Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lidí trpících demencí, kam se řadí třeba i Alzheimerova choroba, u nás rapidně přibývá. V roce 2023 to bylo kolem 170 tisíc nemocných, do roku 2030 by jich podle odhadů specialistů mohlo být skoro 300 tisíc. Protože neurodegenerativní choroby zatím nelze vyléčit, je třeba je odhalit co nejdřív, aby byla šance alespoň zpomalit jejich průběh.
Co je to demence a jak se projevuje
Demence je souhrnné označení pro celou skupinu onemocnění, která způsobují pokles kognitivních funkcí a následně potíže s pamětí, soustředěním, vyjadřováním, emocionalitou… Může dojít až ke změně osobnosti. Nejčastěji postihuje věkovou skupinu šedesát plus, ale projevit se může i dřív, takže je dobré být připraven a všímat si u blízkých případných zásadnějších změn.
Nejznámější choroby spojované s demencí
- Alzheimerova choroba je nejznámější a nejčastější. Nemocní při ní většinou postupně ztrácejí paměť, jsou zmatení a jejich celkové chování se mění.
- Parkinsonova choroba se sama o sobě mezi demence neřadí, nicméně u nemocných v nejvyšším stadiu se demence často vyvine. Nemívají potíže s pamětí, ale třeba se změnami nálad.
- Vaskulární (cévní) demence vzniká po poškození mozkových cév po mrtvici nebo při ateroskleróze. Způsobuje problémy s plánováním, organizací běžných aktivit a řešením problémů.
- Demence s Lewyho tělísky způsobuje příznaky pohybující se mezi parkinsonem a alzheimerem, typické jsou zrakové halucinace.
- Frontotemporální demence nepostihuje primárně paměť ani myšlení, nemocný ztrácí sebekontrolu, zanedbává péči o sebe, trpí emočními poruchami a střídáním nálad, hrozí i padesátníkům.
- Huntingtonova nemoc je geneticky podmíněná, klinicky se projevuje většinou kolem 40. roku věku postupnou ztrátou schopnosti kontrolovat pohyby, poruchami řeči a polykání, změnami osobnosti a nálad a také demencí.
- Creutzfeldtova–Jakobova nemoc je vzácná a vždy smrtelná choroba s dožitím 8–12 měsíců od prvních příznaků: rychle nastupující demence, změna nálad i motorických schopností, ztráta paměti. Může být dědičná, lze ji přenést při transplantaci či transfuzi či se nakazit z masa nemocných krav.
Zdroj: NZIP
Zapomínat je normální, ale…
Jak tedy rozpoznat, že se děje něco vážnějšího, než že je člověk jen přepracovaný či nevyspalý a v důsledku toho je zmatený a zapomíná? Důležité je si uvědomit, že příznaky demence se mohou lišit v závislosti na typu a stupni onemocnění. „Rozeznat třeba rané stadium alzheimera není úplně snadné. Už proto, že určité zapomínání nepodstatných věcí je ochrannou funkcí mozku – nemůžeme si pamatovat všechny události za celý život,“ vysvětluje známá gerontoložka, docentka Iva Holmerová, a upřesňuje: „Když je však zapomínání nápadné rodině či okolí nebo v případě, že se opakuje často a nějakým způsobem už vadí, je zapotřebí brát situaci vážně.“
Varovné signály demence
Není třeba panikařit, pokud občas něco zapomenete. Ale je nutné zpozornět, když se stav zhoršuje a nepomine ani poté, co se pořádně vyspíte nebo si odpočinete (což pomůže u zapomínání třeba z přepracování). Sami u sebe to neposoudíte, ale čeho si všímat u blízkých (a co mají oni hlídat u vás)?
- Problémy s pamětí: Řekne, že si jde ohřát jídlo, ale neudělá to nebo udělá a zapomene ho na plotně. Odejde na poštu s dopisem a vrátí se s nákupem krmiva pro kočku a neví, že chtěl jít na poštu.
- Problémy s řečí: Nemůže si vzpomenout na běžná slova a nahrazuje je nesprávnými, říká věty, které nedávají smysl, nebo uprostřed vyprávění neví, co chtěl říct.
- Časová a prostorová dezorientace: Nepoznává důvěrně známá místa – během známé cesty z obchodu domů najednou neví, kudy se vydat, kde bydlí a kde je.
- Ztráta racionálního usuzování: Nevyhodnocuje běžné situace správně a jedná nelogicky, až výstředně, třeba si oblékne víc košil najednou. Často dává věci na neobvyklá místa: například žehličku do lednice a nákup do skříně.
- Problémy s abstraktním myšlením: Zapomene význam čísel, neumí zadat PIN k bankovní kartě, neumí si spočítat, kolik mu mají vrátit v obchodě.
- Změny nálad či chování a osobnosti: Je najednou lítostivý, rozzlobený – a to bezdůvodně. Mění se zcela jeho osobnost, „nepoznáváte ho“.
- Ztráta iniciativy: Potřebuje neustálé podněty zvenčí, aby něco dělal, protože jinak je pasivní a neví, co dělat.
Jedním z příznaků nastupující demence mohou být i bezdůvodné změny nálad Foto: fizkes, Shutterstock.com
Preventivní prohlídky a testy
Protože je zásadní odhalit nástup neurodegenerativních nemocí co nejdřív, provádějí praktičtí lékaři ve věku od 65–80 let v rámci preventivní prohlídky (ve dvouletém intervalu) Mini-Cog test. Nicméně mnozí odborníci doporučují, aby praktici o možnosti rozvoje demence uvažovali již od padesátky.
- Obdobu tohoto testu si můžete udělat i doma. Jde o to, zapamatovat si tři libovolná slova, která někdo řekne, namalovat do hodinového ciferníku správně ručičky, aby ukazovaly za deset minut dvě, a pak znovu zopakovat tři slova ze začátku testu. Pokud toho není testovaný schopný, měl by mu lékař udělat podrobnější test, a jestliže ani ten nedopadne dobře, je čas na konzultaci u specialisty – tím je psychiatr, geriatr nebo neurolog.
Léčba demence
Bez ohledu na to, čím je demence způsobena a jak se projevuje, platí, že ji současná medicína neumí vyléčit. Nicméně existují možnosti, jak průběh nemoci zpomalit a podpořit kognitivní funkce. Děje se to pomocí léků, trénováním paměti, nácvikem běžných činností a jejich opakováním, udržováním pravidelných denních rituálů. Léky předepíše specialista a doporučí i vhodné mentální cvičení.
Ohrožuje vás demence? Domácí test
Hodinový test: Testovaná osoba má za úkol nakreslit ciferník s jednotlivými čísly a umístit do něj ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel. Odborníci hodnotí také prostorové uspořádání, podobu ručiček, jejich délku a nastavení.
Sedmičkový test: Testovaná osoba je požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7. Tedy 100 - 7 = 93, 93 - 7 = 86, 86 - 7 = 79, 79 - 7 = 72, 72 - 7 = 65). Zdravý člověk by měl bez problémů zvládnout minimálně dvě až tři úrovně odečtu.
Prevence: příspěvky zdravotních pojišťoven
Protože počty pacientů s demencí rostou a s tím i náklady na léčbu, podporují zdravotní pojišťovny prevenci. Patří sem především cvičení paměti s pomocí kognitivních pomůcek a také včasné odhalení problémů screeningem. „Příspěvek lze využít na kognitivní pomůcky doporučené Českou alzheimerovskou společností pro trénink paměti nebo testování paměti ve vybrané síti lékáren,“ uvádí tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová. Příspěvky na prevenci demence a podporu kognitivních funkcí najdete u zdravotních pojišťoven v různé výši a podmínky k jejich vyplácení se liší, ale jen pro představu: VZP přispívá 500 Kč, ZP MV také 500 Kč, VoZP 300 Kč, RBP 500 Kč, OZP 500 Kč.
Zapomínáte? 4 tipy, které vám pomůžou zlepšit paměť! A když to nepomůže, raději zajděte za odborníkem.
