Článek
Téměř každé dítě ve školním věku má nějakou vadu držení těla. Patrné napřímení páteře vidí fyzioterapeuti až u třetiny předškolních dětí a s nástupem do školy jejich počet rychle roste. Drobnější odchylky se mnohdy v pubertě vytratí, kvůli nedostatku přirozeného pohybu však většina obtíží zůstává a nevyhnutelně se projeví bolestí.
Stále více dětí si stěžuje na bolesti zad, rodiče s nimi běhají za fyzioterapeuty s tím, že mají oslabené svaly, problémy s páteří a vadným držením těla. Tento fakt je poměrně alarmující. Co bývá nejčastější příčinou?
Důvodů těchto potíží může být hned několik. Jestliže se nejedná o nějakou genetickou zátěž a vadu či dědičný předpoklad, tak se nejčastěji jedná především o problém muskuloskeletálního systému. Do tohoto systému spadá celá kostra, svaly a veškeré ostatní tkáně. Kompletní funkci systému ovlivňuje prostředí, ve kterém dítě žije.
Teď již asi každý tuší, že příčina je poměrně zřejmá: Na kondici zad a páteře se podílí současný „líný“ životní styl dětí, že?
Samozřejmě. Pokud dítě bolí záda, pak s nejvyšší pravděpodobností postrádá přirozený pohyb a tráví hodně času vsedě, na židli, ve školní lavici, na gauči, u počítače, tabletu, televize nebo mobilu. Jednou z hlavních příčin je tedy velké množství času tráveného v nesprávných, pro člověka nepřirozených polohách. Velmi důležitá je ale také správná obuv.
Problémy s bolestmi krční či bederní páteře mají i hodně malé děti, jak si to vysvětlujete? A čím mohou sami rodiče podpořit, aby si už batole nebo předškolák dokázali vytvořit správné návyky?
Není dobré, když děťátko dlouhou dobu sedí, třeba na zemi, v jediné poloze a nevykazuje žádné další pohyby. Pro jeho tělo je lepší, když si hraje například s hračkami či stavebnicí tak, že neustále musí něco dělat a měnit různé pohybové tvary. Dalším důvodem jsou i špatné vzory. Pokud dítě nemá dostatek pohybu a rodič sám trpí nějakou posturální poruchou (špatný postoj), tak ho dítě bude automaticky kopírovat.
Patrik Semerák, certifikovaný trenér GOATA programu a pohybový terapeut, který učí, jak se zbavit pohybem bolestiFoto: Archiv Patrika Semeráka
Dá se takto „vychovávat“ už třeba miminko? Podepíše se později na páteři , když se například dospělí snaží dítko postrkávat ve vývoji, staví ho na nožičky příliš brzy, tahají za ručičky…
Začněte ihned po narození dítěte. Pokud půjde o co nejvíc přirozený vývoj, tak bych začal právě tím, že nebudu dítě zbytečně tlačit k tomu, aby se brzy postavilo na nohy. Čím později, tím lépe, díky lezení si rozvine přirozený pohyb směrem vpřed a pořádně posílí zadní stěnu tělíčka. Stoprocentně bych se vyhnul pomůckám na trénování stání, jako jsou chodítka.
Jak jste již zmínil, důležitou roli hraje i výběr botiček. Platí, že by dítě mělo chodit co nejčastěji naboso?
S obuví je to složitější, pokud se dítě nebude rozvíjet co nejvíce bosé, tak ho žádná obuv nezachrání. Žijeme ve dvou extrémech. Měkký gauč a tvrdý beton. Pokud máte doma tvrdou plovoucí podlahu, dbejte na tvarovanou obuv. Naopak v létě bych děti nechal běhat bosé po trávě i jiném povrchu. Lézt po stromech, na hřišti běhat, šplhat, nechat je prostě přirozeně hýbat. Samozřejmě pod dozorem. Nebál bych se obuv i kombinovat, ať má chodidlo tendenci neustále pracovat a přizpůsobovat se. Doporučuji střídání bot, například barefooty s normálními teniskami, které mají větší prostor na prsty.
Co školní aktovky, které nosí děti denně na zádech a některé váží i osm kilogramů?
Zbytečně těžká školní taška může být problém, dávejte pozor na přílišné přetěžování dětských zad. Doporučuji vybrat ergonomickou, s nastavitelnými popruhy a v každém případě ji nosit správně, tedy na obou ramenech.
Pro zdravá záda by tedy dítě mělo sportovat, pravidelně se hýbat. Které aktivity doporučujete, a naopak, jsou sporty, jež nejsou vhodné a páteři neprospívají?
Co se týče sportu, platí, že žádný není špatný. Pohyb je vždy správná volba. Pokud má dítě dobrou tělesnou konstrukci, netrpí bolestmi, doporučuji, aby ve svém volném čase sportovalo. Zároveň ale platí, pokud dítě sportuje, potřebuje vhodnou kompenzaci. Tím ale zase může být úplně jiný druh sportu nebo jakýkoli pohyb venku. U dětí a teenagerů nejsou vhodné silové disciplíny, zvedání těžkých činek a strojů. Nechte dítě posílit přirozeným pohybem nebo jeho vlastním sportem. Dětská těla mají velkou výhodu, jsou mladá, silná a tvárná. Jejich tkáň je měkká a tělo si velmi rychle dokáže osvojit nové vzorce. Není to jen o cvičení, ale o celkovém životním stylu a každodenním zdravě nastaveném režimu.
