Jídlo, teplo, sex a teprve potom přátelství. Jaké potřeby jsou pro člověka důležité?

Jak moc vám bude vadit, že nemáte hezký byt, když budete mít hlad? Jak dlouho budete šťastní nebo budete mít chuť si číst, pokud si nebudete moci zapnout v zimě topení? Jak moc vám budou vadit ošklivé boty, když budou jediné, do kterých na horské túře nepoteče?

Takové otázky nám naznačují, že uspokojení nižších potřeb má přednost před potřebami vyššími. Americký psycholog Abraham Maslow se proslavil vytvořením pyramidy, ve které poskládal potřeby od těch nejnižších až po ty nejvyšší.

Když například člověk touží po lásce a hledá partnera, není v takové chvíli schopen myslet na svoji seberealizaci. Samozřejmě to neplatí stoprocentně. To je také důvod, proč někteří odborníci tuto teorii nerespektují. Podle ní by se totiž člověk bez přístřeší nemohl cítit dobře a být uspokojený například v lásce nebo sebeúctě.

V psychologii jsou potřeby definovány jako stav nedostatku nebo nadbytku, který je pro člověka nepříjemný, a tak se ho snaží jakkoliv odstranit. A tím dochází k uspokojení. Lidé mají často sklony k tomu své potřeby potlačovat a neuspokojovat. Dlouhodobé neuspokojení potřeb ale vede k deprivaci. Potřeby se vyvíjí věkem i zkušenostmi. Pro dospívajícího může být důležitější něco jiného než pro seniora.

Při uspokojení jedné potřeby vzniká obvykle potřeba druhá. Maslow tvrdí, že když u člověka nedojde k uspokojení nižších potřeb, pak nelze uspokojit ty vyšší. Je mnoho lidí, kteří se vůbec nechtějí a nepotřebují „do vyšších“ pater pyramidy dostat. Netouží po dosažení vlastní seberealizace. Zároveň je také možné, že jejich potřeba nebude moci být uspokojená, i když po ní původně toužili, protože například ve stáří onemocněli a jediné, co potřebují, je, aby netrpěli bolestí.

Nejnižší místo v Maslowově pyramidě patří fyziologickým potřebám. Mezi tyto potřeby patří vzduch, pití, jídlo, spánek, teplo, pohyb, odstranění bolesti, sex, vylučování a vyměšování. Biologické potřeby jsou ty nejzákladnější a bez jejich uspokojení člověk není schopen fungovat.

Člověk má obvykle tendenci vyhýbat se nebezpečí. Potřeba bezpečí v tomto ohledu představuje mít nejen místo, kde se člověk cítí dobře a bezpečně, ale také stabilitu a jistotu v životě. To, že má člověk jisté zaměstnání, finanční příjem, zázemí a rodinu, přináší pocit bezpečí a jistotu.

Lidé od nepaměti potřebují vnímat sounáležitost a cítit lásku. Potřebují se družit, zažívat přátelství a navazovat intimní vztahy. Souvisí s tím i potřeba být někým přijímán a někam patřit. Tato potřeba může být uspokojena partnerstvím, ale také tehdy, když má člověk okruh svých přátel, kde se cítí přijímaný takový, jaký je.

Důvěra ve vlastní schopnosti, kompetence a také pocit, že je člověk schopen dosáhnout úspěchu. Úspěch s sebou přináší úctu, uznání a ocenění, které přirozeně posiluje sebevědomí a zvyšuje vlastní sebehodnotu.

Vědění, chápání a poznání, to vše jsou kognitivní potřeby. Naplňují se, když se člověk dozví něco nového nebo něco pochopí a objeví.

Estetické potřeby představují nutnost objevovat a vytvářet něco krásného. Mít řád, harmonii a rovnováhu.

Potřeba seberealizace stojí až na nejvyšším místě v celé pyramidě. Spočívá v nalezení sebenaplnění a osobním rozvoji. Lidé, kteří dosáhli seberealizace, jsou tvořiví, přijímají sebe i druhé a mají hluboké a stálé vztahy. Ctí etiku, jsou nezávislí na názorech druhých a vnímají svět objektivně. V chování a jednání jsou spontánní a zaměřují se nikoliv jen na problém jako takový, ale spíše na jeho řešení. Úplným vrcholem celé pyramidy je podle Maslowa potřeba transcendence, která souvisí s přesahem bytí a spiritualitou.

Autorka je terapeutka

Osobní postoje mohou ovlivnit i zdraví a poškodit srdce