Znáte pravidla pozdravu? Jde o projev úcty a  zdvořilost, nemumlejte a zdravte i nepřítele!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každá matka učí odmalička své dítě, aby zdravilo. Zásada je, že pozdravy nešetříme. Pozdrav a druh pozdravu se řídí pravidly slušného chování, ale vyžaduje i jistou dávku citu. Jinak bude vypadat váš pozdrav, když přijdete do práce, jinak, když vejdete mezi své přátele do restaurace nebo když potkáte v domě souseda. Je důležitý, protože ovlivňuje základní vztahy, a proto platí: Pozdravit je zdvořilost, odpovědět povinnost.

„Zdravíme nahlas a zřetelně, aby bylo jasné, co říkáme, a to tak nahlas, aby to náš protějšek zaznamenal. Trapné je jakési zamumlání, u kterého není jisté, co tím dotyčný myslí. Pozdrav je projev zájmu o druhého, je to milá pozornost vůči němu, proto ho doprovází úsměv a pohled do očí,“ vysvětluje mistr etikety Ladislav Špaček.

Pokud potkáte na chodbě ve firmě druhou osobu, jako první zdraví podřízený nadřízeného, mladší osoba starší, společensky méně významná osoba osobu významnější a muž ženu. „Když se potkají lidé s doprovodem, vždycky se nejdřív pozdraví ti, kteří se znají, v tomto případě dva muži, již ve firmě pracují, a pak představí své partnery/partnerky. Ruku podává nadřízený podřízenému nebo při stejném postavení starší muž mladšímu. Méně významný (podřízený, mladší) představuje svoji partnerku. Ta podává ruku muži jako první. Pokud se setkají dvě ženy ve firmě, jedna s partnerem, nejdřív podá ruku nadřízená podřízené, ta představí muže a nadřízená mu nabídne ruku,“ vysvětluje Ladislav Špaček.

Pokud vás někdo pozdraví, i kdyby to byl váš největší nepřítel, vždy mu slušně odpovězte. Neodpovědět na pozdrav je vyslovená neslušnost. Dnešní pravidla etikety sice nejsou žádným zákonem, nikdo vás nemůže pokutovat, ale rozhodně se znemožníte.

Pokud přicházíte do menší společnosti lidí, například na obchodní večeři, pozdravte každou osobu zvlášť a připojte podání ruky. S každým zvlášť se také po večeři rozlučte a můžete připojit fráze typu: rád jsem vás poznal; rád jsem vás opět viděl; doufám, že se brzy uvidíme.

„V kupé vlaku nebo v divadelní lóži si ruce nepodáváme, ale měli bychom pozdravit a ne si beze slova sednout a nenavázat žádný kontakt. Strávíme spolu přece několik hodin,“ říká Ladislav Špaček a dodává: „Řekneme ‚dobrý den‘, usmějeme se a podíváme se do očí, abychom na své okolí udělali dobrý dojem.“

Pokud vcházíte do místnosti, kde je víc lidí, například porada nebo školení, pozdravte hlasitě při vstupu. V případě, že odcházíte, loučíte se slovy „na shledanou“ před opuštěním místnosti, se všemi najednou. Jiná pravidla platí na společenské recepci. „Setkají-li se dva páry na recepci, měly by se pozdravit, podat si ruce a představit se. To se snadno řekne, ale při dvou párech to může být malý společenský rébus. V praxi půjde spíš než o správné pořadí o rychlost, plynulost a bezprostřednost celé akce, nejhorší je se zastavit a řešit, kdo komu teď podává ruku nebo někoho opravovat, kdyby to udělal špatně, to už by byl dokonalý trapas,“ vysvětluje Ladislav Špaček.

Může se vám stát, že přijdete pozdě třeba na konferenci a pohledem se setkáte s člověkem, kterého znáte a máte potřebu ho pozdravit. V tomto případě se obraťte pro pomoc k neverbálním formám – například pokývnutí hlavy či úsměvu. Slušností je zdravit také všechny lidi v domě, ve kterém bydlíte, a to i v tom případě, že vám sousedka doslova pije krev. Samozřejmě že když zdravit nebudete, nikdo vám za to hlavu neutrhne, ale na atmosféře v domě se to vždy podepíše.