Článek
Problém je, že zhruba 75 % pacientů s celiakií o svém onemocnění vůbec neví. „Pacientům, kteří celiakii neléčí, hrozí celá řada komplikací. Patří mezi ně například osteoporóza, anémie, zhoršení reprodukční schopnosti, nádorová onemocnění nebo vznik dalších autoimunitních chorob,“ vyjmenovává docent Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Štěstí měl v tomto směru vysokoškolák Jiří-Jakub Zévl. Sám nepozoroval žádné příznaky, které by naznačovaly, že trpí celiakií. Autoimunitní onemocnění, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, se v jeho případě podařilo zachytit v raném stadiu. Nebýt alergologických testů, na něž jej odeslala kožní lékařka, za kterou dochází kvůli atopickému ekzému, na nemoc by se pravděpodobně nepřišlo. „Než mi lékaři řekli, že trpím celiakií, moc informací jsem o tomto onemocnění neměl. Teprve postupně jsem zjišťoval, jak je závažné a jaké mohou být následky, když se nedodržuje bezlepková dieta,“ vysvětluje Zévl.
Je třeba zcela vyřadit lepek
„Podobně jako některým rockovým hvězdám, i mně se stal 27. rok života osudným,“ říká s nadsázkou Jiří-Jakub Zévl, který musel kvůli celiakii ze svého jídelníčku navždy vyřadit vše, co obsahuje lepek. Protože rád vaří, a je tak zvyklý vyhýbat se polotovarům, nebyl pro něj přechod na bezlepkové stravování příliš náročný.
Za negativní dopad považuje spíše společenskou stránku stolování. Obědvat s kolegy v restauraci nebo vysokoškolské menze je pro něj prakticky nemožné: „Vybrat nějaké jídlo z obědového menu je pro mě většinou vyloučené. Málokdy najdu něco, co si mohu bez obav dát. Zejména česká kuchyně je celiakii málo nakloněna. Obědy si proto vařím sám a do práce si je nosím v krabičkách.“
Vzdát se musel nejen obědů s kolegy, ale také řady oblíbených jídel. Nejhůř se mu loučilo s typicky českým nápojem – pivem, které sice existuje i v bezlepkové variantě, ale pouze v lahvích.
Lentilky už nejsou bezlepkové
Zorientovat se v bezlepkových potravinách mu pomohli pacienti se stejným onemocněním, se kterými se setkal prostřednictvím pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu. „Bohužel se stává, že si zvyknete na nějaký bezlepkový výrobek a on časem přestane být bezlepkový. Třeba jako když se v minulosti přesunula výroba lentilek, a tím se změnilo jejich složení, které najednou obsahovalo i pšeničnou mouku. Tohle všechno naše pacientská komunita sleduje a sdílí.“
Petice na pomoc celiakům
Nyní ve spolupráci s pacientskou organizací spustil petici, která upozorňuje na fakt, že ačkoliv jedinou možnou léčbou je přísná celoživotní bezlepková dieta (pozor, není vhodná pro zdravé lidi), pojišťovny ji neproplácejí. Přitom lidé, kteří musí dietu dodržovat, zaplatí každý měsíc v obchodech s potravinami přibližně o 3000 Kč více než ti, jimž lepek v jídle nevadí. Pacienti o tom informují u příležitosti Mezinárodního dne celiakie. Podpisy budou sbírat i na Fóru celiaků, které se koná o čtyři dny později v Praze.
„Cílem petice je nashromáždit více než 10 tisíc podpisů a předložit ji petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Zároveň je to také způsob, jak na problém chybějících úhrad léčby upozornit veřejnost,“ vysvětluje Jiří-Jakub Zévl, iniciátor petice, kterou organizuje Společnost pro bezlepkovou dietu.
Finanční náročnost bezlepkové diety může podle něj často vést k jejímu porušování. To se časem projeví na zdravotním stavu pacienta a v konečném důsledku také na větším finančním zatížení zdravotního systému. Některé pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence. Příspěvky však často mají různá omezení, jsou nízké nebo se týkají pouze dětí.
