Kýchání, kopřivka, pálení v ústech, oteklé oči… Alergik se z vás může stát klidně i po čtyřicítce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alergie se zdaleka netýkají jen dětí, u kterých se projeví zpravidla v raném věku. Alergická reakce může vzniknout kdykoli během života a první příznaky nemusíte dlouhou dobu rozpoznat. Projeví se například v podobě chronické vodnaté rýmy, ucpaného nosu, kýchání a pokašlávání, podrážděných očí, které mohou svědit, řezat nebo otékat. Pokud vás podobné obtíže trápí delší dobu nebo se pravidelně vrací, dost možná jste se i vy zařadili mezi alergiky.

„Ačkoli se alergie častěji rozvíjejí v dětství, mohou se poprvé objevit v jakémkoliv věku, i když jste nikdy předtím žádné příznaky nepociťovali. Změny životního prostředí, stres nebo expozice novým alergenům mohou u dospělých vyvolat alergické obtíže. Alergie se mohou objevit také v souvislosti s hormonálními změnami, například i během menopauzy,“ uvádí Michal Závacký, odborník na alergie a šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz.

Alergie vznikají zpravidla na genetickém podkladě, dědičnost ale zdaleka není jedinou podmínkou. K rozvinutí alergických příznaků významně přispívá vnější prostředí. „Alergie je civilizační onemocnění, její vznik podporuje vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, vnitřní znečištění používáním aerosolů a nátěrů, vysoký výskyt bakterií, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Alergeny, na které je pacient citlivý, se mohou během života také měnit či rozšiřovat, a to například v důsledku častého vystavování se určitému alergenu,“ popisuje lékařka Radka Šedivá z alergologické ambulance Synlab.

Příznakem alergie může být i kopřivka nebo ekzém, zánět spojivek, pálení či svědění v ústech, otoky sliznic nebo trávicí problémy a průjem. U kojenců a batolat se coby příznak alergie nejčastěji vyskytuje ekzém, u adolescentů to bývá senná rýma. Ve všech věkových kategoriích to může být také astma.

V případě, že se u vás alergie projeví poprvé a její příznaky jsou jen mírné, je namístě po konzultaci s praktickým lékařem nasadit antihistaminika a zapisovat si potíže a okolnosti jejich vzniku. Při trvání nebo opakování obtíží je pak vhodné objednat se k alergologovi.

„Alergii je potřeba vždy důkladně diagnostikovat, aby mohla být odborně nastavená adekvátní léčba. Kožními a následně krevními testy se potvrdí podezření na konkrétní alergii a následně se zahájí cílená léčba. Takzvanou specifickou alergenovou imunoterapii indikuje pouze alergolog, její včasné nasazení je zásadní. Zabrání se tím rozvoji dalších komplikací a dalšímu rozšiřování alergie. V případě závažných alergických reakcí je nutné mít u sebe vždy pohotovostní léky,“ říká lékařka Radka Šedivá.

Alergická reakce může být i velmi akutní, často například po bodnutí hmyzem nebo požití nějaké potraviny či léku. Objeví-li se otoky v oblasti hlavy a krku, nebo dokonce anafylaktický šok, může jít o život ohrožující stav a postižený by měl neodkladně volat záchranku.

„Alergici s rizikem anafylaxe by u sebe měli nosit adrenalinové pero, což ale u nového pacienta nelze očekávat. Pokud však má pero nebo protialergické léky někdo, kdo je situaci přítomen, měl by je postiženému poskytnout. Když je pacient mimo ohrožení života, je namístě vyšetření alergologem, aby se vyloučily jiné, nealergické příčiny reakce a testováním potvrdily příčinné alergeny,“ zdůrazňuje Michal Závacký.

Potravinová alergie a intolerance není totéž. V čem se liší? Poznejte, co trápí právě vás