Černý neboli dávivý kašel nejvíce ohrožuje malé děti. Komplikace mohou přetrvávat dlouho

Černý kašel, známý také jako dávivý kašel nebo pertuse, je poměrně vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí, především při kašli a kýchání. Nejvnímavější k nákaze jsou děti, hlavně kojenci do tří měsíců věku, které může nemoc dokonce ohrozit na životě. Nevyhýbá se ale ani mladistvým a dospělým, zejména v poslední době. I u těch může mít velmi vážný průběh.

Původcem nemoci je bakterie Bordetella pertussis. Černý kašel je vysoce infekční onemocnění, inkubační doba od nákazy po vypuknutí příznaků je 6-21 dní. „Nebezpečný je především toxin, který bakterie produkuje a jenž působí v průduškách nemocných zánět s produkcí vazkého hlenu. Ten se obtížně vykašlává, a proto se nemoc projevuje úporným záchvatovitým kašlem,“ uvádí dětský pneumolog Petr Pohunek z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. „Mohou se objevit komplikace, například křeče, dušnost, nebo dokonce kratší zástavy dechu. Onemocnění je v rozvinuté formě nebezpečné i tím, že vede k velké nadprodukci bílých krvinek a tím k výraznému zahuštění krve s poruchou krevního oběhu,“ upozorňuje lékař.

„U dětí bývá mnohdy stav natolik závažný, že i při podání antibiotik končí v nemocnicích. V minulých letech se dokonce vyskytly i případy úmrtí dětí na černý kašel,“ varuje pediatrička Ilona Hülleová.

Onemocnění začíná obvykle podobně jako běžné nachlazení či viróza s rýmou, kašlem a mírným zvýšením teploty. „Toto období trvá obvykle jeden až dva týdny. Dále následuje fáze, kde se objevují záchvaty silného a vyčerpávajícího kašle. Kašel může být tak intenzivní, že způsobuje potíže s dýcháním a může být doprovázen zvracením, u dětí i apnoickými pauzami (stavy vynechání dechu), které mohou ty nejmenší ohrozit na zdraví i životě,“ varuje Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.

„Když kašel postupně přejde v záchvatovitý, dávivý a ‚kokrhavý‘, dá se již hůře ovlivnit antibiotiky. Proto je nutné antibiotika nasadit co nejdříve. Pacienta kašel vyčerpává, může vést až ke krvácení do spojivek a trvá celé týdny. Onemocnění mohou doprovázet další komplikace, jako je zápal plic. Vzácně může být průběh onemocnění i fatální,“ popisuje hlavní epidemiolog z kliniky IKEM Petr Smejkal.

Diagnostika černého kašle se dnes provádí výtěrem z krku metodou PCR, vzhledem k podobnosti začátku s jinými respiračními nemocemi je třeba vždy myslet na to, že může jít o  černý kašel. „Většinou se onemocnění zvládne bez následků za pomoci antibiotik tzv. makrolidové řady (Klacid, Azitromycin atd.), která jsou podávána až dva týdny. Nasazení antibiotik v pozdější fázi již kašel bohužel tolik netlumí, má ale epidemiologický důvod a snižuje riziko přenosu nákazy,“ vysvětluje Petr Smejkal.

Prodělání onemocnění nevytváří celoživotní imunitu. „Zásadní formou prevence a ochrany je očkování proti černému kašli. I očkovaní jedinci mohou sice onemocnět mírnou formou nemoci, nedochází však k závažnému průběhu nebo ohrožení života. V poslední době ovšem vidíme nárůst výskytu, který je zřejmě spojen s odmítáním očkování a snížením proočkovanosti, a tím pádem s větší možností šíření infekce v populaci,“ říká dětský pneumolog Petr Pohunek.

U dětí je očkování proti černému kašli součástí povinné hexavakcíny, která se ale podává až od 9. týdne věku. „Proto zdůrazňujeme nutnost očkování těhotných maminek mezi 20. a 33. týdnem těhotenství k dostatečnému vytvoření protilátek a jejich přenosu na dítě. Nejrizikovější skupinou pacientů z hlediska průběhu nemoci jsou kojenci, nejčastějším zdrojem nákazy jsou ale rodiče a rodina. Proto je dobré na očkování myslet i u osob, které o malé děti pečují. Těm podáváme kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Všichni si pamatujeme nutnost přeočkování proti tetanu každých 10 let, praktické je tedy nechat se přeočkovat proti všem třem onemocněním najednou,“ doporučuje Petr Smejkal.

Obyčejná rýma, kašel, viróza nebo něco horšího? Bakterie pneumokok dokáže způsobit závažné infekce