Hlavní obsah

Kimči jako elixír zdraví: Obsahuje spoustu vitamínu a eliminuje vlčí hlad

Foto: Nungning20, Shutterstock.com

Foto: Nungning20, Shutterstock.com

Saláty s kvašeným zelím kimči jsou korejský národní fenomén. Dostaly se i do přísloví, které praví: „Muž dokáže žít bez ženy, ale nemůže žít bez kimči.“ Pokud vám chutná fermentovaná zelenina, pojďte se inspirovat.

Článek

Celý vtip tohoto salátu je v tom, že se ke kvašenému zelí kimči přidává fermentovaná jarní cibulka a česnek. Ten správný říz celé směsi dodává koření chilli a zázvor. Míchání salátu je vlastně fascinující alchymistický proces. Traduje se, že se žádná pořádná korejská dívka neprovdá, dokud nedokáže připravit aspoň dvacet druhů kimči. Recepty na saláty se v rodinách dědí z generace na generaci.

Kimči se nikdy nejí jako hlavní chod. Protože má ostřejší chuť, konzumujete jej společně s polévkou, rýží nebo masem. V korejských restauracích dostanete misku kimči automaticky ke každému jídlu zdarma.

Kimči jako všelék

Kimči obsahuje vysokou koncentraci vlákniny a vitaminů. Především A, B12, B2. Dále je bohatým zdrojem vápníku, železa a dalších minerálních látek. Rovněž obsahuje zdravou bakterii Lactobacillus kimchi, která zmírňuje chuť k jídlu a reguluje hladinu cukru v krvi. Díky této bakterii pojídačům kimči nekolísá cukr v krvi a nepřepadá je nesnesitelný vlčí hlad. I to je možná odpověď, proč jsou Korejky většinou štíhlé až do vysokého věku.

Pro mikroflóru i hladkou pleť

Jedna dávka kimči pokryje polovinu denní potřeby vitaminu C a karotenů. Fermentace vytváří bakterie mléčného kvašení, mezi nimiž je typický druh Lactobacillus. Tato kultura užitečných bakterií je přirozenou součástí střevní mikroflóry. Je důležitá nejen pro trávení, ale také pro celkové zdraví. Obsah kyseliny mléčné v salátu snižuje i hladinu škodlivého cholesterolu a zpomaluje stárnutí kůže. Proto mu Korejci připisují i nemalou zásluhu na krásně hladké pleti tamních žen.

Zase ten mikrobiom

„Naše střeva jsou někdy označována za náš druhý mozek,“ podotýká Margit Slimáková, pražská odbornice na výživu. Podle ní existuje řada studií dokazujících, že je špatné zdraví mikrobiomu příčinou spousty nemocí. „Mikrobům prospívají základní kvalitní potraviny, které nejsou průmyslově upravené,“ podotýká opět odbornice. Na závěr dodává, že je pro naše přátelské bakterie pravidelné obohacení jídelníčku o fermentované potraviny ideální.

Foto: Vladimir Chen, Shutterstock.com

Saláty s kvašeným zelím kimči mají obrovskou spoustu variantFoto: Vladimir Chen, Shutterstock.com

Načervenalý národní poklad

Korejci salát kimči považují za univerzální lék na dlouhověkost. Je pro ně tak významný, že se v roce 2013 dokonce dostal na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Figuruje na něm jako tradice, která „spoluvytváří korejskou identitu“. Podle statistik každý obyvatel této asijské země spořádá během roku zhruba třiatřicet kilogramů tohoto salátu. Korejci jej jedí prakticky každý den ke každému hlavnímu jídlu.

Kimči v boji proti ptačí chřipce

Před pár lety ohrožovala jihovýchodní Asii vlna ptačí chřipky. Tehdy jedna světoznámá korejská společnost dokonce zkoušela použít jako prevenci enzymy extrahované z kimči do filtrů svých klimatizací. Kimči se vyznačuje charakteristickou ostrou vůní. Technici této firmy ovšem tvrdili, že extrakt lze použít bez zápachu.

Kimči pro sportovce i astronauty

Korejské sportovní výpravy vozí na světová klání mimo jiné celá kila kimči, jen aby jejich atleti nestrádali. A když bylo rozhodnuto, že také Jižní Korea vyšle na vesmírnou stanici ISS svého zástupce, vyčlenila země finance ve výši několika milionů dolarů. Hádáte správně, dostaly je tři špičkové vědecké ústavy na výzkum přípravy vesmírného kimči. Korejský astronaut si jej měl vzít s sebou a pozvat na něj i kolegy z dalších zemí. Aby strávil deset dnů na oběžné dráze bez národní kvašené pochoutky, bylo totiž nemyslitelné.

Kde se vzalo?

Původ kimči je zahalen mlhou času. Historicky šlo samozřejmě o způsob, jak uchovat zeleninu pro tradičně dlouhé a chladné korejské zimy. Někteří historici tvrdí, že světlo světa spatřilo před zhruba 4000 lety. Jiní jeho vznik datují na konec 16. století, kdy s japonskou invazí do Koreje dorazilo také chilli.

Načítám