Chronická obstrukční plicní nemoc: Zabiják, který si u nás ročně vyžádá až 3500 úmrtí, hlavně kuřáků

Mezi závažné plicní onemocnění, které nelze zcela vyléčit, patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Choroba se vyvine až u 50 % kuřáků. Jedná se o různá zánětlivá postižení dýchacích cest a plicní tkáně, které významně snižuje kvalitu života pacienta.

CHOPN je závažné zánětlivé onemocnění dýchacích cest a plicní tkáně, při kterém dochází k zúžení průtoku vzduchu dýchacími cestami a narušení výměny plynů mezi krví a vzduchem na úrovni plicních sklípků. „Plicní část je spojena s přítomností bronchiální obstrukce (zúžením dýchacích cest), která vzniká postupně, a to v důsledku dlouhodobého zánětu dýchacích cest a plicní tkáně u geneticky predisponovaného organismu v reakci na dlouhodobou inhalaci škodlivých látek – cigaretového kouře, zplodin ze životního či pracovního prostředí. CHOPN má tendenci k postupnému zhoršování stavu pacienta, které bývá přerušováno atakami přechodného zhoršování, tzv. akutními exacerbacemi. Nemoc významně snižuje kvalitu života a vede k poklesu plicních funkcí a rozvoji dechové nedostatečnosti,“ vysvětluje lékař Vladimír Zindr ze společnosti Pneoumo-Kv. Nemoc má ovšem kromě typických dýchacích obtíží (kašel, zahlenění, dušnost, opakované infekce dýchacích cest, tíha na hrudi) dopad na celý organismus, zejména pak na oběhovou soustavu, pohybový aparát, kosti, výživu a psychický stav pacientů.

Nejčastějším klinickým projevem CHOPN je dušnost, kterou nemocní popisují jako pocit nedostatku vzduchu, ztíženého a namáhavého dýchání. Ta vzniká nejprve při větší fyzické námaze, což známe všichni. „U nemocných s CHOPN se však tento pocit dostavuje při nižších úrovních aktivity než u jejich vrstevníků. Následně přichází neschopnost pacientů zvládat běžné denní aktivity,“ popisuje doktor Zindr a dodává: „Dalším častým příznakem je kašel, slyšitelné vrzoty či pískoty, ozývající se z plic při dýchání, zhoršená schopnost zvládat fyzickou aktivitu a únava. V pokročilých stádiích onemocnění někdy dochází také k úbytku hmotnosti a svalové hmoty, či známkám selhávání srdce.“ K akutnímu zhoršení, které bezprostředně ohrožuje pacienta na zdraví i na životě může dojít v kterékoliv fázi onemocnění a po jejím překonání obvykle dochází k dalšímu prudkému propadu plicních funkcí.

>>>Zadýcháváte se i do schodů? 7 zvyků, které to změní

Hlavním rizikovým faktorem pro vznik CHOPN je kouření (Jak přestat kouřit? Pomůže lékárna i ambulance). Onemocnění se vyvine zhruba u 50 % kuřáků, respektive kouření zodpovídá za 70 až 80 % případů nemoci a nezanedbatelný je i vliv pasivního kouření. Kromě tabákového kouře, a to včetně zahřívaného tabáku, jsou důležitými rizikovými faktory vzniku CHOPN také znečištění ovzduší, nízká porodní hmotnost, časté respirační infekce v dětství a genetické faktory. „Ohrožení jsou dědičně disponovaní jedinci, vystavení v průběhu života dlouhodobé inhalaci škodlivých částic a plynů (cigaretový kouř, zplodiny ze životního (i pracovního) prostředí. V důsledků toho dochází k poruše epiteliální bariéry (vnitřní výstelky dýchacích cest) a následné poruše rovnováhy bakterií v okolí epitelu, což vede nakonec k protrahovanému zánětu dýchacích cest. Ten pak znemožňuje epiteliální bariéře, aby se tzv. zahojila,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Zindr. Mezi nejznámější patří deficit alfa 1 antitrypsinu, který vede k nedostatečnému útlumu zánětlivé odpovědi v organismu a předčasnému rozvoji rozedmy plic.

Lékaře by měli vyhledat lidé s chronickým kašlem a vykašláváním (Kašel: Víte, jaký máte a jak ho léčit?). Lékař následně provede vyšetření k posouzení či vyloučení přítomnosti CHOPN. Kromě pečlivého a podrobného rozhovoru s pacientem a zevrubného fyzikálního vyšetření má nezastupitelnou úlohu funkční plicní vyšetření, včetně rentgenu, bez něhož nelze diagnózu CHOPN stanovit. „U pacientů hodnotíme inhalační riziko, příznaky, provádíme funkční vyšetření plic – spirometrii s bronchodilatačním testem, případně další vyšetření, laboratorní a zobrazovací, která směřují k vyloučení jiných onemocnění, například astmatu, nezánětlivého /autoimunitního onemocnění plicní tkáně, chronického rozšíření průdušek nebo nádorového onemocnění plic a dýchacího ústrojí,“ popisuje lékař.

Pro klasifikaci onemocnění se používají stadia založená na míře snížení průtoku dýchacími cestami při spirometrickém vyšetření. Jde o hodnotu usilovné vitální kapacity vydechnuté za 1 vteřinu (FEV1), která se řadí dle jednotlivých stupňů GOLD - Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (od 1 do 4). Dále se hodnotí míra příznaků (dušnosti, omezení kvality života, počtu předchozích akutních zhoršení. Podle toho jsou pacienti zařazováni do jednotlivých skupin GOLD (A až D, respektive E). Součástí hodnocení je také určení klinického fenotypu, který sdružuje pacienty s podobnými projevy. Odborníci rozeznávají šest základních klinických fenotypů, mezi něž patří chronická bronchitida, emfyzematózní, překryv astmatu a CHOPN (ACO), překryv CHOPN s bronchiektáziemi (BCO) a fenotyp plicní kachexie.

Vyléčení chronické obstrukční plicní nemoci není v současnosti možné. Průběh onemocnění nelze léky zastavit, pouze zpomalit jeho průběh. Pacient s CHOPN by měl každé 3 měsíce podstoupit kontrolu u svého praktického lékaře (nebo pneumoftizeologa), kde by mělo dojít ke kontrole změn subjektivních příznaků a ke kontrole abstinence kouření (Kouření vs. vapování - co je zdravější? Ani jedno, začíná zjišťovat věda). „Základem terapie a podmínkou jejího úspěchu je vyloučení inhalačních rizik. Komplexní léčebná intervence u nemocných s CHOPN pak využívá celé řady farmakologických a nefarmakologických postupů, zaměřených i proti všem přítomným souběžným nemocem. Používáme léky, které mají za úkol zlepšit průchodnost dýchacích cest, což vede k úpravě pocitu dušnosti, zlepšení tolerance zátěže i kvality života. Zároveň je nesmírně důležitá plicní (kondiční) rehabilitace. Aktivně uplatňujeme individuální přístup k nemocnému. S progresí choroby eskalujeme léčbu a u nejtěžších případů se bohužel nevyhneme plicní transplantaci,“ vysvětluje způsob léčby MUDr. Zindr.

„Na to je jistě složitá odpověď. Určitě do smrti, to je jisté, ale pravdou je, že CHOPN život zkracuje. Podle epidemiologických údajů je CHOPN třetím největším zabijákem mezi nemocemi. Ročně v důsledku CHOPN zemřou na světě 3 miliony lidí. U nás je to 3200 – 3500 pacientů,“ říká Vladimír Zindr. V dnešní době žijí pacienti s CHOPN v průměru až o dva roky déle než před pěti lety. Vyplývá to z údajů zdravotních pojišťoven. K příznivějším výsledkům pomohla především lepší léčba, která se přizpůsobuje individuálně každému pacientovi.

Vzniku tohoto plicního onemocnění lze předcházet celou řadou opatření. Mezi základní patří nekouřit. Důležité také je vyhýbat se co nejvíce kontaktu se škodlivými látky ať už doma nebo na pracovišti, ale také při volnočasových aktivitách. U pacientů s CHOPN se doporučuje podstoupit některá očkování (zejména proti chřipce a proti pneumokokům).