Nízkotučná dieta: Zaručeně zhubnete a vylepšíte si zdraví, jen pozor na skladbu jídelníčku!

Nízkotučná dieta vznikla v 80. letech minulého století a měla být nejen „hubnoucí“, ale také si brala za úkol působit preventivně ohledně nemocí srdce.

Hlavní zásadou při nízkotučné dietě je omezit v jídelníčku tuky – z denního příjmu by měly tvořit 30 %, ale měly by to být zdravé tuky, tedy ty rostlinné, například z ořechů, semen a rostlinných olejů.

Při sestavování nízkotučného jídelníčku byste měli sáhnout po potravinách, které tuk obsahují minimálně, a upravovat je tak, abyste ho k nim nemuseli moc přidávat, tedy spíš na páře nebo vařením, smažení raději vynechejte.

>>> Nezapomínejte na vlákninu a bílkoviny

Nepopiratelným přínosem nízkotučné diety je snížení konzumace tuků a tím většinou i snížení hladiny „zlého“ cholesterolu v krvi, což představuje prevenci onemocnění kardiovaskulárního systému a podpoří se tak celkové zdraví.

Méně tuků znamená i méně kalorií – pravděpodobně tedy zhubnete. Získáte tím nejen dobrý pocit a psychickou vzpruhu, ale navíc lepší kondici celého organismu.

Všichni vědí, že všeho moc škodí – takže není dobré tuky z jídelníčku zcela odstranit. Ty zdravé přinášejí i velmi potřebné omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které jsou zásadní pro optimální funkci mozku a srdce. A dále: některé významné vitaminy (A, D, E, K) jsou rozpustné právě jen v tucích a bez nich je tělo nemůže využít.

Jestliže vsadíte na nízkotučné potraviny, které jsou na trhu, můžete se setkat s tím, že obsahují například víc cukru nebo dochucovadel. Je to způsobeno snahou „dohnat“ fakt, že tuky jsou nositelé chuti a bez nich se tedy chuť ztrácí. Zvýšený příjem cukrů pak může vést k přibírání i k vyšší hladině glukózy v krvi a ani některá „éčka“ zdraví neprospívají.

>>> Éčka v potravinách: Která škodí a která jsou přijatelná?

Jak už bylo řečeno, nízkotučná dieta je vhodná pro ty, kdo mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi. Prospěšná může být i pro osoby, které mají potíže se srdcem. Správně sestavený nízkotučný jídelníček vede většinou k rychlým a docela výrazným úbytkům na hmotnosti.

Obecně platí, že každou zásadní změnu jídelníčku by měli s lékařem nebo nutričním poradcem konzultovat všichni, kdo mají chronické zdravotní obtíže, a těhotné (tuky tělo využívá nejen při vývoji plodu, ale následně i při tvorbě mateřského mléka).

Zásadní omezení tuků musí zvážit také lidé, kteří mají fyzicky náročnou práci nebo hodně sportují, protože tuky představují významný zdroj energie. Budou-li jich mít ve stravě nedostatek, negativně to ovlivní nejen výkony, ale i regeneraci po zátěži – a roste tak riziko zranění a úrazů.

Nutnost konzultace s lékařem by neměli podceňovat i lidé s cystickou fibrózou, ale ani jedinci s nemocnou slinivkou břišní – při těchto potížích se mění vstřebávání tuků a je třeba to zohlednit.

Při nákupu potravin sledujte složení na etiketě a hledejte především obsah tuků. Nedejte na nápis, že jde o „nízkotučný“ nebo „light“ produkt, ale vždy se ujistěte v tabulce na obale. Také sledujte obsah přídatných látek.

Při sestavování jídelníčku můžete jako přílohu použít celozrnný chléb a obiloviny, celozrnné těstoviny a třeba i hnědou rýži, vhodné jsou luštěniny jako fazole, hrách nebo sója. Zelenina může být čerstvá, mražená i konzervovaná, pokud není příliš slaná. Ovoce také čerstvé, mražené nebo konzervované, to by zase nemělo být moc sladké. Všechny tyto doporučené potraviny dodají i potřebnou vlákninu.

Při výběru mléčných výrobků preferujte produkty s nižším obsahem tuku. To samé platí pro výběr masa: na talíři mělo být hlavně kuřecí a krůtí bez kůže, libové hovězí a vepřové. Hodí se i ryby.

Tuky lze získávat ze semínek, ořechů (proč je před jídlem namočit?), ale i rostlinných olejů, jako je řepkový, slunečnicový, olivový a další.