Proč se vyhýbat covidu, i když jste ho už prodělali? Opakované infekce jsou rizikem nejen pro srdce

Covid-19 je v poslední době někdy srovnáván s ostatními sezonními respiračními infekcemi, projevuje se, podobně jako nachlazení nebo chřipka, horečkou, bolestmi v krku, kašlem, bolestmi kloubů či rýmou a ve většině případů nemá závažný průběh. Dosud ale nebylo prokázáno, jaké dlouhodobé zdravotní důsledky může tato infekce mít na lidský organismus, tím spíše, když je opakovaná. Covid-19 je značně variabilní, podobně jako například virus chřipky, díky mutacím dokáže částečně obejít imunitní systém a každá nová varianta tak může pro tělo představovat „nové“ onemocnění, na které nemusí být připraveno reagovat.

Možná si říkáte, že když jste se virem SARS-CoV-2 již nakazili a onemocnění proběhlo v mírné formě, není třeba obávat se zdravotních rizik. Imunita, kterou jste proděláním nemoci získali, je ovšem pouze dočasná, a navíc se neustále objevují nové varianty viru, které mohou mít zcela odlišné vlastnosti. Kromě toho, i nezávažný průběh nákazy může mít dlouhodobé následky v podobě tzv. postcovidového syndromu (long covid).

Longcovidový či postcovidový syndrom je soubor přetrvávajících příznaků po prodělaném onemocnění covid-19. „Mezi nejčastější potíže patří chronická únava, ponámahová nevolnost, bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost, kašel či změny chuti a čichu. Projevit se mohou také v rámci psychických změn (deprese, úzkosti, výpadky paměti, poruchy koncentrace a nespavost). Výjimkou nejsou ani potíže pohybového ústrojí, jako jsou bolest kloubů a svalů, a neurologické projevy, například polyneuropatie,“ vyjmenovává Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice.

„Existuje spousta důvodů, proč se i po prodělání covidu před nákazou chránit. Pro mnoho lidí totiž tento virus rozhodně nebyl a není jen ‚běžná rýmička‘. Po infekci sice tělo získá určitou ochranu proti opětovnému onemocnění, ta ale není ani 100% účinná, ani trvalá. Podle dosavadních poznatků se předpokládá, že imunita po prodělaném onemocnění slábne během 6 až 12 měsíců. Zejména lidé s velmi mírným nebo asymptomatickým průběhem si nemusí vytvořit dostatek protilátek, a navíc mohou i nadále přenášet virus na ostatní,“ říká lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Nelze předem odhadnout, zda bude opětovná infekce probíhat mírně, nebo dramaticky. „Riziko vážného průběhu se zvyšuje zejména tehdy, pokud se covid potká například s chřipkou nebo jiným infekčním onemocněním. Ne každý má natolik silný imunitní systém na to, aby si vytvořil protilátky v dostatečném množství. Kromě lidí s primárními nebo získanými imunodeficity (snížená schopnost imunity reagovat na patogeny) existuje také jev zvaný imunosenescence – jde o věkem podmíněné oslabování imunitního systému, které zhoršuje schopnost bránit se proti infekcím a snižuje účinnost očkování. Z tohoto důvodu je u starších lidí doporučeno každoroční přeočkování,“ zdůrazňuje Jana Ježková.

I po mírném průběhu onemocnění se mohou objevit dlouhodobé následky v podobě srdečních potíží nebo syndromu akutní dechové tísně. Závažnými zdravotními komplikacemi jsou ohroženi zejména lidé nad 65 let, osoby s chronickým onemocněním (astma, diabetes, CHOPN apod.) a oslabeným imunitním systémem, přičemž nezáleží na tom, zda jde o první kontakt s virem nebo opakovanou nákazu. Každá další infekce totiž zatěžuje srdce, plíce a celý organismus a zvyšuje pravděpodobnost rozvoje postcovidového syndromu.

Tváří se jako long covid, může jít ale o závažné onemocnění plic či srdce. Jaké příznaky pozorovat