, správně by neprobíhaly procesy buněčného dělení, tvorby nukleových kyselin, aminokyselin a bílkovin, stavebních kamenů svalů. Nefungovala by obranyschopnost, dostavila by se únava a vyčerpání, plod v břiše matky by neprospíval. Aby toto všechno probíhalo, potřebuje lidský organismus právě kyselinu listovou.

Folát se podílí na bezproblémovém těhotenství, má esenciální význam pro zdravý růst a vývoj plodu a pomáhá předcházet rozštěpu páteře. Po porodu zajišťuje dostatečnou tvorbu mléka v mléčných žlázách. Právě během těhotenství je dostatečný přísun kyseliny listové důležitější než kdykoliv jindy, nejvíce potom v prvním trimestru, významu jí ale neubývá ani v trimestrech dalších. Na jídelníčku nastávajících maminek by se měla objevovat každý den, protože snižuje riziko vývojových vad (Co jíst a nejíst v těhotenství). V ideálním případě by si tak žena měla příjem kyseliny listové začít hlídat už tři měsíce před plánovaným otěhotněním a z doporučených 200 mikrogramů denně potom v prvním trimestru těhotenství zvýšit až na 600 mikrogramů denně.

Dostatek kyseliny listové je vedle těhotných žen a maminek extrémně důležitý také pro kuřáky (Co jíst, když přestáváte kouřit?), jedince holdující alkoholu, pro pacienty s onemocněním jater nebo pro ty, kteří užívají diuretika či laxativa.

>>>6 signálů, že vám správně nefungují játra

Nedostatek folátu přináší u plodu riziko vrozených vývojových vad, u dospělých potom zvýšení hladiny homocysteinu, jehož hromadění může podpořit pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce, Alzheimerovy choroby, krevních sraženin a kornatění tepen. Dává o sobě vědět samými nepříjemnými projevy. Patří mezi ně zhoršená imunita, průjem, necitlivost končetin a naopak zvýšená citlivost a zarudlost jazyku, dále také výskyt aftů. Může se objevit i nevysvětlitelné hubnutí, bolesti hlavy (Velký přehled bolestí hlavy), bušení srdce, nechutenství, úzkosti a deprese. Nadbytek může způsobovat neurologické komplikace (zejména u starších jedinců) a alergické reakce, jako jsou kožní vyrážky, svědění nebo otoky.

Mezi nejbohatší zdroje vitaminu B9 patří zelené druhy zeleniny, jako jsou listová zelenina, špenát, hlávkový salát, zelí nebo okurky, chřest, hrášek a avokádo. Vysoké množství ale dodají i rajčata, luštěniny, brambory, ořechy, pomeranče, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky a sója. Z živočišných potravin kyselinu listovou zajistí vejce, játra a mléčné výrobky.

Asi 40 % populace neumí kvůli genové mutaci přeměnit neaktivní formu folátu na biologicky využitelnou verzi, navíc se až 95 % kyseliny listové z přírodních zdrojů tepelnou úpravou zpravidla zničí. Proto se vyplácí kyselinu listovou zařadit i ve formě doplňků stravy. Ovšem pozor, tady je nutné hledat produkty, kde se vitamin B9 nachází ve své bioaktivní formě jako methylfolát. Ten je biologicky využitelnou formou kyseliny listové a nevyžaduje aktivaci. Je to hlavně z preventivních důvodů, protože nikdy nevíte, jestli genovou mutaci nemáte právě vy. Dobré také je, když se v doplňku stravy nachází vitamin B12, který o krvetvorbu pečuje společně s kyselinou listovou a zvyšuje její biologickou využitelnost.

>>>Seznam příbalových letáků přehledně na jednom místě

Odborná konzultace s RNDr. Michaelou Bebovou, doktorkou biochemie a odbornicí na výživu