Darování krve zachraňuje životy. Jak probíhá, co je plazma a jak zjistíte, že jste vhodný dárce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Již téměř dvacet let je 14. červen každoročně připomínán jako Světový den dárců krve, jehož účelem je ocenit a poděkovat všem dobrovolným dárcům. Toto datum nebylo zvoleno náhodou, právě 14. června roku 1868 se totiž ve Vídni narodil lékař a držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, objevitel krevního Rh faktoru. Co všechno víte o krvi, životně důležité tekutině, kterou nelze ničím nahradit?

Dospělý člověk má asi pět až šest litrů krve a všechny její složky jsou nenahraditelné. Červené krvinky díky svému barvivu přenášejí kyslík, bílé krvinky chrání organismus před virovými i bakteriálními infekcemi, krevní destičky pomáhají při poraněních. Protože se rychle shluknou, utvoří jakousi zátku a ucpou ránu. Ano, vlastně jde o „obyčejný“ strup.

„Nejobjemnější složkou krve je plazma, která tvoří přibližně 55 %. Odhadem má tedy člověk v těle kolem tří litrů plazmy. Plazma je nosičem pro červené a bílé krvinky a krevní destičky. Kdybychom tyto elementy odebrali, má plazma sama o sobě žlutou barvu, červenou barvu způsobují červené krvinky. Plazma je tvořena z 90 % vodou a dále se v ní nacházejí plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitaminy, minerální látky, cukr. Bílkovin je přes 120 druhů a plní životně důležité funkce, jako je obrana proti infekcím nebo srážení krve při různých poraněních,“ vysvětluje Jana Zítková, lékařka z plazmaferetického centra Amber Plasma.

Nejčastějším typem dárcovství je darování plné krve. Podle údajů Českého červeného kříže u nás daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve a ročně přibude asi 30 tisíc nových. Podle lékařů je krizovým obdobím v tomto ohledu zejména léto, kdy z důvodu dovolených počty dárců klesají, naopak se ale zvyšuje potřeba krve kvůli zvýšenému počtu zranění a úrazů.

Odběr plné krve trvá většinou přibližně 15 minut a dárci je odebráno 450 ml. „Muži mohou darovat maximálně pětkrát za rok a ženy, protože mají celkově méně železa, maximálně čtyřikrát do roka,“ upozorňuje Jana Zítková.

Plná krev se během odběru mísí s protisrážlivým roztokem a poté se oddělí centrifugací na jednotlivé složky: červené krvinky, plazmu a takzvaný buffy coat, který obsahuje krevní destičky a bílé krvinky. Červené krvinky se poté filtrují, aby se zbavily i minimální přítomnosti bílých krvinek, doplní se vyživujícím roztokem a takto upravené jsou připraveny pro pacienta. Krevní konzerva je při správném skladování použitelná 42 dní.

Při podání krve pacientovi je velmi důležitá krevní skupina. Nejcennější je skupina 0 Rh negativní (nula minus), jelikož člověk s touto krevní skupinou je univerzálním dárcem, který může darovat všem krevním skupinám. Díky speciálnímu přístroji (separátoru) lze provést i typy odběrů, při nichž se rovnou dárci odebírá jen konkrétní krevní složka: samotné krevní destičky, samostatné červené krvinky nebo plazma.

„Při takzvané plazmaferéze z jednoho vpichu ze žíly jde nejprve krev dárce do separátoru. Centrifugací nebo filtrací se oddělí plazma, která se přesouvá do speciálního vaku či nádoby. Krvinky se společně s protisrážlivým roztokem vrací zpět dárci. Takto se cykluje fáze odběru a fáze návratu, než se odebere požadované množství plazmy,“ popisuje proces odběru plazmy Jana Zítková.

Odebírá se od 650 do 890 ml plazmy, podle tělesné hmotnosti dárce. Na konci odběru ještě dárce dostane fyziologický roztok, aby objemová ztráta nebyla tak veliká. Odběr plazmy trvá déle než odběr plné krve, zhruba 45 minut až hodinu. Jedná se však o menší zásah do organismu, protože plazma se obnoví do 48 hodin. Proto ji dárce může darovat každých 14 dní.

Plazma se může používat samostatně, třeba při léčbě popálenin, po úrazech, u onkologických pacientů, ale v poslední době nabývají na významu zejména léky, které jsou z plazmy vyrobeny. Jedná se například o léky pro pacienty se vzácným onemocněním, jako je hereditární angioedém (HAE), s poruchami krevního srážení, jako je hemofilie, s různými imunodeficity a podobně.

Uvažujete o možnosti, že byste rozšířili řady dobrovolných dárců krve? Dárcem se může stát každý člověk, pokud mu je od 18 do 65 let, váží alespoň 50 kg a je zdravý. O vhodnosti každého zájemce rozhoduje individuálně lékař na transfúzní stanici či v plazmaferetickém centru (v případě darování plazmy). Vyloučeno není ani společné darování plné krve i plazmy. Platí však, že po odběru plazmy můžete jít k odběru plné krve za dva dny, ale opačně po odběru krve můžete darovat plazmu až za čtyři týdny.

Krevní testy vám můžou zachránit život. Zjistěte, kdy na ně jít