Starejte se o střevní mikrobiom, je to váš druhý mozek! Pozor na cukr, chipsy, limonády i alkohol

Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v mnoha biologických funkcích těla, od metabolismu až po imunitu. Má velký vliv na to, jak se cítíte fyzicky i psychicky. Až 70 % imunitního systému sídlí podle vědeckých odhadů právě ve střevech. Zatímco přítomnost škodlivých bakterií může obranyschopnost oslabovat, prospěšné bakterie v mikrobiomu v boji proti patogenům a infekcím pomáhají. Vyvážený mikrobiom, bohatý na široké spektrum prospěšných mikroorganismů, tak významně podporuje přirozenou schopnost bránit se onemocnění. Mikroorganismy, obývající vaše střeva, mají obrovský vliv na dlouhodobé zdraví. Nerovnováha mikrobiomu je spojována s rozvojem řady chronických a civilizačních onemocnění, jako jsou diabetes 2. typu a jiné metabolické nemoci, srdeční choroby, obezita a autoimunitní nebo zánětlivá onemocnění.

Střevní mikrobiom je někdy označován jako druhý mozek. Ovlivňuje totiž řadu tělesných procesů, včetně celkového metabolismu, a se skutečným mozkem dokonce dokáže komunikovat. Pokud je v nerovnováze, vyšle o svém stavu do mozku signál, a může tak vyvolat potíže, jako jsou úzkost, deprese nebo podrážděnost.

„Střeva a mozek jsou propojeny takzvaným bloudivým nervem, prostřednictvím kterého si předávají signály. Tato komunikace je obousměrná. Stejně jako stav psychiky ovlivňuje střeva, stav střevního mikrobiomu se odrazí na naší psychické pohodě,“ uvádí Jana Matějková, lékařka z laboratoře Synlab.

Některé mikroorganismy ve střevech mají navíc schopnost podílet se na tvorbě hormonů, jako jsou serotonin nebo dopamin, které jsou důležité pro psychickou pohodu. Čím méně takových bakterií v mikrobiomu máte, tím méně těchto hormonů pozitivně působících na vaši náladu, emoce a stres organismus vytváří. Čím tedy můžete vlastními silami podpořit složení a správnou funkci střevního mikrobiomu?

Zdravá rovnováha mikroorganismů ve střevech, které mají schopnost efektivně rozkládat potravu, podporovat vstřebávání živin a pravidelné vyprazdňování, je důležitou prevencí například proti nadýmání či zácpě. „Bakterie prospěšné pro prevenci zažívacích potíží lze podpořit konzumací fermentovaných potravin, kysaných mléčných výrobků, dostatkem zeleniny v jídelníčku. Velmi důležitý je také příjem vlákniny v množství alespoň 30 g denně,“ doporučuje nutriční specialista Zdeněk Mikulanda.

Alkohol zabíjí prospěšné střevní bakterie, které jsou důležité pro trávení, imunitu a celkové zdraví. Zároveň narušuje mikrobiální rovnováhu a podporuje přemnožení škodlivých bakterií, což může vést k trávicím potížím, zánětům a dalším zdravotním potížím. Výjimkou je snad jen červené víno. „Mírná konzumace červeného vína může prospět střevnímu mikrobiomu díky obsahu polyfenolů, které podporují růst prospěšných bakterií,“ říká genetička Barbora Procházková z vědeckého týmu Chromozoom.

Jakákoli pohybová aktivita funguje spolehlivě jako dokonalá duševní i fyzická hygiena a je velmi prospěšná pro váš střevní mikrobiom. Snažte se hýbat pravidelně každý den, přičemž je úplně jedno, zda jde o kondiční cvičení, protažení svalů, jógu, běh nebo svižnou procházku.

Pohyb zvyšuje mobilitu střev, podporuje pravidelné vyprazdňování a zároveň je jedním z preventivních kroků proti zácpě. Fyzická aktivita zvyšuje krevní oběh, čímž zlepšuje přísun kyslíku a živin do střev, což napomáhá k vytváření prostředí, které je přívětivé pro široké spektrum prospěšných bakterií.

Pokud se neobejdete bez sladkostí nebo sladkých limonád, případně se snažíte „obelstít“ tělo používáním umělých sladidel s pocitem, že díky nim nebudete přibírat, svému střevního mikrobiomu příliš neprospíváte. Vysoký příjem cukru a umělých sladidel totiž může negativně ovlivnit rovnováhu a růst střevních bakterií.

Snažte se omezit slazené nápoje, zákusky i čokoládu, stejně jako průmyslově zpracované potraviny, při jejichž výrobě se používají konzervanty, dochucovadla, sladidla, barviva a další chemické látky (slané pochutiny, jako je popcorn a chipsy, konzervy, instantní jídla, polotovary).

Ženy trpí častěji syndromem dráždivého tračníku. Mohou za to hormony, imunita i stres