Článek
Při ischemické chorobě srdeční dochází k zúžení nebo úplnému ucpání koronárních tepen, což může vést k nedostatečnému prokrvení nepřetržitě pracujícího srdečního svalu, kterému tak chybí živiny a kyslík, a následně dochází k jeho poškození. Srdce pak chronicky „strádá“ a tento stav může mít závažné následky, včetně rozvoje infarktu myokardu a srdečního selhání. Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a jaká je míra tohoto zúžení.
Příčiny vzniku ischemické choroby srdeční
Většinou jde o onemocnění způsobené aterosklerózou věnčitých tepen, které nedodávají srdečnímu svalu dostatek kyslíku. Ateroskleróza je známá také jako kornatění tepen, projevuje se jejich tvrdnutím, ztrátou jejich pružnosti, ztlušťováním cévní stěny a zužováním průtočné části tepen.
„Za vznikem a rozvojem aterosklerózy stojí rizikové faktory, mezi něž řadíme, kromě věku a mužského pohlaví, také známá a často se vyskytující onemocnění, jako je vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, cukrovka, nadváha či kouření,“ uvádí lékař profesor Michal Vrablík, místopředseda České asociace preventivní kardiologie.
Příznaky ischemické choroby srdeční
Příznaky onemocnění mohou být velmi individuální a někdy pouze mírné, takže si je postižený jedinec nemusí dlouho spojovat s problémy se srdcem. „Mezi nejtypičtější varovné příznaky patří bolest na hrudníku při zátěži, která se muže šířit do krku nebo paží. Dalšími příznaky mohou být dušnost nebo pocity bušení srdce. Takové symptomy je vždy nutné co nejrychleji vyšetřit,“ zdůrazňuje Michal Vrablík.
- Bolest na hrudi (angina pectoris): Pocit tlaku nebo svíravá či řezavá bolest, obvykle lokalizovaná za hrudní kostí, která se může šířit do krku, čelisti, ramen nebo levé ruky. Často se objevuje při fyzické námaze nebo emočním stresu a po odpočinku nebo podání léků obvykle ustoupí.
- Dušnost: Nedostatečné prokrvení srdce může způsobovat, že se srdce hůře vypořádává s fyzickou zátěží, což vede k pocitu krátkého či lapavého dechu již při mírné pohybové aktivitě (výstup do schodů, popoběhnutí na tramvaj apod.)
- Únava a pocit slabosti: Nedokrvení vede k nižší výkonnosti srdce, což snižuje schopnost organismu dostatečně zásobovat kyslíkem svaly a orgány. Proto se může vyskytovat neobvyklá a častá únava a vyčerpanost.
- Silné pocení: Objevit se může nadměrné pocení nebo, obzvlášť při zhoršení stavu, studený pot nebo i nevolnost.
- Srdeční arytmie: Ischemická choroba srdeční může způsobit poruchy srdečního rytmu neboli arytmie, které se mohou projevit jako silné bušení srdce nebo nepravidelný tep.
- Infarkt myokardu: Závažný a život ohrožující stav, kdy dochází k odumírání buněk srdečního svalu.
Zadýchávání, svíravá či řezavá bolest na hrudi, nevolnost, to vše může být signálem špatného prokrvení srdceFoto: Perfect Wave, Shutterstock.com
Kdy k lékaři a diagnostika onemocnění
„Diagnóza ischemické choroby srdeční je založena na rozpoznání symptomů a natočení EKG. V diagnostice se používají zátěžové testy (vyšetření EKG během jízdy na rotopedu) a další metody, které umí prokázat snížení prokrvení srdce,“ popisuje prof. Vrablík.
Léčba ischemické choroby srdeční
Léčba vždy závisí na příčině zdravotních problémů, závažnosti stavu a individuálních potřebách pacienta. Je zpravidla dlouhodobá a může zahrnovat farmakoterapii, chirurgické zákroky a také úpravu životního stylu (změna stravovacích návyků, pravidelný pohyb, odvykání kouření, abstinence). Cílem terapie je zlepšit průtok krve do srdečního svalu, zmírnit negativní příznaky, snížit riziko komplikací a prodloužit délku a kvalitu života pacienta.
Pokud jde o farmakologickou léčbu, využívají se léky na ředění krve, které snižují riziko tvorby krevních sraženin, beta-blokátory (snižují srdeční frekvenci a krevní tlak, což zmenšuje zátěž srdce), léky pro snížení hladiny cholesterolu, léky na snížení krevního tlaku či léky ke zmírnění anginy pectoris.
Příznaky choroby mohou být někdy pouze mírné, takže si je postižený nemusí spojovat s problémy se srdcemFoto: Lee Charlie, Shutterstock.com
Následky a komplikace ischemické choroby srdeční
Ischemická choroba srdeční může vést k různým komplikacím, z nichž nejznámější je infarkt myokardu. Ten může být i smrtelný. Proto je důležité odhalit onemocnění včas a těmto komplikacím předejít. Obecně by měl pacient respektovat pravidla zdravého životního stylu.
„Nemocný s ischemickou chorobou srdeční musí navíc užívat lékařem předepsané léky – účinné léky ke kontrole hladiny cholesterolu, krevního tlaku a také ke snížení aktivity krevních destiček (ty brání vzniku krevní sraženiny na poškozeném vnitřním povrchu tepny) a pravidelně chodit na lékařské kontroly. Dobře kompenzovaný pacient může mít zdravotní rizika díky tomu pod kontrolou,“ zdůrazňuje prof. Michal Vrablík.
Prevence ischemické choroby srdeční
S výjimkou genetických predispozic, věku a pohlaví lze veškeré rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční pozitivně ovlivnit vhodnými preventivními opatřeními. Mezi ta nejdůležitější patří:
- úprava jídelníčku - vyvážená zdravá strava, riziko ischemické choroby srdeční významně snižuje „středomořská“ kuchyně s pravidelnou konzumací ovoce, zeleniny, olivového oleje a ryb (středomořská strava funguje i u nás)
- kontrola hladiny cholesterolu a cukru v krvi
- léčba vysokého krevního tlaku
- předcházení nadváze a obezitě, kontrola tělesné hmotnosti
- pravidelná a dostatečná pohybová aktivita
- nekouření a omezení konzumace alkoholu
Ischemická choroba srdeční
- Popis – Onemocnění, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvení srdečního svalu kvůli zúžení nebo ucpání koronárních tepen (ateroskleróza).
- Příznaky – Svíravá či řezavá bolest a tlak na hrudníku, dušnost a zadýchávání, celková únava, nevolnost, srdeční arytmie.
- Léčba – Využívá se farmakoterapie (léky na ředění krve či rozšíření cév, léky pro snížení krevního tlaku nebo cholesterolu apod.), chirurgické zákroky a úprava životního stylu.
- Smrtnost – Nemoc může v nejzávažnějších případech způsobit infarkt myokardu nebo srdeční selhání, což jsou život ohrožující stavy.
- Prevence – Dodržování pravidel zdravého životního stylu, vyvážená strava, pravidelná a dostatečná pohybová aktivita, abstinence a nekouření.
