Glykemický profil: Spolehlivě ukáže hladinu cukru v krvi a pomáhá předejít komplikacím

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Diagnóza diabetu pacientům obvykle obrátí život vzhůru nohama. Diabetik musí změnit životní styl, více sportovat, přestat kouřit a především se naučit sledovat hodnoty cukru v krvi. Proč je pravidelné měření glykemie tak důležité?

Tento parametr poskytuje detailní přehled o tom, jak různé potraviny a životní styl ovlivňují glykemii, tedy hladinu cukru v krvi v průběhu času. Díky porozumění glykemickému profilu je možné nejen lépe kontrolovat onemocnění diabetem (cukrovkou), ale také předcházet komplikacím spojeným s kolísáním hladiny cukru v organismu, například změnou jídelníčku a životního stylu. Hodnota glykemie v krvi prozradí hodně. U zdravého člověka může lékař podle hladiny krevního cukru určit, zda mu hrozí diabetes, u diabetika hodnota glykemie upozorní, že nastavená léčba nefunguje.

Nejčastěji se provádí tzv. malý glykemický profil, což znamená měření glykemie před každým hlavním jídlem a před spaním, či velký glykemický profil, který přidává i hodnoty dvě hodiny po jídle. „Získáme tak sedm hodnot za celý den, což už je vypovídající o charakteru cukrovky daného nemocného a můžeme na hodnoty adekvátně reagovat. Glykemický profil provádí nemocný nejčastěji doma za pomoci osobního glukometru, pochopitelně ho lze provádět i v nemocnici. Frekvenci a načasování stanoví lékař,“ objasňuje lékařka Denisa Janíčková Žďárská.

Měření lze provádět pomocí klasického glukometru z kapky krve nebo pomocí diabetického senzoru, který sčítá hodnoty kontinuálně.

„Glykemický profil je soubor glykemií, který pacientovi měříme za dané časové období. Nejčastěji se používá denní glykemický profil - u pacienta léčeného inzulinem, který si ho aplikuje 4 až 6× denně, je obvyklé, že se měří klidně i 6× denně. Glykemický profil je důležitý zejména u pacientů, kteří používají domácí glukometr a jdou na kontrolu k lékaři. Ten si na jeho základě udělá představu o jejich glykemické variabilitě během dne.

V dnešní době ale většina pacientů s diabetem 1. typu používá monitoraci glykemie pomocí senzoru, lékař pak má tedy tyto profily k dispozici buď v telefonu pacienta, po stažení dat do zdravotnického systému nebo na cloudovém serveru poskytovatele senzoru, kde může zkontrolovat celou křivku a zvolit si dané období, třeba za poslední 2 týdny, měsíc nebo i 3 měsíce,“ popisuje lékař Michal Dubský z centra DIAvize Praha.

Je nutné rozlišovat, zda se jedná o glykemii nalačno, nebo náhodnou během dne. Cílem je u pacientů s diabetem 2. typu docílit ranní glykemie mezi 6 až 7 mmol/l a náhodné glykemie během dnes do 9 mmol/l. „Toto jsou však velmi konzervativní hodnoty, pokud bychom chtěli být přísnější, tak ideální lačná glykemie je do 5,5 mmol/l a náhodná během dne do 8 mmol/l. Tato čísla ale často nejsou reálná v běžné praxi. Také samozřejmě záleží, jak dlouho má pacient diabetes, zda má další přidružené komplikace a jakou má nastavenou léčbu. Důležitým faktorem je také věk, jiné nároky budeme mít na glykemie pacienta čtyřicetiletého a jiné na pacienta, kterému je 75 let,“ uvádí diabetolog Michal Dubský.

Pro diabetika je velmi nebezpečným stavem příliš nízká nebo naopak i příliš vysoká hladina glykemie. Jelikož mozek čerpá energii právě z glukózy, při nízké hladině cukru neboli hypoglykemii dochází k jeho „hladovění“. Naopak vysoká hladina cukru, hyperglykemie, může poškodit tkáně a orgány kvůli jejich dlouhodobému přetížení cukrem. Oba stavy jsou pro organismus velmi namáhavé, a pokud trvají déle, mohou ho časem poškodit. Aby k tomu nedocházelo, je důležité si hodnoty cukru v krvi hlídat, držet je co nejblíže normě a včas reagovat na jejich výkyvy.

>>>Nepodceňujte příznaky vysokého cukru v krvi. Hrozí vám mrtvice i infarkt

Na nastupující hypoglykemii může upozornit hodnota krevního cukru nižší než 4 mmol/l, naopak hyperglykemie se u pacienta začíná projevovat při hodnotách vyšších než 7 mmol/l. K život ohrožujícímu stavu vedou vyšší hodnoty od 15 mmol/l.

„V současnosti již existují na trhu moderní diabetické senzory, které monitorují glykemii nepřetržitě. Dokáží předpovědět nebezpečný výkyv a zareagovat. Měření hladiny krevního cukru napoví lékařům, zda je nastavená kompenzace nemoci správná, nebo by bylo vhodnější ji přenastavit,“ uvádí diabetoložka Denisa Janíčková Žďárská.

„U diabetu 2. typu (jak se projevuje, se dočtete zde) je nejdůležitější rozumné stravování a dostatek pohybu. Diabetici mohou jíst téměř cokoli, jen se musí omezit v množství. Vždy je lepší si dát skutečnou potravinu, která může mít i více sacharidů, ale zkonzumovat jí menší množství a pak se jít raději projít než si kupovat dia potraviny (Na co by si diabetici měli dát pozor při nákupu potravin). Obecně by si ale lidé s oběma typy diabetu měli hlídat zejména množství sacharidů v potravinách - počet gramů sacharidů na 100 g dané potraviny,“ říká Michal Dubský.

>>>Jak vypadá jídelníček proti cukrovce, který pomáhá i při již rozjeté nemoci?

Obecné pravidlo je - méně příloh, více masa, více zeleniny, méně průmyslově zpracovaných potravin. Ideálně sníst za den půl kila ovoce a zeleniny, zeleninu si dát ke každému jídlu, zvýšit příjem proteinů ve stravě a o něco méně sacharidů a tuků, jíst více masa (zejména světlého, tedy králík, krůta, ryby), vajec, tvarohu, luštěnin a méně brambor, knedlíků, rýže a těstovin a pečiva. Důležitý je také pohyb, ideálně každý den vyrazit na procházku a ujít aspoň tři kilometry a několikrát týdně se věnovat aktivitě, u které se člověk zapotí a zvedne se tepová frekvence.

Nejen žízeň. Zjistěte, jaké jsou příznaky cukrovky 1. a 2. typu a jak se léčí