Jak si vyčistit zuby, proč nestačí jeden kartáček a co škodí dásním? Odpoví dentální hygienista

Dentální hygiena je důležitá nejen pro udržení zdravých zubů a dásní, ovlivňuje zároveň z velké části celkové zdraví. Stav ústní dutiny může totiž negativně působit na různé orgány a systémy v organismu a bývá spojován například s problémy s plícemi, rozvojem diabetu i kardiovaskulárními chorobami. Dentální hygienista Michal Herzina vysvětlí, na co vše je důležité myslet a jaká jsou pravidla prevence.

Můžete říci, jak jsou na tom Češi s péčí o zuby a ústní hygienou? Jsme zodpovědní?

Musím říci, že v poslední době se výrazně zlepšujeme. Co se týče péče o zuby, nejsme na tom úplně špatně, ale určitě existují oblasti, kde by se dalo leccos zlepšit. Podle různých statistik a výzkumů se ukazuje, že máme celkově poměrně dobré návyky, ale ne každý pravidelně navštěvuje stomatologa nebo dentální hygienu a ne všichni se řídí doporučeními ohledně prevence. Mezi věci, které jsou k zamyšlení, patří také častá spotřeba cukru a snaha předcházet potížím. Pořád se stává, že spousta lidí se dostaví do ordinace až v případě většího problému.

Jakých chyb se lidé nejčastěji dopouštějí, pokud jde o dentální hygienu? Na co třeba zapomínají, co podceňují?

Z mého pohledu je to špatná nebo nedostatečná péče o mezizubní prostory. Spousta lidí si pořídí mezizubní kartáčky, koupí si ovšem nevhodnou velikost. Také se stává, že při použití zjistí, že jim krvácí dásně, leknou se a přestanou.

Nejčastěji to bývá způsobeno zánětem dásní (gingivitidou) a v tomto případě je potřeba vydržet. Zánět by měl během několika dnů začít ustupovat. Vždy je ale dobré se v případě problému nechat vyšetřit. Další častou chybou je například použití příliš tvrdých kartáčků v kombinaci s nevhodnou technikou a používání abrazivních zubních past, které mohou zvyšovat citlivost zubů nebo podráždit dásně.

Jak si tedy správně čistit zuby? Názory, pokud jde o délku nebo techniku čištění, se mnohdy různí…

Ano, je pravda, že na délku čištění bývá mnoho názorů a není jednoznačně definováno, jak dlouho bychom si měli čistit zuby. Nejčastěji se uvádějí zhruba dvě minuty. Důležité je, aby po vyčištění byly zuby krásně hladké. Co se týká techniky, nejčastěji je doporučována Bassova technika, při níž se drží kartáček pod úhlem 45 stupňů k dásním a jemnými vibračními pohyby si čistíte zuby. Je důležité mít jemný, rovně střižený kartáček, na který byste neměli vyvíjet přílišný tlak. A samozřejmě nezapomínat čistit všechny plochy zubů.

Co ještě potřebujeme pro každodenní péči o zuby a dásně? Je nutné mít v koupelně různé typy kartáčků a další pomůcky?

Mimo klasický manuální kartáček si můžete pomoci také elektrickým kartáčkem, který je efektivní při odstranění zubního plaku, pro péči o mezizubní prostory je vhodné použít mezizubní kartáčky nebo zubní nit. Dále lze doporučit také jednosvazkový (solo) kartáček. Pomáhá dočistit například místa u okraje dásní, dostanete se s ním do užších míst, na vnitřní plošky, plochy za posledními zuby, a také v okolí korunek nebo zubních implantátů. Dnes už je jasné, že pouze klasický kartáček nestačí.

Poradíte, jak zvolit správný typ a velikost mezizubního kartáčku? V tom lidé občas tápou…

Mezizubní kartáčky jsou k dispozici v různých velikostech a tvarech. Při výběru toho správného je nejlepší se poradit, protože velikost mezizubního prostoru se může lišit. Je důležité zvolit kartáček, který se vejde do mezizubního prostoru, aniž by ho příliš roztahoval nebo naopak nezůstal příliš volný.

Pokud je kartáček příliš malý, nebude schopen dostatečně vyčistit, a pokud příliš velký, může poškodit dásně. Při používání je důležité kartáček jemně vsunout do mezizubního prostoru a pohybovat s ním opatrně. Hrubé nebo agresivní používání může poškodit jemné tkáně dásní.

A čím se řídit při výběru klasického zubního kartáčku? A do jaké míry je důležitá pasta, kterou používáme?

Je důležité vybrat rovně střižený zubní kartáček s jemnými štětinami a menší hlavou, abyste s ním mohli v ústech dobře manipulovat. Zubní pasty slouží jako doplněk k čištění, protože základem je mechanické odstranění mikrobiálního plaku, mohou tak pomoci v prevenci zubního kazu. Většina past obsahuje fluorid, který pomáhá chránit sklovinu před kyselinami a tím před vznikem zubního kazu.

Pro regeneraci je také možné používat dentální krém s vápníkem a fosfátem, nebo také zubní pasty s hydroxiapatitem, který pomáhá remineralizovat zubní sklovinu. Můžete také sáhnout po přírodních nebo bylinných zubních pastách, jejichž základem bývají esenciální oleje nebo výtažky z bylin, které pomáhají například proti zánětu dásní. A jak jsem již zmínil, je dobré používat nepříliš abrazivní zubní pastu.

Na co si při čištění zubů dávat pozor, může například přílišný tlak a intenzita poškodit zubní sklovinu nebo „odřít“ dásně?

Určitě. Příliš silný tlak a velmi intenzivní čištění mohou skutečně poškodit dásně i tvrdé zubní tkáně. I když je sklovina velmi tvrdá, může být při dlouhodobém nadměrné tlaku (i třeba v kombinaci s abrazivní pastou) poškozena. To vede ke zvýšené citlivosti ale také k odhalování zubních krčků. Co se týká dásní, tak přílišný tlak může vést k jejich ústupu.

Jaký máte názor na používání elektrických zubních kartáčků? Hodí se pro každého?

Elektrické zubní kartáčky jsou výborným pomocníkem. Poskytují mnohem větší počet pohybů než manuální kartáčky, což znamená, že plak můžete odstraňovat efektivněji a důkladněji. Lidé, kteří mají tendenci čistit zuby příliš rychle nebo příliš slabě, mohou dosáhnout s elektrickým kartáčkem lepších výsledků. Kartáčky mají různé funkce a režimy, většina modelů má i senzor tlaku, takže na něj dokážou upozornit.

Jak často bychom měli podstoupit profesionální ošetření v ordinaci dentální hygieny?

Mezi standard dnes patří navštěvovat dentální hygienu alespoň dvakrát za rok. Samozřejmě plán ošetření je doporučen každému zvlášť, vždy záleží na zdravotním stavu. Například lidé s vyšším rizikem zubního kazu nebo pacienti s parodontózou docházejí častěji, třeba jednou za tři měsíce.

I když jsou pravidelné návštěvy prospěšné, jsou samozřejmě lidé, kteří mají velmi dobré návyky, nemají problém s dásněmi, zubním kamenem ani pigmentacemi a v takovém případě je možné absolvovat návštěvu jednou za rok nebo v případě potíží.

Můžete popsat, jak přesně ošetření probíhá, co vše klienta na dentální hygieně čeká?

Dejme tomu, že se jedná o běžného klienta, který přichází poprvé. Probíhá standardní komplexní vyšetření, vyšetření stavu chrupu a parodontu (stav sliznic, viklavost apod.), ptáme se na obtíže (krvácení dásní, skřípaní zuby), zjišťujeme běžné návyky (jak a čím si čistí zuby, jaké další pomůcky používá).

Dále postupujeme tak, že zuby obarvíme indikátorem plaku a tím ukážeme na problematická a špatně vyčištěná místa. Poté se pomocí Air-flow odstraní biofilm, pigmentace a čerstvě kalcifikovaný zubní kámen, pomocí ultrazvuku odstraníme tvrdé nánosy zubního kamene. Pokračujeme pomocí ručních nástrojů, vybereme vhodné mezizubní pomůcky (vše ukazujeme přímo v ústech) a poté přichází na řadu fluoridace. Samozřejmě se postup může individuálně trochu lišit.

Někdy se objevují názory, že ošetření na dentální hygieně je velmi nepříjemné. Jak to tedy je, může skutečně bolet?

Samozřejmě se snažíme, aby bylo ošetření co nejpohodlnější, pomáhá nám v tom i moderní přístrojové vybavení. Někteří jej vnímají jako nepohodlné, ale nikoli bolestivé. Pokud ovšem přijde pacient se zánětem dásní a velkým množstvím zubního kamene, může se stát, že ošetření bude nepříjemné. V tom případě se snažíme techniky upravit tak, aby nedocházelo k žádnému negativnímu zážitku. V případě silné citlivosti nebo bolesti samozřejmě může ošetření proběhnout i s pomocí lokální anestezie, kterou aplikuje zubní lékař.

Které potraviny a nápoje nejvíce škodí zubům a dásním?

V první řadě je to příliš častá konzumace sladkostí a cukrů, cukr je jedním z hlavních příčin vzniku zubního kazu. Bakterie v ústech se živí cukrem a poté vylučují kyseliny, které naleptávají zubní sklovinu. Lepivé potraviny se mohou přilepit na zuby a zůstávat tam dlouho, což podporuje tvorbu plaku. Po konzumaci sladkých a kyselých nápojů vzniká v ústech ideální prostředí pro vznik zubních kazů. Kyseliny z limonád a ovocných šťáv oslabují zubní sklovinu a činí zuby náchylnější k erozi.

Také například káva nebo černý čaj mohou způsobovat pigmentace (skvrny) na zubech. Velmi škodlivým zlozvykem je kousání tvrdých věcí, například ořechů, ledu, cucavých bonbonů nebo třeba okusování tužek, to vše může vést k prasklinám nebo zlomení zubů.

Parodontóza. Dlouho nebolí, může ale způsobit ztrátu zubů i problémy se srdcem