Chronické záněty střev neodhalíte hned. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida výrazně ovlivní život

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba patří mezi typické IBD nemoci neboli idiopatické střevní záněty. „Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle. S Crohnovou chorobou je to horší, průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci,“ říká gastroenterolog prof. Milan Lukáš.

Onemocnění začíná plíživě a první příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nejsou pro většinu lidí varovným signálem, že se může jednat o vážnější problém.

Crohnovou chorobou trpí v Česku asi 35 tisíc lidí, u 8 až 10 % z nich se projeví již v dětství. Nemoc se často zaměňuje za akutní zánět slepého střeva a v případě krvavých průjmovitých stolic bývá mylně považovaná za infekční onemocnění nebo krvácení při hemoroidech. U dětí je varovným příznakem porucha růstu. Nejvýznamnějším prokázaným rizikovým faktorem je ale výskyt IBD v rodině.

„Příznaky Crohnovy choroby bývají na začátku vágní. Pokud přetrvávají, měl by praktický lékař provést základní laboratorní vyšetření, včetně vyšetření stolice. Jestliže výsledky odhalí chudokrevnost a zánětlivé parametry, odešle pacienta do péče specialisty,“ popisuje lékař Tomáš Douda, zástupce přednosty II. gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové. Ke zpoždění ve stanovení diagnózy dochází také kvůli tomu, že je k jejímu určení potřeba více specializovaných vyšetření (laboratorních, sonografických, ale i endoskopických, pomocí CT či magnetické rezonance).

„Včasná diagnostika je zásadní, znamená totiž i včasnou léčbu, která vede k potlačení zánětu, a pomáhá tak předejít definitnímu poškození střeva,“ zdůrazňuje lékařka Katarína Mitrová, specialistka v oboru dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy z FN Motol.

U Crohnovy choroby je důležité pacienty dlouhodobě sledovat. „Hrozí jim totiž závažnější komplikace – zúžení trávicí trubice nebo její proděravění,“ upozorňuje prof. Lukáš. Pacienti tak mohou mít velké a náhlé problémy s průchodem potravy. Při proděravění trávicí trubice navíc může zánět prostoupit i do přilehlých orgánů. V takovém případě je pak nutná operace.

Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice tlustého střeva, který postihuje konečník a různě velkou část tlustého střeva. Typické projevy spočívají v nucení na stolici, vyprazdňování krvavého hlenu a stolice. V případech rozsáhlého zánětu může vyústit až v odstranění tlustého střeva. Ze začátku o sobě dá nemoc vědět bolestmi břicha, vyčerpáním, nepravidelnou stolicí a hubnutím, což jsou symptomy, které mohou souviset i s mnoha jinými chorobami. Podrobnější vyšetření se u provádí až tehdy, když potíže delší dobu nemizí.

Co se týče léčby, nejčastěji se nasazuje takzvaná konvenční terapie, to znamená specifický protizánětlivý lék, který může předepsat gastroenterolog. „Pak jsou to kortikosteroidy se systémovým nebo lokálním efektem a také imunosupresiva. Pokud tato terapie nestačí, tak přicházíme k pokročilejší formě medikamentózní léčby, a tou je biologická léčba nebo cílená – inovativní terapie (tzv. malé molekuly),“ vysvětluje prof. Milan Lukáš.

Biologická léčba znamená podávání imunoglobulinů, které se aplikují buď ve formě infuzí, nebo podkožních injekcí. „Imunoglobuliny potlačují účinek tzv. cytokinů, které hrají velkou roli v zánětlivé reakci, jež vede k postižení střeva. Biologickou léčbou ale neodstraňujeme vyvolávající příčinu střevních zánětů, kterou bohužel stále neznáme, ale řešíme průběh zánětu. Proto také biologická ani jiná terapie neumí střevní zánět definitivně vyléčit,“ uvádí prof. Lukáš.

Autoimunitní onemocnění: Zjistěte, jaké choroby mohou vzniknout, když tělo bojuje proti vlastním buňkám