Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nástroj k měření zdravotních rizik, spojených s tělesnou hmotností člověka (například rizika kardiovaskulárních chorob, vysokého krevního tlaku nebo diabetu), vymyslel již v 19. století belgický matematik, sociolog a statistik Adolphe Quetelet. Mnoho desítek let byla tato jednoduchá metoda hojně využívána jako snadný způsob, jak se dozvědět důležité informace o zdraví a tělesné kondici. V současnosti je však stále častěji terčem kritiky s odůvodněním, že jde o zastaralou metodu, která o skutečném zdravotním stavu prozradí jen velmi rámcové a nepřesné údaje. Proč?
Jak vypočítat BMI index
Pro zjištění indexu tělesné hmotnosti BMI (neboli Body Mass Index) se využívá poměr hmotnosti k výšce člověka. Vypočítává se jako hmotnost v kilogramech dělena druhou mocninou tělesné výšky v metrech (kg/m²) a výsledkem je vyhodnocení, zda má člověk zdravou hmotnost, podváhu, nadváhu nebo obezitu. Tyto kategorie jsou stanoveny v tomto rozsahu:
- zdravá tělesná hmotnost: BMI 18,5 až 24,9
- podváha: BMI méně než 18,5
- nadváha: BMI od 25 do 29,9
- obezita: BMI vyšší než 30
Proč BMI index nestačí
BMI je veličina, která se zatím stále využívá při určení míry obezity. Má hodně odpůrců, protože nezohledňuje pohlaví, množství svalové hmoty, nemoci spojené s obezitou nebo množství nebezpečného útrobního tuku.
Proto lékaři nepoužívají BMI jako jedinou veličinu. „Vždy měříme u člověka i obvod pasu a pomocí bioimpedance se díváme na množství podkožního a viscerálního tuku a na jeho poměr ke svalům. Pomocí krevních testů odhalíme počínající cukrovku, vyšší cholesterol, vyšší kyselinu močovou, deficit vitaminu D, choroby štítné žlázy…,“ vyjmenovává Dita Pichlerová, vedoucí lékařka Centra léčby obezity při Interní klinice FN Motol, která spolupracuje s projektem Netloustneme.cz.
„Pomocí ultrazvuku najdeme například ztučnělá játra, zachytíme též hypertenzi, tedy vyšší krevní tlak a další potíže, které souvisí s obezitou. Proto se v praxi snažíme prosadit různé jiné indexy. Jedním z nich je i BRI (Body Roundness Index), který kromě tělesné hmotnosti a výšky zohledňuje i obvod pasu a boků, věk a pohlaví. Tudíž poskytuje komplexnější pohled a naznačuje i eventuální riziko rozvoje srdečněcévních onemocnění,“ vysvětluje Dita Pichlerová.

Břišní neboli viscerální tuk zvyšuje riziko metabolických problémů, hypertenze i aterosklerózy Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com
BRI: index tělesné kulatosti
Body Roundness Index neboli index tělesné kulatosti (BRI) je novější antropometrický ukazatel, který slouží k přesnějšímu odhadu tělesného složení a zdravotních rizik spojených s nadváhou a obezitou, než tradiční BMI.
„BMI nezohledňuje složení těla (poměr svalové hmoty, tuku a vody) a rozložení tuku, což může vést k nesprávnému hodnocení zdravotních rizik. Proto je vhodné tento parametr kombinovat například s obvodem pasu, což je ukazatel rizika kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu. Zvýšené riziko je u žen s obvodem pasu od 80 cm a u mužů od 94 cm. BRI index byl poprvé představen v roce 2013 týmem vedeným matematičkou Dianou Thomas s cílem nabídnout index, který lépe reflektuje rozložení tělesného tuku, zejména viscerálního (břišního) tuku, a celkový tvar těla,“ popisuje Lenka Vymlátilová, výživová poradkyně a lektorka skupinových kurzů zdravého hubnutí společnosti STOB.
Matematický vzorec pro výpočet BRI je mnohem složitější než výpočet pro BMI, avšak v praxi se používají různé online kalkulátory a tabulky, a tak se s počítáním nemusíte trápit. Zadejte do vyhledávače Body Roundness Index calculator a k ruce si kromě váhy vezměte i metr na změření pasu. Hodnoty BRI se pohybují v rozmezí od 1 do 16 (vyšší čísla značí kulatější tělo).