Breptavost. Vada řeči, která se často objevuje společně s ADHD a poruchami učení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Breptavost (tumultus sermonis) patří mezi méně známé, i když poměrně časté vady řeči u dětí, objevovat se ale může také u dospělých. Na rozdíl od koktavosti, kterou si jedinec většinou uvědomuje, brebtavý si poruchu sám neuvědomuje, někdy si ji vůbec nepřipouští a při upozornění ji dokáže korigovat. Trpí spíše okolí, protože mluvě dotyčného jen obtížně rozumí. U dětí s breptavostí pozorují odborníci častěji než u jejich vrstevníků motorický neklid, syndrom ADHD, poruchy soustředění a jemné motoriky i specifické poruchy učení.

„Jde o poruchu tempa a rytmu řeči, patologickou odchylku, kdy mluva je velice rychlá, překotná, s častým přeříkáním, nedbalou artikulací, komolením slov, zejména delších, někdy ‚polykáním‘ částí slov. U dlouhých slov se projevuje zrychlením a stíráním slabik uvnitř slova, takže slova a někdy i věty se stávají ztíženě srozumitelnými,“ popisuje PaedDr. Ilona Kejklíčková, soudní znalkyně ve zdravotnictví-klinické logopedii a jednatelka Soukromé kliniky Logo.

Koncentruje-li se breptavý jedinec na svoji řeč, mluvený projev se přechodně zpomalí a zlepší. Cvičením, disciplínou a pevnou vůlí se dá mluva podstatně zlepšit nebo i upravit. Nejobtížnější bývá přesvědčit breptavého, že tempo jeho mluvy je neúměrně rychlé a že je nutné ho trvale zpomalit.

>>>Dětí s vadou řeči přibývá. Zjistěte, kdy vyhledat odborníka

Breptavost lze diagnostikovat obvykle s přirozeným rozvojem řeči u dítěte, tedy zhruba ve čtyřech letech. „Diagnostika je složitější, jelikož musíme rozeznat poruchu plynulosti řeči, koktavost a breptavost, tedy zrychlení řeči,“ říká Ilona Kejklíčková.

Vždy je v první řadě třeba provést důkladné diagnostické vyšetření, na jehož základě se individuálně liší následná terapie. „U breptavosti je vhodné pracovat s komunikačním partnerem, kterým velice dobře může být osobnost maminky nebo tatínka dítěte. V logopedické praxi se zaměřujeme na tyto diagnostické postupy: volný rozhovor, hlasité čtení, psaní, reprodukce vět, zpěv a recitace básničky, provádíme též vyšetření motoriky nebo vyšetření hudebních vloh,“ uvádí Ilona Kejklíčková.

>>>Jak poznáte přetížené dítě? Je vzteklé, mrzuté či duchem nepřítomné

Hlavním cílem terapie je zmírňování a úprava rychlého tempa řeči, tedy navození jasného a zřetelného vyslovování s důrazem na správnou výslovnost samohlásek, čímž postupně dochází i ke zpomalování tempa řeči.

„Úspěch při terapii závisí na třech základních pravidlech: dodržení komplexnosti a dlouhodobosti péče, spolupráce a vzájemné respektování speciálních forem práce jednotlivých členů terapeutického týmu, kam patří klinický logoped, klinický psycholog, foniatr, neurolog, fyzioterapeut, praktický lékař, případně další specialisté, a použití přístupů, které se snaží ovlivnit všechny příznaky této poruchy,“ zdůrazňuje klinická logopedka Ilona Kejklíčková.

„Při léčbě se zaměřujeme na celou osobnost dítěte, snažíme se jej motivovat ke spolupráci, velkou pozornost věnujeme rozhovorům s rodiči, které motivujeme k tomu, že nestačí jen terapie s logopedem, že je třeba cvičit i doma podle stanovených pokynů,“ dodává Ilona Kejklíčková.

Z dalších terapeutických postupů jsou využívány například různé metody, které se zaměřují na rytmická cvičení, procvičování motoriky, úpravu písma, dechová a relaxačních cvičení, zvýšení koncentrace pozornosti a postupné zlepšování vyjadřování. Délka léčby je individuální v závislosti na závažnosti projevů, pohybuje se od dvou či třech měsíců do jednoho roku.

U dospělých se může tato porucha projevit v různých situacích a z různých příčin. Může být spojena s neurologickými poruchami, jako je Parkinsonova choroba, Tourettův syndrom nebo jiné stavy ovlivňující mozkovou činnost. Postižený člověk mluví příliš rychle, často opakuje či přeskakuje slova nebo hlásky, řeč je nesouvislá, s častými odbočkami od tématu, s nedokončenými myšlenkami nebo zmatkem v pořadí slov.

Poruchy řeči u dospělých: Zjistěte, s čím vším vám pomůže logoped