Žvýkačka Pedro je tu s námi přes 55 let. Kluk v sombreru měl namále, ale vrátil se úspěšně na trh

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bublinovou žvýkačku s ovocnou příchutí, která stála za minulého režimu 1 Kčs, znalo každé dítě. Vyráběla ji od roku 1968 firma Velim ve stejnojmenném středočeském městě. Červený obal s chlapečkem v sombreru si asi vybaví mnoho z nás.

Největší obliby se žvýkačka dočkala v 70. a 80. letech 20. století. Továrna ve Velimi dokázala za minutu vyprodukovat až 800 kusů růžových obdélníčků, za rok až 900 tun žvýkaček. V bývalém Československu se ovšem nežvýkalo jen tak pro zábavu. Dětem byly doporučovány zdravotní žvýkadla, která vyráběl Ústav sér a očkovacích látek. Vybavujete si ještě žvýkačku modrozelené barvy s příchutí mentolu s názvem Sevak? Měla údajně zabraňovat angíně. „Jenže Sevak nikdo nechtěl, všichni jsme chtěli jako děti Pedro,“ vybavuje si dnešní šedesátník Karel Holík z Plzně a dodává, že korunu na oblíbenou žvýkačku jako dítě vždycky někde splašil.

Kde se vzala receptura na Pedro, není úplně jasné, ale údajně byla hmota vytvořena podle žvýkaček amerických nebo kanadských. A dokonce byla tak vydařená, že si ji po hokejových zápasech v bývalém Československu prý odváželi domů i kanadští hokejisté. „Pravda je, že se o tom tehdy v 70. letech hodně mluvilo,“ vybavuje si bývalý hokejový rozhodčí František Jirásek.

Pedru na paty šlapaly další ovocné žvýkačky, které byly tehdy k dostání. Bajo s ovocnou příchutí mělo tvar kvádru bílé barvy se dvěma prohlubněmi. Ke žvýkačkám byly přibalovány obrázky, které byly očíslovány od 1 do 50. Tehdy vznikly dvě sady. První obsahovala obrázky afrických zvířat, druhá postavy večerníčků. Kdo nasbíral všech 50 obrázků, mohl se zúčastnit soutěže. Ve srovnání s Pedrem však bylo Bajo kvůli obrázkům o něco dražší. Stálo 2,50 Kčs. Něco navíc nabízela také žvýkačka Rekord. I tam se daly sbírat obrázky. Pamětníci se však shodují: Na bubliny bylo nejlepší Pedro. Všechny žvýkačky ovšem spojovala na začátku typická sladká chuť, která vydržela na tři až pět skousnutí.

Červené, modré, žluté a zelené přebaly a uvnitř balíčku měly žvýkačky Donald kromě růžové hmoty také složený voskovaný papírek s minikomiksem. Většinou obsahující tři nebo čtyři obrázky počínaje Mickey Mousem přes psa Pluta až po slavného kačera Donalda - to byla velká konkurence. Děti je sbíraly a vesele je mezi sebou vyměňovaly (také jste sbírali céčka?). S cenou už to bylo horší. Za tuto žvýkačku jste museli zaplatit 3 Kčs. I tak se ale Donald zapsal do povědomí tehdejších dětí.

Oblíbené byly i takzvané cigarety, tedy tenké tyčinky žvýkací gumy, které byly zabalené do papírku se vzorem tabákového výrobku. Děti si s touto žvýkačkou velmi rády hrály na malé kuřáky, a to byl hlavní důvod, proč na trhu dlouho nevydržely. Během 90. let byla žvýkačka pro děti, co vypadala jako cigareta, nakonec zakázána.

Pedro s obrázkem kluka v sombreru potkal po revoluci podobný osud jako jiné české výrobky. V roce 1992 se firma Velim dostala po privatizaci do rukou společnosti Nestlé, která výrobu žvýkaček v roce 1994 ukončila. O sedm let později svitly „malému Mexičanovi“ nové naděje. Značku Pedro koupila společnost Candy Plus a vrátila ji na trh. A tak si i dnešní děti mohou z Pedra udělat pořádnou bublinu.