Bradykardie: Abnormálně pomalý srdeční tep, který může dokonce ohrožovat na životě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Termínem bradykardie označujeme pomalý srdeční tep. „Příliš velké zpomalení může být předzvěstí vážného problému, a znamenat tak přímé ohrožení života. Mimo klidové zpomalení tepové frekvence může problém způsobit i tzv. chronotropní inkompetenci. To je stav, kdy srdce nedokáže při zátěži svoji frekvenci adekvátně zvýšit, aby zabezpečilo dostatečné prokrvení organismu při zvýšeném fyzickém zatížení,“ uvádí prof. Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Hranice pro tuto diagnózu bývá stanovena na méně než 50 tepů za minutu (někdy se uvádí méně než 60). „Nicméně jako závažnou bradykardii vnímáme, jestliže tepová frekvence klesne pod 40 tepů za minutu,“ říká prof. Jan Krejčí.

Tepovou frekvenci je však třeba vnímat i v kontextu dalších okolností. „Například vytrvalostní sportovci mohou mít i velmi nízkou klidovou srdeční frekvenci, přičemž to je projevem výborné trénovanosti. Jejich srdce pracuje efektivněji, takže se vlastně může šetřit, co do frekvence stahů. U netrénovaných jedinců může jít o poruchu prokrvení srdečního svalu, jeho zánětlivé postižení, ale také jen o jeden z projevů stárnutí (degenerace) převodního srdečního systému,“ objasňuje Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů. „Souhrnně lze říci, že jinak pohlížíme na sportovce a jinak například na sedmdesátiletého člověka s přítomností dalších chorob,“ shrnuje prof. Jan Krejčí.

Příčin patologické bradykardie může být několik. „Začneme-li od stavů, které se nacházejí mimo srdce, lze zmínit těžkou poruchu funkce štítné žlázy (hypothyreózu) nebo vysokou hodnotu draslíku (hyperkalémii). Častější jsou ale bradykardie na podkladě poruchy tvorby nebo přenosu vzruchu v srdci. Srdce je svalová pumpa, která ke své správné funkci potřebuje signály. Tyto signály vznikají v některých srdečních buňkách a šíří se pak do zbytku srdce podobně, jako se šíří elektřina rozvodnou sítí – kam signál doputuje, tam dojde k reakci, stahu svalové buňky, v konečném důsledku tedy ke stažení srdečního svalu.

V případě zmíněných poruch může dojít buď k neadekvátnímu zpomalení tepové frekvence, a tím pádem ke snížení vykonávané práce srdce a s tím souvisejícímu vzniku nedostatečného zásobení orgánů krví, či dokonce k srdeční zástavě a smrti,“ uvádí Pavel Rutar, vedoucí lékař JIP interního oddělení Nemocnice Na Homolce a spolupracující lékař projektu Srdce v hlavě.

>>>Bušení srdce při cvičení: Kdy je to normální a kdy zpozornět

U pacientů se srdečním onemocněním nebo starších osob může za bradykardii většinou nějaká organická porucha. Jde například o postižení srdce při ischemické chorobě srdeční nebo kardiomyopatii. Pomalejší tep mohou mít také pacienti se srdeční amyloidózou. (Nemoci srdce zabíjejí víc než jiné, nepodceňujte prevenci).

Srdeční frekvenci může zpomalovat také řada léčivých přípravků, které pacienti se srdečními obtížemi užívají. Bradykardii ale mohou způsobit například také některé kapky do očí proti glaukomu. Před zahájením léčby je proto důležité zjistit přesnou příčinu. V některých případech totiž stačí pouze změnit dávkování léků či je úplně vysadit.

S přechodným pomalým tepem se mohou pojit také některé akutní stavy, jako je infarkt myokardu či tzv. hyperaktivace parasympatiku, která může být spojena například s dlouhým stáním či bolestivými podněty.

K poruše rytmu může také docházet po invazivních zákrocích na srdci, například po katetrizační implantaci aortální chlopně, alkoholové ablaci septa u hypertrofické kardiomyopatie nebo po některých elektrofyziologických výkonech. V těchto případech může být zpomalení tepu jen dočasné, proto lékaři obvykle vyčkávají 2 až 3 dny, aby zjistili, zda se tepová frekvence upraví, nebo jde o trvalý stav, který bude vyžadovat léčbu.

Nejtypičtějšími známkami bradykardie je vysoká únava a nevýkonnost, pocit vyčerpání. Člověk se zpomaleným tepem má závratě, točí se mu hlava, pociťuje slabost. Objevuje se také dušnost, a pokud tep klesne pod kritickou hranici a pohybuje se například jen kolem 30 tepů za minutu, může dojít ke kolapsu a ztrátě vědomí (mdlobám).

>>>Bezvědomí může souviset s tlakem, stresem, ale také s infarktem či vážným poškozením mozku

„Bradykardie může být i zcela bez příznaků. Proto je vhodné, aby si každý člověk aspoň občas změřil krevní tlak (Jak si správně změřit tlak?). Všechny elektronické přístroje pro měření tlaku totiž měří i pulsovou frekvenci, takže umí upozornit na tento problém i ty, kteří do té doby mají pocit plného zdraví,“ upozorňuje lékař Zorjan Jojko.

Neřešená bradykardie může vést k selhání funkce orgánů a tím k úmrtí. „Nicméně vzhledem k poměrně nepříjemným a i běžné činnosti limitujícím příznakům se pacienti se závažnou bradykardií dostanou k lékaři mnohdy včas. Pokud je totiž někdo nečekaně slabý, nevýkonný a malátný, většinou si buď zavolá záchrannou službu, nebo navštíví svého praktického lékaře,“ říká lékař Pavel Rutar.

>>>Když vás bolí na hrudi nebo se zadýcháváte, lékař vás pošle na ECHO. Co vás čeká?

Pokud si někdo naměří tepovou frekvenci méně než 50 tepů za minutu, měl by navštívit lékaře a nechat se vyšetřit. Odhalit nemoc pomáhá vyšetření EKG. Samotné klidové EKG však nemusí být zcela průkazné.

Pacientům, u kterých EKG nepotvrdí pomalejší tep, a lékaři mají nadále podezření, že by tato porucha mohla být přítomna, se zavádí dlouhodobé monitorování srdeční frekvence. V nejjednodušší variantě může trvat 24 hodin, ale je možné ho prodloužit i na vícedenní monitoring. Lze tak přesněji zjistit, jestli nedochází k přechodnému zpomalování tepové frekvence či dalším nepravidelnostem v srdečním rytmu.

Podle typu poruchy se pak provádějí další vyšetření, která již často probíhají v režii kardiologického či interního oddělení nejbližší nemocnice.

Léčba může v některých případech spočívat pouze v úpravě dávkování stávajících léků, které jsou příčinou pomalého tepu.

„Je-li problém se srdeční frekvencí dlouhodobější, je nezbytné sáhnout k přístrojové léčbě – tou je nejčastěji implantace kardiostimulátoru. Jde o přístroj umístěný v podkoží nejčastěji v podklíčkové oblasti, který přes elektrodu zavedenou v srdci elektrickými impulzy zabezpečuje dostatečnou srdeční frekvenci,“ popisuje prof. Krejčí. V posledních letech se objevily i bezelektrodové systémy, kdy je celý systém implantován přímo do pravé komory srdeční.

„Existují léky, které umí srdce ‚popohnat‘, všechny ale zároveň srdce velmi vyčerpávají. Užívají se tedy jen u urgentních stavů v případě potřeby krátkodobého zajištění správné srdeční frekvence,“ říká kardiolog Zorjan Jojko.

Jak souvisí krevní tlak s vaším celkovým zdravím a kondicí? Vše důležité prozradí lékařka