Po mléku se tloustne a je plné antibiotik! Nejčastější mýty o mléčných výrobcích

Mýtů o mléku a mléčných výrobcích se objevuje dost. Určitě jste se setkali s tím, že někdo nepije mléko, protože přispívá k tvorbě hlenů, a jiný nejí mléčné výrobky, protože se po nich tloustne. Ukažme si osm nejčastějších mýtů.

Toto tvrzení se opírá o to, že člověk je jediný savec, který konzumuje mléko jiných savců, což je nepřirozené. Člověk se ale vyvinul jiným způsobem, na jiné stravě a mléko pro něj historicky představuje významnou základní potravinu. Kromě toho ho umí strávit bez problémů. Výjimkou jsou případy alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy. Na tu trpí v Česku 10 procent lidí. Pokud máte pocit, že vám mléko nedělá dobře, zkuste zakysané mléčné výrobky. Množství laktózy je totiž ve fermentovaných výrobcích nižší.

Pravda je taková, že vytvářejí v ústech a na sliznici trávicího traktu ochranný film, který je způsoben emulzí tuku a vody. Po velmi krátké době se trávením rozkládá. Není nijak škodlivý, v minulosti se naopak této vlastnosti využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Jde tak spíš o subjektivní pocit, který můžete zažívat po konzumaci mléka a mléčných výrobků. O tvorbu samotného hlenu se skutečně nejedná.

I s tímto tvrzením se můžete setkat, přestože je to přesně naopak. Mléčné výrobky jsou nejhodnotnějším zdrojem vápníku. Dalším dobrým zdrojem jsou sardinky a jiné rybičky konzumované s kostmi, ty se ale v jídelníčku tak často neobjevují. Rostlinné zdroje jsou na vápník také bohaté, ale vstřebatelnost vápníku z mléčných výrobků se pohybuje kolem 30 procent, z rostlinných zdrojů kolem 10 procent. Tento mýtus se dává do souvislosti s výzkumem v USA, kde vznikla paralela mezi výskytem osteoporózy a vysokou konzumací mléka. Nezohlednily se přitom ale další důležité faktory, které ke vzniku osteoporózy významně přispívají, například nedostatek pohybu.

Denně tělo potřebuje 800 až 1200 mg vápníku. Pro srovnání a lepší představu: jeden malý bílý jogurt obsahuje 300 mg vápníku. Abyste dosáhli stejného množství vápníku, museli byste sníst kilo tofu anebo něco přes jedno kilo špenátu. Stejné množství (300 mg) vápníku obsahuje sklenice mléka (250 ml). Pokud byste ho chtěli nahradit například sojovým nápojem, museli byste ho vypít osm litrů, abyste se dostali na stejné množství vápníku. Dobrým rostlinným zdrojem vápníku je ale například mák. Zmíněné množství vápníku (300 mg) obsahují dvě vrchovaté polévkové lžíce máku.

Záleží na množství mléka, které denně zkonzumujete. Navíc si procenta tuku můžete hlídat. Označení „plnotučné“ sice zní jako dietní přešlap, ale 3,5 % tuku znamená, že 100 gramů mléka obsahuje 3,5 gramu tuku. U šlehačky je to naopak 30–35 gramů. Vždy prostě záleží na množství. Když denně vypijete přes půl litru mléka, může se to na energetickém příjmu odrazit.

V čerstvě nadojeném mléku se obsah bílkovin, vitaminů a minerálních látek téměř neliší od mléka zakoupeného v obchodě. Nadojené mléko obsahuje řadu mikroorganismů, proto se v mlékárně chladí a ošetřuje pasterací. Ošetření mléka podle platných norem hlídá Státní veterinární správa. Nicméně i mléko z mlékomatu je vhodné doma převařit.

Nepravdivé je i tvrzení, že dnešní mléko prodávané v supermarketech je jen na bílo obarvená voda plná konzervantů. Do mléka se žádné umělé látky přidávat nesmí, ošetřuje se technologií UHT - na pár vteřin se zahřeje na 135–150 stupňů a pak velmi rychle ochladí. Je pravda, že tak ztratí deset procent vitaminů a minerálů, ale devadesát si zachová. Mléko označené jako „čerstvé“ se zahřívá na teplotu max. 85 stupňů, ošetření je šetrnější. Obsah vápníku zůstává v obou případech stejný.

Od vstupu ČR do EU se antibiotika hospodářským zvířatům podávat nesmí. Jejich využití je omezené a jsou stanoveny maximální limity reziduí vybraných antibiotik. Pokud je zvíře léčeno, musí farmář dodržet zákonnou lhůtu, po kterou není jeho mléko uvedeno na trh. Tento mýtus se vyvinul pravděpodobně kvůli zahraničním dokumentům, např. v Americe jsou zákony v této oblasti volnější.

Pokud máte laktózovou intoleranci, tak ano. Jinak ne. Bezlaktózové výrobky se od těch s obsahem laktózy liší tak, že enzym, který štěpí laktózu, do nich byl přidán již v rámci výroby, takže neobsahují laktózu, ale glukózu a galaktózu. Tyto cukry jsou snáze vstřebatelné, takže takový výrobek má vyšší glykemický index a pro někoho, kdo nemá s tolerancí laktózy problém, je horší volbou.

Klasický internetový hoax. Údajně by po přidání mléka do kávy mělo dojít ke vzniku škodlivé vazby, kvůli které se pro vás tento nápoj stane dokonce zdraví nebezpečný. Nemusíte se stresovat, k takové vazbě skutečně nedochází. Pokud někomu káva s mlékem nedělá dobře, může to být kvůli intoleranci laktózy či přecitlivělosti na kofein. Jediné, co se po smíchání mléka a kávy stane, je, že se zpomalí vstřebávání kofeinu. Jestli se chcete rychle „nakopnout“, dejte si raději kávu bez mléka.

Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem bílkovin, dobře využitelného vápníku, vitaminů včetně často chybějícího déčka. Zakysané mléčné výrobky jsou zdrojem probiotik, které pozitivně působí na mikrobiotu (mikroorganismy v těle). Ta ovlivňuje nejen imunitu a trávení, ale celkové zdraví, včetně udržení zdravé hmotnosti.

Odborná spolupráce: Mgr. Andrea Jakešová & Ing. Mgr. Veronika Pourová, nutriční terapeutky a zakladatelky poradny Ne hladu (@nehladu)