Po nemoci nevyhodíte kartáček a smrkáte do látkového kapesníku. Chyby, kterými jdete virózám naproti

Používání stejného kartáčku či povlečení i po prodělané nemoci může být důvodem, proč se sotva pár dní po vyléčení zase perete s rýmou, kašlem a teplotou. Chybovat můžete i při kýchání a smrkání, a tak snáz nakazíte i zbytek rodiny. Jaké další hygienické zlozvyky mohou za to, že se z nemocí nemůžete vyhrabat?

Kartáček na zuby je ideální prostředí pro množení bakterií. Doporučuje se měnit ho každé tři měsíce nebo dříve, pokud jsou štětiny opotřebované, po každé nemoci byste ho ale měli nemilosrdně vyhodit, i když vypadá jako nový. Viry a bakterie mohou na vlhkých štětinách přežívat a představovat nápor pro vaši nemocí narušenou imunitu. Totéž platí i pro mezizubní kartáčky.

Po nemoci vyměňte také všechno povlečení, potahy dekoračních polštářků na gauči, ručníky a utěrky. Vše vyperte na co nejvyšší teplotu. Doma utřete prach a vytřete namokro, ať eliminujete maximum choroboplodných zárodků ve vzduchu. Vytírání je po nemoci lepší než pouhé vysátí vysavačem, které jen rozfouká mikroorganismy po bytě.

Předměty denní potřeby, jako je mobilní telefon nebo klíče, vydezinfikujte. Při úklidu nezapomeňte vhodným dezinfekčním přípravkem důkladně omýt kliky dveří a oken, vypínače a další frekventovaná místa, která jste mohli během nemoci kontaminovat.

Reflexně si při kýchání zakryjete ústa? To je správné a ohleduplné k vašemu okolí. Záleží ale, čím si je zakrýváte. Pokud dlaní, kterou si nemáte možnost hned umýt či dezinfikovat, nevědomky tím přenášíte viry na vše, čeho se následně dotknete. Ideální je kýchat do papírového kapesníku, který ihned vyhodíte, v nouzi můžete kýchnout do rukávu v oblasti loketní jamky.

>>>Zas máte rýmu? Platí na ni šípek a teplé ponožky!

Látkové kapesníky možná vypadají ekologičtěji, ale z hlediska hygieny jsou doslova pohromou. Po vysmrkání v nich zůstávají viry a bakterie, které se následně přenášejí na ruce a okolní povrchy. Papírové kapesníky jsou v tomto ohledu bezpečnější, po použití je ihned vyhodíte a umyjete si ruce. Pokud přece jen dáváte přednost látkovým, měli byste je často měnit a prát na vysokou teplotu.

Mnoho lidí si neuvědomuje, kolikrát za den si sáhne na obličej, a tím nevědomky přenáší viry z rukou přímo ke sliznicím očí, nosu a úst. „Právě výstelka nosohltanu a výjimečně i oční spojivky jsou bránou ke vstupu infekce do organismu. Proto je třeba si mýt pravidelně ruce, a to zejména před jídlem, nemnout si oči a obličej,“ radí celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Správné mytí rukou je základ. I když nás v tomto ohledu pandemie covidu proškolila, stále ho dost lidí provádí povrchně. Aby bylo účinné, mělo by trvat alespoň půl minuty. „Dvacet sekund byste si měli důkladně mydlit celou plochu rukou včetně konečků prstů a dalších deset sekund mýdlo smývat,“ radí Petr Havlíček, brand manažer pro divizi Dezinfekce společnosti Hartmann-Rico.

Dezinfekční přípravek je dobré použít v případech, kdy není možnost si ruce umýt běžným způsobem. „Tedy v přírodě, v dopravních prostředcích, obchodech a všude tam, kde se potkává velké množství lidí,“ radí odborník na hygienu a doporučuje používat gely na ruce, které mají 80 % alkoholu a více. „Jen takové přípravky dokážou efektivně eliminovat škodlivé mikroorganismy,“ dodává Petr Havlíček.

Váš imunitní systém je dobře uzpůsoben k tomu, aby s nežádoucími mikroorganismy bojoval. Tím, že se občas kontaktu s bakteriemi nevyhnete, mu vlastně připravujete potřebný pravidelný trénink, aby nezakrněl. Extrémní a úzkostlivá péče o hygienu rozhodně není namístě. Pokud jste ale delší dobu nemocní a imunita je oslabena, může záležet na každém zdravém hygienickém návyku. Vyvarujte se těchto běžných chyb a zvyšte svou šanci, že letošní sezonu nachlazení a chřipek už přečkáte bez újmy na zdraví.

Imunita, to nejsou jen střeva. Posilujte srdce a kondici