Chytré děti, které nerozumí světu a vyžadují rutinu: Jak poznat Aspergerův syndrom a kam se obrátit

Aspergerův syndrom je postižení mozku, které ovlivňuje způsob, jakým se dítě nebo dospělý dorozumívá se svým okolím a jak na něj reaguje. Častěji je diagnostikován u chlapců, mezi hlavní příznaky patří problémy v komunikaci, v interakci s lidmi a nedostatku představivosti. Na rozdíl od jiných druhů autismu bývá běžná u těchto dětí nadprůměrná inteligence či jiné nadání.

Prvních příznaků si rodiče mohou všimnout zhruba kolem tří let. Děti s tímto onemocněním nemívají problém s mluvením a vyjadřováním, obvykle ale nechápou žerty, ironii, metafory či nadsázku. Mívají také potíže s neverbální komunikací. Vynikají v učení se vzorců, problémy jim dělá abstraktní myšlení a představivost. Mezi další příznaky patří podivínské chování, lpění na rutinách a rituálech, výbušnost či agresivita při nepochopení. Mohou se objevit potíže se spánkem, úzkosti a deprese.

Určit hranici je obtížné, proto v některých zemích, například v USA, tyhle diagnózy nerozlišují a obě spadají do kategorie „poruchy autistického spektra“. Obecně lze říct, že děti s Aspergerovým syndromem nemají narušený vývoj řeči a není u nich patrná mentální retardace. Proto se někdy o Aspergerově syndromu mluví jako o mírnější formě autismu.

Diagnóza asperger: takhle to probíhá u dospělého

Je důležité pochopit, že tyto děti mají jiné myšlení a vnímání. Mají tendenci vidět svět černobíle nebo v extrémních polohách (všechno, nebo nic). I proto mají sklony k perfekcionismu a nadměrnému zobecňování. Z toho důvodu bývají přecitlivělé na barvy, hluk, pachy či vůně. V důsledku toho mívají přehnané reakce, kvůli kterým je často okolí kritizuje nebo se jim posmívá. Vzhledem k tomu, že hůře chápou neverbální komunikaci, může to vyvolávat nedorozumění.

Přestože Aspergerovým syndromem trpí převážně chlapci, může se objevit i u dívek. Špatně se jim vyjadřují pocity, zejména když jsou ve stresu. Lépe se vyjadřují písemně než ústně. Neodhadnou vždy hranice v mezilidské komunikaci a často mohou druhé urazit, aniž by si to uvědomily. Často mluví velmi potichu nebo příliš hlasitě. Když jim druzí něco řeknou, berou to doslova.

Nemoc se bohužel nedá léčit, lze pouze potlačit příznaky, k nimž patří úzkosti, deprese, agresivita či potíže se spánkem. Proto je nutné co nejdříve vyhledat klinického psychologa (nebo psychiatra), který na základě testů určí, zda jde skutečně o Aspergerův syndrom. Najít důležité informace ale také můžete na webu Autism Port, kde jsou popsané poruchy dle věku dítěte, místa podpory a další.

Pak můžete začít s dítětem pracovat. Využívá se především speciální pedagogická výchova, přínosná je především kognitivně-behaviorální metoda, která učí děti zvládat emoce a chování. Téměř 75 % nemocných dětí má totiž zároveň poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Pokud jde o vzdělávání, tyto děti mohou být zařazeny do běžné školy (běžné třídy), kde však bývá často problém zajistit dítěti individuální potřeby i s nastavenými podpůrnými opatřeními. Proto se cítí lépe ve speciálních třídách určených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V nich je dětí méně a často je v nich také asistent pedagoga. Děti pracují na základě takzvaného IVP (individuální vzdělávací plán), který vypracovává škola ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. V případě těžších forem poruchy navštěvují děti speciální školy, kde je rozsah učiva upraven a redukován.

Odborná konzultace: MUDr. Jan Všetička, dětský psychiatr, Soukromá klinika LOGO s.r.o., Brno

Kdo ze slavných trpí ADHD, a přesto se prosadil?