V noci se mění čas! Výhody a nevýhody letního? Vyšší tržby, ale i víc sebevražd. Hlasujte, který ponechat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od chvíle, kdy se začal dvakrát ročně měnit čas, se svět rozdělil na příznivce i odpůrce tohoto střídání. Řady těch druhých sílí, dokonce už bylo několikrát stanoveno datum, odkdy by se s tím mělo přestat. Zatím se ale v EU neshodli na tom, který z časů ponechat a odkdy.

Jak byste rozhodli vy? Vyhovuje vám více letní, nebo zimní čas? Hlasujte v anketě pod článkem.

I když to může vypadat jako novodobý výmysl, poprvé se o této možnosti začalo mluvit již před 150 lety. Už v roce 1874 totiž v jednom ze svých dopisů americký státník a diplomat Benjamin Franklin napsal, tehdy spíš jako vtipnou poznámku, že kdyby někdo přiměl lidi vstávat o hodinu dřív, tak by se nespálilo tolik svíček a oleje do lamp.

Ač to zprvu vypadalo jako bláznivý nápad, evidentně se ujal, protože se čas od času někde vynořil. V Evropě hodiny ručiček poprvé posunuli 30. dubna 1916, a to v celé německé říši. Argumentem byla právě úspora energie a paliva, které bylo zapotřebí pro armádu.

I když se přidaly i okolní státy, postupem času nadšení opadávalo a s posunováním času se znovu přestalo – až do druhé světové války, kdy to opět Němci zavedli na svém území i v okupovaných státech. S koncem války skončila i změna času, kterou mnoho zemí bralo právě jako fašistický diktát.

Myšlenka na pár desítek let zapadla, ale vzkřísila ji ropná krize a nárůst cen energií v sedmdesátých letech. Všichni vymýšleli úsporná opatření, a právě změna času mezi ně patřila, takže ji do roku 1980 zavedla většina evropských zemí. Některé se přidaly nedobrovolně, například Švýcarsko, jehož obyvatelé v referendu změnu zamítli, protože se báli o zdraví lidí i zvířat. Už v roce 1981 ale také začali hýbat ručičkami hodin, aby se sladili s okolními státy hlavně kvůli dopravě.

U nás se čas mění od 1. dubna 1979. Na začátku roku byly tak velké mrazy, že byl problém s dodávkami elektřiny a docházelo k vypínání proudu ve večerních hodinách, děti měly „uhelné prázdniny“. Změna času byla dalším úsporným opatřením. Od roku 1981 se měnil čas pravidelně vždy poslední březnový a poslední zářijový víkend, Evropský parlament v roce 1996 schválil současnou změnu, tedy střídání času vždy koncem března a koncem října.

Dnes se mluví o zrušení změny času, ale státy se nedovedou shodnout, který ponechat ani odkdy střídání stopnout. Původně se mělo posouvání ručiček zastavit už v roce 2019, teď se mluví o roce 2026, ale nic není jisté.

I když se názory lidí na vliv změny času liší, už je prokázáno, že mate biologické hodiny organismu a bezprostředně po posunutí ručiček se může dostavit stav podobný jet lagu, tedy únava, problémy se spánkem a psychické obtíže. Sleduje se i souvislost s vyšším počtem sebevražd, kterých je vždy víc v pondělí, ale mnohem víc první pondělí po změně času. Víc je prý také pracovních úrazů a nehod z nepozornosti, ale také více infarktů.

Ovšem abychom nehledali jen „mouchy“ – změna času přináší i pozitivní věci. Třeba méně dopravních nehod se sražením chodce, protože je déle vidět. Statistiky kriminality prý zaznamenaly i snížení počtu loupeží ve večerních hodinách. Lékaři zas kvitují, že díky delším večerům jsou lidé ochotnější vstát z gauče před televizí a místo toho jít na procházku, sportovat a víc se věnovat aktivitám s dětmi, což všechno má i příznivé zdravotní dopady. Trochu do toho snad jen „hází vidle“ grilování, které je v době letního času asi nejoblíbenějším „sportem“ a často se nedá označit jako zdravé.