Horečka dengue: Nejrozšířenější virové onemocnění přenášené komáry. Účinnou prevencí je očkování

Výskyt této nemoci se celosvětově zvyšuje. Jen za posledních 50 let Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila 30× vyšší nárůst nových případů horečky dengue. Každoročně jsou hlášeny také desítky případů i v Česku, většinou u cestovatelů.

Horečka dengue je virová nákaza přenášená z člověka na člověka agresivními komáry rodu Aedes, kteří se množí v malých rezervoárech vody po dešti. „Nemoc je přítomná v subtropech a tropech na celém světě s výjimkou suchých oblastí. Největším problémem je v jihovýchodní Asii, Karibiku a v Latinské Americe, včetně mnoha turistických oblastí,“ vysvětluje Rastislav Maďar, odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier, a dodává, že přenašeč horečky dengue je agresivní, vyskytuje se i ve městech a vstupuje do lidských obydlí. K epidemiím dochází hlavně po deštích, kdy se komáři více množí. Oblasti výskytu horečky dengue se navíc neustále rozšiřují.

>>>Boj s komáry. Proč jim tak chutnáme a jak se nejlépe bránit

Inkubační doba nemoci trvá v rozmezí od 3 do 14 dní, v průměru 6 až 7 dní. „Dengue se projevuje zvýšenou tělesnou teplotou, bolestí hlavy, typicky za očima a bolestí svalů a kloubů,“ popisuje příznaky Rastislav Maďar. Pro velmi intenzivní bolesti svalů a kloubů si horečka vysloužila anglické označení „break-bone fever“, volně přeloženo jako horečka lámající kosti. Častými doprovodnými příznaky jsou pocity vyčerpání a nechutenství. U části nakažených se objevuje i vyrážka.

Nemoc může postihnout osoby jakékoli věkové kategorie. Infikovaní komáři mohou přenášet jakýkoli ze čtyř různých typů viru nemoci dengue, cestovatel se může proto nakazit horečkou dengue i opakovaně. „Nákaza probíhá hůř, dokonce se může vyskytnout krvácení ze sliznic a život ohrožující šokový stav,“ popisuje průběh onemocnění Maďar. Riziko závažného průběhu horečky dengue je tedy větší při opakované infekci.

Sérologické testy mohou detekovat protilátky proti viru dengue nebo jeho RNA. Zjištění specifických protilátek IgM a IgG může pomoci rozlišit mezi primární a sekundární infekcí. Diagnostika však může být komplikována křížovou reaktivitou s jinými flaviviry, jako je žlutá zimnice nebo virus západonilské horečky.

Na horečku dengue neexistuje specifická léčba. „Léčba je jen symptomatická, neexistuje lék účinný přímo proti viru a tlumí se vlastně jen příznaky, pacient se zavodní,“ vysvětluje Maďar. Při krvácivém průběhu onemocnění je nutná intenzivní péče. Délka nemoci se ve většině případů pohybuje od 7 do 10 dnů. Úmrtnost krvácivé formy horečky dengue závisí na kvalitě a výbavě zdravotnického zařízení, kde je nemocný léčen, a pohybuje se od 1 do 50 %.

„Vedle repelentů, moskytiéry, sítě na oknech a dveřích, oblečení s dlouhými rukávy a kalhotami, což může být v teple problém, je od loňského roku i v České republice dostupnou specifickou prevencí vakcína proti horečce dengue. Aplikuje se ve dvou dávkách 3 měsíce od sebe a je určena pro děti starší 4 let a dospělé,“ nabádá cestovatele Rastislav Maďar. Na očkování přispívají zdravotní pojišťovny (Na co všechno vám ještě mohou přispět?).

Za poslední dekádu se v exotických oblastech nakazily stovky Čechů. „Za období 2013-2022 je evidováno 517 případů, to je však jen špička ledovce, jelikož číslo zahrnuje hlavně ty, kteří se s dengue léčí i po návratu domů. Nakažení, již nemoc prodělají v cizině, ji většinou po návratu nehlásí,“ vysvětluje Rastislav Maďar a dodává, že komár tygrovaný, který je jedním ze dvou hlavních přenašečů dengue, se vyskytuje i v jižní Evropě. „Vloni se nakazilo horečkou dengue přímo v Evropě 128 osob z různých zemí, nejvíce v Itálii, Francii a ve Španělsku. V České republice bylo od ledna do září hlášeno již 94 případů nákazy, což je nejvíc za stejné období za posledních 10 let,“ uzavírá Maďar.