V noci na zítřek se mění čas na letní! Jaké jsou jeho (ne)výhody? Hlasujte, který by se měl ponechat

Od chvíle, kdy se začal dvakrát ročně měnit čas, se svět rozdělil na příznivce i odpůrce. Argument, že se tím šetří energie na provoz v továrnách, už neuspěje, takže se zdá, že by se s tím mohlo přestat - a už řadu let se o zrušení mluví. Jen se zúčastněné státy nejsou schopny domluvit, jaký nechat, jestli ten letní, nebo ten zimní.

Jak byste rozhodli vy? Vyhovuje vám více letní, nebo standardní pásmový čas, lidově nazývaný zimní? Hlasujte v anketě pod článkem.

Historie změny času je už poměrně dlouhá a poprvé se o ní začalo mluvit před zhruba 150 lety. Už v roce 1874 totiž v jednom ze svých dopisů americký státník a diplomat Benjamin Franklin napsal, tehdy spíš jako vtipnou poznámku, že kdyby někdo přiměl lidi vstávat o hodinu dřív, tak by se nespálilo tolik svíček a oleje do lamp.

Ač to zprvu vypadalo jako bláznivý nápad, evidentně se ujal, protože se čas od času někde vynořil. V Evropě hodiny ručiček poprvé posunuli 30. dubna 1916, a to v celé německé říši. Argumentem byla právě úspora energie a paliva, které bylo zapotřebí pro armádu.

I když se přidaly okolní státy, postupem času nadšení opadávalo a s posunováním času se znovu přestalo – až do druhé světové války, kdy to opět Němci zavedli na svém území i v okupovaných státech. S koncem války skončila i změna času, kterou mnoho zemí bralo právě jako fašistický diktát.

Myšlenka na pár desítek let zapadla, ale vzkřísila ji ropná krize a nárůst cen energií v sedmdesátých letech. Všichni vymýšleli úsporná opatření, a právě změna času mezi ně patřila, takže ji do roku 1980 zavedla většina evropských zemí. Některé se přidaly nedobrovolně, například Švýcarsko, jehož obyvatelé v referendu změnu zamítli, protože se báli o zdraví lidí i zvířat. Už v roce 1981 ale také začali hýbat ručičkami hodin, aby se sladili s okolními státy, hlavně kvůli dopravě.

U nás se čas mění od 1. dubna 1979. Na začátku roku byly tak velké mrazy, že byl problém s dodávkami elektřiny a docházelo k vypínání proudu ve večerních hodinách, děti měly „uhelné prázdniny“. Změna času byla dalším úsporným opatřením. Od roku 1981 se měnil čas pravidelně vždy poslední březnový a poslední zářijový víkend, Evropský parlament v roce 1996 schválil současnou změnu, tedy střídání času vždy koncem března a koncem října.

Dnes se mluví o zrušení změny času, ale státy se nedovedou shodnout, který ponechat ani odkdy střídání stopnout. Původně se mělo posouvání ručiček zastavit už v roce 2019, teď se mluví o roce 2026, ale nic není jisté.

I když se názory lidí na vliv změny času liší, už je prokázáno, že mate biologické hodiny organismu a bezprostředně po posunutí ručiček se může dostavit stav podobný jet lagu, tedy únava, problémy se spánkem a psychické obtíže. Sleduje se i souvislost s vyšším počtem sebevražd, kterých je vždy víc v pondělí, ale mnohem víc první pondělí po změně času. Víc je prý také pracovních úrazů a nehod z nepozornosti, ale také více infarktů.

Hodina spánku, kterou změna času ukradne, má na tělo větší vliv, než byste si připustili. Při nespavosti pak lidé častěji sáhnou po látkách, jako je melatonin. „Melatonin ale není zázračné řešení – u někoho zabere, u jiného ne. A co hůř, dlouhodobé užívání může spíš uškodit než pomoci. Pokud si tělo zvykne na přísun melatoninu zvenčí, může si ho přestat vytvářet samo. Výsledek? Nespavost, kterou jsme chtěli vyřešit, se ještě zhorší,“ říká Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz, a dodává: „Hledáte-li jiný způsob než melatonin, pak rhodiola nebo ženšen mohou pomoci zvládat stres, meduňka nebo levandule podporují přirozenou relaxaci. A  pak je tu klasika: pravidelný režim, omezení modrého světla před spaním a  kvalitní spánková hygiena.“

Ovšem abychom nehledali jen „mouchy“ – změna času přináší i pozitivní věci. Třeba méně dopravních nehod se sražením chodce, protože je déle vidět. Statistiky kriminality prý zaznamenaly i snížení počtu loupeží ve večerních hodinách. Lékaři zas kvitují, že díky delším večerům jsou lidé ochotnější vstát z gauče před televizí a místo toho jít na procházku, sportovat a víc se věnovat aktivitám s dětmi, což má všechno i příznivé zdravotní dopady. Trochu do toho snad jen „hází vidle“ grilování, které je v době letního času asi nejoblíbenějším „sportem“ a často se nedá označit jako zdravé.